Radikalizace Demokratické strany je očividná věc, komentuje Fištejn spor mezi Trumpem a kongresmankami

12 minut
Fištejn: Americká Demokratická strana se radikalizuje
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump neposlal demokratické kongresmanky do „země původu“ kvůli barvě pleti, ale kvůli jejich radikálním výrokům kritizujícím Spojené státy. V Událostech, komentářích tak hodnotil washingtonskou slovní přestřelku publicista Jefim Fištejn. Podle něj svou radikalizaci nepopírá ani sama Demokratická strana. Novinářka Reflexu Veronika Bednářová si myslí, že Trumpovy výroky jsou součástí ideové kampaně – a političky podle ní mají v některých věcech pravdu.

Trump doporučil čtyřem demokratickým poslankyním (Ayanně Pressleyové, Alexandrii Ocasiové-Cortezové, Ilhan Omarové a Rashidě Tlaibové), aby se vrátily do zemí původu, když se jim v USA nelíbí, přičemž tři z žen se narodily v USA. Jeho výroky odsoudila i Sněmovna reprezentantů a v Kongresu vedly i k neúspěšnému pokusu o spuštění impeachmentu.

„Pokud budeme slovo rasismus používat ve slovníkovém významu, tak to rasisticky vůbec nevnímám, mimochodem jedna z těch žen je bílá Portoričanka. Od kdy jsou Španělé nebo Fidel Castro pokládáni za barevné?“ poznamenal v Událostech, komentářích publicista Fištejn.

O barvu pleti podle něj nešlo. „Neposílal je domů kvůli barvě, on je domů posílal proto, že jsou to poslanci Sněmovny reprezentantů, kteří podle svých vlastních slov mají velké výhrady k Americe a k tomu, jak funguje,“ upozornil komentátor.

  • Šestatřicetiletá demokratka Ilhan Omarová se loni stala jednou z prvních muslimek ve Sněmovně reprezentantů. Reprezentuje Minnesotu. Do USA přišla ze Somálska jako dítě, později získala americké občanství. Usiluje o dostupné bydlení a zdravotní péči a odpuštění studentských dluhů. Chce také zrušení Imigračního a celního úřadu. Letos v lednu prohlásila, že má chuť se smát, když američtí politici vyzdvihují Izrael jako demokracii na Blízkém východě. V únoru pak na adresu americké proizraelské politiky naznačila, že je důsledkem korupce. Za své výroky se později omluvila.
  • Devětadvacetiletá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová se narodila v New Yorku, její rodina pochází z Portorika. V dolní komoře reprezentuje New York, stala se vůbec nejmladší kongresmankou. Mimo jiné chce zdravotní pojištění a školy zadarmo pro všechny, stejně jako vysoké zdanění bohatých. Prosazuje také zrušení Imigračního a celního úřadu a bojuje za práva původních obyvatel. Mimo jiné prohlásila, že USA provozují na jižní hranici s Mexikem „koncentrační tábory“. „Tahle krize je o tom, jestli Amerika zůstane Amerikou, pokud jde o její principy a hodnoty, nebo jestli tu vznikne autoritářský a fašistický prezidentský systém,“ uvedla. 
  • Dvaačtyřicetiletá demokratka Rashida Tlaibová je nejstarší ze čtrnácti dětí. Narodila se na palestinském území. Stala se jednou z prvních dvou muslimských žen zvolených do Kongresu, kde zastupuje Michigan. Ostře kritizovala izraelskou vládu, vyzvala k ukončení pomoci USA Izraeli. „Nepotřebujeme nové zákony. Potřebujeme morálku,“ vybízí například na svém Twitteru. 
  • Pětačtyřicetiletá demokratka Ayanna Pressleyová byla první Afroameričankou zvolenou do Kongresu za Massachusetts. „Ukončete nelidské zacházení s dětmi“, vyzývá. „Děti dnes zůstávají v klecích, rodiny jsou odděleny a muži a ženy jsou nuceni být v přeplněných celách.“ Reagovala také na Trumpovy tweety výzvou k veřejnosti, aby se zaměřila na důležité politické otázky, jako je „zajistit, že lidé nemají jen zdravotní pojištění, ale zdravotní péči“.
  • Zdroje: ČTK, Wikipedie, CBS, Twitter

Šéf Bílého domu ženy označuje za radikální stoupenkyně levice. „Jsou nenávistnice Ameriky a netají se tím. Ony samy se prohlašují za demokratickou socialistickou frakci Demokratické strany, čili krajní levici v rámci této strany,“ podotkl Fištejn s tím, že jedna z žen podle něj na Twitteru kupříkladu uvedla, že více záleží na pokroku než na pravdě.

„Trump je prostořeký člověk, který seká, volí pro to jednoduché věty, srozumitelné většině Američanů,“ vysvětluje komentátor. Spojené státy jsou podle něj značně rozdělené. „Radikalizace Demokratické strany je očividná věc, dokonce to vykládají jako pozitivní věc, že chtějí demokratický socialismus,“ řekl komentátor.

Příliš radikální jazyk

Podle Bednářové jde ale spíše o „soustavný cyklus výroků Trumpa v posledních pětadvaceti letech a součást kampaně“. Novinářka jeho výroky o kongresmankách za rasismus považuje. „Už v knize v 90. letech tvrdí, že by byl nerad, aby černošští muži sahali na jeho peníze, že by chtěl, aby na ně sahali jen malí muži s jarmulkami. Pak jsou tu nechvalně známé výroky, že Mexičané jsou násilníci,“ připomněla.

Jedna z političek kritizovaných Trumpem zase mluvila o koncentračních táborech USA u hranice s Mexikem. „Rétorika samozřejmě houstne na obou stranách, je pravda, že někdy používají příliš radikální jazyk. Ten výrok je svým způsobem příliš agresivní, ale myslím, že ta čtveřice má v některých věcech pravdu. Třeba agentura se snaží vyhošťovat lidi, kteří jsou v USA pětadvacet i více let a kteří jsou více méně naháněni,“ uvedla novinářka Reflexu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...