Říkat ďáblovi ne je občanská povinnost

Už několikrát jsem v těchto více méně osobních relacích vyslovil svůj postoj k tomu, co se nazývá hrdinstvím. Když se i letos při různých výročích mluvilo a psalo o tomto pojmu výhradně v souvislosti se zabíjením nepřátel a riskováním vlastních životů, znovu jsem si uvědomoval, že toto není moje parketa a že před hrdinstvím tohoto typu dávám přednost statečnosti v odporování zlu. Svatopluk Karásek to v jedné písni krásně vyjádřil anglickými slovy "Say no to the devil", což, jak mnozí z vás vědí, znamená, že ďáblovi musíme vždy říci "NE".

Obě totality, jejichž slastí jsem si v této zemi dost užil, mě přesvědčily o tom, že důsledné uplatňování takové zásady může být účinnější a užitečnější než přílišné hazardování s životem vlastním i s životy jiných. Za války bylo kupodivu snadnější říkat ďáblovi ne než později za komunismu. Ďábel byl totiž v té první totalitě vymezen více národnostně než ideologicky a pro mou generaci vychovanou trochu až v českém šovinismu bylo skutečnou zradou, když se někdo dal k Němcům nebo když po zavření českých vysokých škol šel studovat na školy německé. Sám nacismus byl pro nás jen jakýmsi umocněním němectví. Češi v té době, hojně zabíjení, mučení a zavíraní, byli častěji oběťmi svého nenásilného vzdoru než ozbrojení odbojáři. Také my jsme byli pro Němce více než vojenskými nepřáteli spíše vzdorným společenstvím určeným k likvidaci podobně jako Židé, to oni jen přišli dřív na řadu, a tím se většina z nich nedočkala německé porážky.

Když se ta porážka v Praze přiblížila a já jsem stál s holýma rukama u budovy rozhlasu, odkud se volalo o pomoc, řekl jsem si po prvních německých výstřelech do davu, v němž jsem stál, že je škoda zemřít ve svých devatenácti letech bez možnosti obrany a šel jsem nehrdinsky domů. Můj spolužák, který to považoval za zbabělost, za pár minut na tom místě zemřel. Aniž bych chtěl toto své rozhodnutí z 5. května 1945 nějak morálně kompenzovat, musím říci, že když jsem o necelé tři roky později, tedy 23. února 1948, stál v první řadě studentského protikomunistického průvodu před napřaženými samopaly esenbáků, nepovažoval jsem to ani v nejmenším za nějaké osobní hrdinství. To jen mi přestalo být líto mého života, jaký by mě čekal, kdyby komunisté v této zemi zvítězili.

Nu, zvítězili a nastalo dlouhých čtyřicet let, kdy bylo na místě chovat se statečně a říkat NE ďáblovi co nejdůsledněji. Jeho pokoušení bylo teď také mnohem větší než za Němců. Někteří z mých spolužáků, jimž bylo za války naprosto jasné, na které straně mají stát, klidně vstoupili do KSČ, neboť tato druhá totalita jim přece byla podávána zdánlivě z českých rukou. Tak proč si kazit život nějakým vzdorem a odporem? Ostatně k pádu komunismu nepřispěl ani odboj ozbrojený. Ten komunistům poskytl jen příležitost, aby se svých nepřátel zbavovali na delší dobu ve svých pobočkách gulagu, což také mnohdy vedlo k tomu, že si některé odbojové skupiny organizovala Státní bezpečnost sama.

Mnozí z nás však kriminálu neunikli, i když jsme nikdy zbraň v ruce neměli. Nebylo samozřejmě lehké ztrácet takto nejkrásnější léta života, ale ještě těžší bylo nepřizpůsobovat se ďáblovi až do chvíle, než ho teprve jiné síly dokázaly povalit. Naše moc bezmocných, jak to hezky nazval Václav Havel, spočívala v ignorování výhod, jimiž nás chtěl režim korumpovat, a také v ignorování téměř jistých existenčních potíží, když jsme odmítali říkat „čest práci“, nechodili do nařízených průvodů, na odporné manifestace a nepodepisovali jsme různé listiny typu anticharty, neřku-li žádosti o smrt Milady Horákové.

Tady jsem se, na rozdíl od svého pochybného hrdinství v zažitém smyslu toho slova, snažil chovat naprosto důsledně, i když jsem v očích mnoha lidí mohl působit někdy až nepochopitelně a směšně, když někteří z těch, kteří se tenkrát tak ochotně přizpůsobili, horují proti komunistům dnes, kdy už dávno tak nebezpeční nejsou. Přitom ti dnešní „bojovníci za svobodu a demokracii“ mnohdy dokonce jen převlékli kabát a do jeho kapes uložili legitimaci některé další strany, v níž je ani nenapadne zkoumat, zdali náhodou neskrývá prvky případné třetí totality.

  • Únor 1948 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/86/8544.jpg
  • Demonstrace na podporu Charty 77 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18616.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...