Rasisté vzácnou nemocí netrpí, ale…

Internet mi sdělil, že na jednom z neonacistických webů vyslali do světa pozoruhodnou zprávu: „Kdo necítí žádný rasismus ani xenofobii, měl by vyhledat lékařskou pomoc, protože nejspíš trpí 'genetickou mutací'.“ Prý jde o tzv. Williamsův syndrom, vzácnou genetickou poruchou, která v mozku odbourává přirozené obavy z odlišných cizinců. Lidé postižení touto chorobou údajně mají minimální zábrany vůči lidem jiných ras. Ba, slyšte: snadno se s nimi sdružují.

Kdyby to nebylo tak smutné, zdálo by se to idiotsky zábavné. Nicméně: uvedený syndrom skutečně existuje. U nás jím trpí kolem šesti desítek lidí. Nemá podle skutečných odborníků nic společného s rasismem; pouze pacienti jím zasažení jednoduše nemají žádné předsudky, najdou si kamaráda v komkoliv, dokonce ho i objímají, necítí sociální odstup. Ovšem, pokud by každý „nerasista“ měl být zasažen touto chorobou, současně by měl problémy s vrozenými srdečními vadami, mentálním postižením, poruchami růstu atd. Znám mnoho lidí, kteří nejsou rasisty, a při tom mají srdce jako zvon, intelektuálně se pohybují vysoko nad průměrem většiny, včetně rasistů, a jsou urostlí jako topoly.

Další rasistický „důkaz“ je tedy čirou pitomostí. Ovšem problém přesvědčení o tom, že jsou rasy nižší a vyšší a vůbec – že člověk může mít nějakým způsobem zakódován odstup, ba odpor k lidem jiným než on, je vskutku otázkou jistého zatížení jedné základní části organismu, totiž mozku. Nebo jednodušeji řečeno: rozumu.

Sotva věřit tomu, že by nějakou takovou nemocí trpěl kupříkladu absolvent univerzit ve Lvově a Poznani (tam vystudoval práva a ekonomii), univerzity ve švýcarském Freiburgu, kde se vyučil filozofii, doktor teologie z Říma, dominikán Józef Maria Bocheński. Přednášel na dvanácti evropských univerzitách, byl děkanem fakult i rektorem vysoké školy. Vydal 31 knih. Kromě toho získal diplom pilota a podnikl přes dva tisíce letů. Bocheński o rasismu napsal ve své knize Stručný slovník filozofických pověr: „Nejznámější formou rasismu je názor, že nejen, že existují vyšší a nižší lidské rasy (což je pravděpodobné), ale že rovněž víme, která rasa je vyšší nebo nižší, což je ovšem hloupost, protože nic takového nevíme.“

Jsou ale lidé, kteří v životě nepřečetli to, co Bocheński za pět minut odzíval, ale o tom, která rasa je vyšší, je jim jasno. Neboť jim tak přece velí „přirozený zdravý pud“. Instinkt, chcete-li.

Ovšem jak je to u rasistů s tím ostatním? Jistě, můžeme mít nadělené citové předsudky. Toto „vybavení“ se rekrutuje z mnoha kořenů, často pochopitelných. Nicméně rozum by je měl překonávat. Tedy pokud se jedná o rozum zdravý. To není z mé hlavy: „Kdy že jsem v sobě překonal ten lidový antisemitismus? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem,“ řekl první československý prezident Karlu Čapkovi v Hovorech s TGM. Sotva předpokládat, že by Masarykův rozum byl zasažen Williamsovým syndromem. Plyne z toho jediné: rasisté možná touto vzácnou nemocí netrpí, ovšem „choroba chybějícího rozumu“ se jim nevyhnula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...