Americký prezident Donald Trump neposlal demokratické kongresmanky do „země původu“ kvůli barvě pleti, ale kvůli jejich radikálním výrokům kritizujícím Spojené státy. V Událostech, komentářích tak hodnotil washingtonskou slovní přestřelku publicista Jefim Fištejn. Podle něj svou radikalizaci nepopírá ani sama Demokratická strana. Novinářka Reflexu Veronika Bednářová si myslí, že Trumpovy výroky jsou součástí ideové kampaně – a političky podle ní mají v některých věcech pravdu.
Radikalizace Demokratické strany je očividná věc, komentuje Fištejn spor mezi Trumpem a kongresmankami
Trump doporučil čtyřem demokratickým poslankyním (Ayanně Pressleyové, Alexandrii Ocasiové-Cortezové, Ilhan Omarové a Rashidě Tlaibové), aby se vrátily do zemí původu, když se jim v USA nelíbí, přičemž tři z žen se narodily v USA. Jeho výroky odsoudila i Sněmovna reprezentantů a v Kongresu vedly i k neúspěšnému pokusu o spuštění impeachmentu.
„Pokud budeme slovo rasismus používat ve slovníkovém významu, tak to rasisticky vůbec nevnímám, mimochodem jedna z těch žen je bílá Portoričanka. Od kdy jsou Španělé nebo Fidel Castro pokládáni za barevné?“ poznamenal v Událostech, komentářích publicista Fištejn.
O barvu pleti podle něj nešlo. „Neposílal je domů kvůli barvě, on je domů posílal proto, že jsou to poslanci Sněmovny reprezentantů, kteří podle svých vlastních slov mají velké výhrady k Americe a k tomu, jak funguje,“ upozornil komentátor.
- Šestatřicetiletá demokratka Ilhan Omarová se loni stala jednou z prvních muslimek ve Sněmovně reprezentantů. Reprezentuje Minnesotu. Do USA přišla ze Somálska jako dítě, později získala americké občanství. Usiluje o dostupné bydlení a zdravotní péči a odpuštění studentských dluhů. Chce také zrušení Imigračního a celního úřadu. Letos v lednu prohlásila, že má chuť se smát, když američtí politici vyzdvihují Izrael jako demokracii na Blízkém východě. V únoru pak na adresu americké proizraelské politiky naznačila, že je důsledkem korupce. Za své výroky se později omluvila.
- Devětadvacetiletá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová se narodila v New Yorku, její rodina pochází z Portorika. V dolní komoře reprezentuje New York, stala se vůbec nejmladší kongresmankou. Mimo jiné chce zdravotní pojištění a školy zadarmo pro všechny, stejně jako vysoké zdanění bohatých. Prosazuje také zrušení Imigračního a celního úřadu a bojuje za práva původních obyvatel. Mimo jiné prohlásila, že USA provozují na jižní hranici s Mexikem „koncentrační tábory“. „Tahle krize je o tom, jestli Amerika zůstane Amerikou, pokud jde o její principy a hodnoty, nebo jestli tu vznikne autoritářský a fašistický prezidentský systém,“ uvedla.
- Dvaačtyřicetiletá demokratka Rashida Tlaibová je nejstarší ze čtrnácti dětí. Narodila se na palestinském území. Stala se jednou z prvních dvou muslimských žen zvolených do Kongresu, kde zastupuje Michigan. Ostře kritizovala izraelskou vládu, vyzvala k ukončení pomoci USA Izraeli. „Nepotřebujeme nové zákony. Potřebujeme morálku,“ vybízí například na svém Twitteru.
- Pětačtyřicetiletá demokratka Ayanna Pressleyová byla první Afroameričankou zvolenou do Kongresu za Massachusetts. „Ukončete nelidské zacházení s dětmi“, vyzývá. „Děti dnes zůstávají v klecích, rodiny jsou odděleny a muži a ženy jsou nuceni být v přeplněných celách.“ Reagovala také na Trumpovy tweety výzvou k veřejnosti, aby se zaměřila na důležité politické otázky, jako je „zajistit, že lidé nemají jen zdravotní pojištění, ale zdravotní péči“.
- Zdroje: ČTK, Wikipedie, CBS, Twitter
Šéf Bílého domu ženy označuje za radikální stoupenkyně levice. „Jsou nenávistnice Ameriky a netají se tím. Ony samy se prohlašují za demokratickou socialistickou frakci Demokratické strany, čili krajní levici v rámci této strany,“ podotkl Fištejn s tím, že jedna z žen podle něj na Twitteru kupříkladu uvedla, že více záleží na pokroku než na pravdě.
„Trump je prostořeký člověk, který seká, volí pro to jednoduché věty, srozumitelné většině Američanů,“ vysvětluje komentátor. Spojené státy jsou podle něj značně rozdělené. „Radikalizace Demokratické strany je očividná věc, dokonce to vykládají jako pozitivní věc, že chtějí demokratický socialismus,“ řekl komentátor.
Příliš radikální jazyk
Podle Bednářové jde ale spíše o „soustavný cyklus výroků Trumpa v posledních pětadvaceti letech a součást kampaně“. Novinářka jeho výroky o kongresmankách za rasismus považuje. „Už v knize v 90. letech tvrdí, že by byl nerad, aby černošští muži sahali na jeho peníze, že by chtěl, aby na ně sahali jen malí muži s jarmulkami. Pak jsou tu nechvalně známé výroky, že Mexičané jsou násilníci,“ připomněla.
Jedna z političek kritizovaných Trumpem zase mluvila o koncentračních táborech USA u hranice s Mexikem. „Rétorika samozřejmě houstne na obou stranách, je pravda, že někdy používají příliš radikální jazyk. Ten výrok je svým způsobem příliš agresivní, ale myslím, že ta čtveřice má v některých věcech pravdu. Třeba agentura se snaží vyhošťovat lidi, kteří jsou v USA pětadvacet i více let a kteří jsou více méně naháněni,“ uvedla novinářka Reflexu.