Ramadán a běžný den muslima

V muslimských zemích skončil ramadán, období půstu, které je popisované jako svatý měsíc. Během něj se má dodržovat půst, muslimové by neměli během dne jíst a pít, ale ani kouřit, žvýkat nebo mít sex. Měsíční období je pro většinu lidí v muslimských zemích, a tedy i v Turecku, naprosto přirozenou součástí roku. My Evropané si často neumíme vůbec představit, jak lidé mohou takový měsíc hladovění přežít. Existuje na to ale pár triků.

Ramadán je devátý měsíc islámského roku, který se počítá podle pohybu měsíce. Díky tomu jsou měsíce v kalendáři kratší. Proto se každý rok ramadán posouvá o jedenáct dní zpět. Letos začal ramadán už v první polovině srpna, což je roční období, kdy například na jižní Turecko připadají nejvyšší teploty v roce. „Jo, když byl ramadán před několika lety na podzim, to bylo jiné, to se dodržování půstu dalo docela vydržet, dny byly krátké, takže jsme se mohli najíst třeba už kolem páté hodiny,“ vzpomíná můj kamarád Ahmet, pro kterého, stejně jako pro mnoho jiných Turků, bylo držení půstu letos velkou výzvou.

Ale jak vypadá den běžného muslima během tohoto postního měsíce? Pokud se rozhodne dodržovat půst, vstává brzy ráno před východem slunce, aby se pořádně najedl na celý den dopředu. Ve městech chodí ulicemi muži se speciálními bubny a svým bubnováním a zpěvem probouzejí věřící k noční snídani. Během ní se lidé snaží dostat do sebe co nejvíce vydatného jídla a také dostatek vody. Když totiž vysvitne slunce, neměl by muslim sáhnout ani na kousek chleba nebo na sklenici vody. Večer, když už se schyluje slunce k západu, se většinou rodina schází doma nebo v restauraci u stolu s večeří. Každý člen rodiny pak trpělivě čeká na přesnou minutu, na kterou ten večer připadá západ slunce. Během celého ramadánu například státní televize TRT nabízí tzv. ramadánový program. V jeho rámci vysílá i informace o tom, ve kterém městě už slunce zapadlo a dává tak signál k začátku večerního jídla.

Lidé po setmění dohánějí, co si za celý den dobrovolně odříkali. Většinou se nejdřív napijí sklenice vody, pak se začíná polévkou, chlebem a pokračuje se vydatným hlavním jídlem. To je ideální případ. „Jak si asi umíte představit, spousta lidí prostě celý měsíc půst nevydrží. A já se jim ani nedivím. Jak říkám, když jsou dny kratší, to ještě jde, ale během léta je to opravdu těžké, obzvlášť když chodíte do práce a musíte vydávat energii,“ dodává Ahmet. Jiný můj kamarád, teprve dvaadvacetiletý Tolga, ale půst dodržuje. Nejhorší je podle něj večer, když už je jeho tělo zcela zesláblé: „Během ramadánu třeba musím omezit různé aktivity, nechodím běhat nebo plavat, protože na to nemám sílu. A co mi taky dělá problém, je soustředit se na řízení auta. Je hrozně zvláštní, jak hlad a žízeň jakoby ovládne váš mozek. Jsem dost zpomalený a nedokážu rychle reagovat. Ale na všechno si člověk zvykne, i na půst,“ říká Tolga, který už má jako člen silně věřící muslimské rodiny za sebou i pouť do Mekky.

Postit se během ramadánu nemusí děti, těhotné ženy, staří nebo nemocní lidé. Ale například v moderní části Turecka se podle mého pozorování život během ramadánu moc nemění. Restaurace sice nejsou naplněné k prasknutí, ale nejsou ani zavřené, lidé jsou víc tolerantní a nechávají na každém, aby se rozhodl podle svého svědomí, jestli půst dodrží nebo ne. Ne všude to ale takto je. Například na východě země je většina restaurací i obchodů během dne zavřených. A pokud by vás tamní obyvatel přistihl během dne se soustem v puse, mohli byste se setkat s velkým opovržením a možná i s nadávkami na vaši adresu.

Teď už ale země slaví konec ramadánu a svátek zvaný seker bayram, neboli cukrový svátek. V ulicích se prodávají čokoládové bonbony ve velkých pytlích, které budou svým dětem rodiče a prarodiče po několik dní rozdávat. Děti dostanou i nové šaty a v některých rodinách i peníze. Ještě si musí užít posledních pár dní prázdnin, protože právě po ramadánu začíná v Turecku škola.

  • Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1936/193573.jpg
  • Muslimové při modlitbě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/427/42632.jpg
  • Muslimové při modlitbě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1064/106384.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...