Rozdíl v úsměvu prodavačky

Už jste někdy přemýšleli nad tím, co je nejzásadnějším rozdílem mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy, ke kterým často vzhlížíme s posvátnou úctou? Možností je spousta. Někdo by řekl výše platu, míra korupce, počasí a tak dále. Ale ten nejzákladnější rozdíl, se kterým jsme denně konfrontováni a který chtě nechtě mnohdy dokáže vylepšit nebo pokazit naši náladu na celý den, vězí úplně v něčem jiném – v úsměvu prodavačky. Nevěříte?

Když jsme doma

Stává se to snad každý den, i když se samozřejmě najdou i světlé výjimky. Přijdeme do supermarketu, naplníme nákupní vozík, a když jdeme zmožení dlouhým blouděním mezi regály a ještě delší frontou k pokladně konečně zaplatit, uvítá nás naštvaná prodavačka – tedy, alespoň často to tak je. Mnohdy navíc ve špinavém stejnokroji, který dělá tento výjev o to tristnější. Když požádáme o igelitový sáček na právě zakoupenou mraženou zeleninu či měkký tvaroh, prodavačka často zavrčí a hodí po nás celou ruličku. Že by nám sáček utrhla a podala, se stává jen výjimečně.  

„No nic,“ povzdechne si v duchu většina z nás. Necháme naštvanou prodavačku namarkovat zbytek nákupu. Když projíždíme kolem kasy s prázdným nákupním košíkem, ve kterém se na dně povalují jen dvě prázdné tašky, jsme nekompromisně prošacováni. Když chceme nákup za dvě stě korun platit kartou, protože nám zrovna došla hotovost nebo jsme peněženku zapomněli doma, prodavačka jen nesnášenlivě odsekne: „No to snad nemyslíte vážně?!“ Jako kdyby ji to zasunutí karty do čtečky a zmáčknutí pár kláves na pokladně stálo poslední zbytek sil. 

Když máme za sebou konečně placení, prodavačka nám nedá ani vteřinu, abychom si uklidili náš nákup z odkládacího prostoru za pokladnou, a hned mezi naše zboží „posílá“ nákup dalšího zákazníka. „Ať se třeba poperou,“ čteme jí ve škodolibě se smějících očích. 

České prodavačky nám to dávají „sežrat“. České prodavačky většinou neumí anglicky (a kupodivu mnohdy ani česky) a na cizince se dívají s despektem. České prodavačky jsou stále naštvané. 

A v cizině 

U pokladny nás s úsměvem a slovy Bonjour, Guten Tag nebo Buenos días vítá upravená prodavačka. Místo špinavého erárního trička má na sobě čisté běžné tričko, někdy i halenku. Když nám chce něco říct, zkouší to alespoň lámanou angličtinou. Když se nechytáme, ochotně rukama nohama, jak dlouho je potřeba. S placením kartou nemá problém, i kdyby účet činil jen třeba tři nebo čtyři eura. Nákup dalšího zákazníka mezi ten náš nikdy nenahází, mnohdy ještě pomůže se skládáním zboží do tašky. 

Proč to jde v zahraničí a u nás ne? Je to o postoji k životu. Francouzi, Němci, Španělé i mnohé další evropské národy totiž mají radost z každého nového dne. I kdyby jim (zvláště to platí pro jižní národy) vymřela celá rodina, nikdy člověku, byť i příteli nepřiznají, že se mají špatně a netváří se na něj otráveně. 

Kdežto v Česku je to jinak. „Ach jo, už zase musím vstávat a do práce,“ začínáme mnohdy den. „Ten soused, ten se má, proč já se nemám taky tak,“ naštveme se, sotva vyjdeme před dům. Jsme otrávení, naštvaní a dáváme to znát všem okolo. Zkusme s tímto neblahým národním rysem alespoň chvíli bojovat.

  • Pokladna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/901/90045.jpg
  • Nakupování autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1357/135695.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...