Prolhaná složenka

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka dodržel slib a „Kalouskovu“ složenku se svým podpisem nám doručil. To je asi jediné, co o tom lze říci pozitivního. Pravá Kalouskova složenka nám nikdy nedošla až do schránky, ale pozitivní bylo alespoň to, že se snažila informovat, jaký má každý z nás (nezaviněný!) podíl na státním dluhu.

Cifra 120 tisíc korun na Kalouskově složence před dvěma lety také odpovídala tehdejšímu zadlužení (dnes by byla o 35 tisíc vyšší). Cifra 12 755 Kč na Sobotkově složence, jež prý každého z nás budou stát církevní restituce, je ovšem vycucaná z prstu. Nikdo nikdy tuto částku platit nebude, protože většina komunisty zcizeného církevního majetku bude vydána in natura, aniž by se jediná koruna pohnula sem či tam. Ale ani zbylá částka po odečtení naturální restituce (přesně 5 612 Kč) nemůže mít datum splatnosti „okamžitě“, jak nás pan Sobotka na složence mystifikuje, neboť náhrada za nevydaný majetek je rozvržena do 30 let, takže může činit maximálně 187 Kč ročně.

Navíc žádný občan samozřejmě nebude ani o tuto částku zkrácen, naopak – budou-li se církve starat samy o sebe – ušetří stát (my všichni) každý rok 1,7 miliardy korun. Kromě toho stát na daních z navráceného majetku (církve na rozdíl od státu budou jak z pozemků, tak z nemovitostí platit daně) získá během 50 let dalších 28 miliard korun, což je 560 milionů ročně. Církve budou s navráceným majetkem hospodařit a tedy i platit daně z příjmu fyzických osob, budou investovat a vytvářet nové podnikatelské příležitosti. Pravdivá tudíž není ani další informace na složence pana Sobotky, že majetkové vyrovnání s církvemi „zvýší zadlužení ČR o 59 miliard Kč“. Nejen že se toto zadlužení nezvýší z roku na rok, ale v důsledku vyšších příjmů plynoucích z daní, úspor z odbourání státního příspěvku na provoz církví i posílení prorůstového faktoru se zadluženost kvůli vyrovnání s církvemi nezvýší ani výhledově. Celkový efekt spojený s vrácením majetku může mít jen příznivé dopady jak na českou ekonomiku tak na státní rozpočet. To jsou ovšem zřejmě detaily pod rozlišovací schopností pana Sobotky. Anebo, a to mnohem pravděpodobněji, se ČSSD vědomě pokouší klamat neinformované voliče a poštvat je proti věřícím občanům této země, poštvat je proti Poslanecké sněmovně, která přijala zákon o vyrovnání s církvemi, a poštvat je proti vládě, jež tento zákon připravila (což je na složence označeno jako „chyba vlády“)?

Pan Sobotka na složence píše také toto: „Hrozí i prolomení restituční hranice 25. 2. 1948 a zpochybnění poválečných majetkových poměrů.“ Ani tato divoká spekulace se nezakládá na pravdě, jak o tom ostatně svědčí i text paragrafu 8 zákona o majetkovém vyrovnání, podle něhož věc konfiskovanou na základě dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a 108/1945 Sb. nelze vydat. Podle vyvlastňovacích zákonů č. 142/1947 Sb. a 46/1948 Sb. byl vyvlastněn  mj. i církevní půdní majetek, přičemž k jeho převzetí státem (což je okolnost rozhodná pro vznik majetkových práv) došlo vesměs až po únoru 1948. Vzhledem k tomu, že za odňatý majetek nebyla nikdy poskytnuta zákonem stanovená náhrada, neboli zákon v plném rozsahu nebyl dodržen, bylo celé toto vyvlastnění de facto právně neplatné. I přesto církve a náboženské společnosti ve společném prohlášení z 31. 8. 2012, podepsaném čelnými představiteli České biskupské konference (ČBK), Ekumenické rady církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO), ujistily předsedu české vlády i prezidenta ČR, že „ze strany církví a náboženských společností nedojde k žádným aktivitám, které by jakkoli tuto hranici v zákoně uvedenou zpochybnily“.  S tím souzní i samostatné prohlášení Federace židovských obcí, v němž se uvádí, že FŽO ve věci arizovaného majetku, který nebyl vrácen a je dosud v držení státu, „nepovažuje za nezbytné, aby se otázka arizovaného majetku řešila prostřednictvím tohoto zákona“. 

Složenka obsahuje i další hrubě zkreslující a nepatřičná tvrzení. Např. to, že majetkové vyrovnání s církvemi je prosazováno vládou i „přes zásadní odpor většiny občanů ČR“. O jak velkou většinu se ve skutečnosti jedná? Může být dlouholetou komunistickou protináboženskou propagandou deformované mínění měřítkem správnosti a spravedlnosti politických rozhodnutí? Mohli bychom také diskutovat, co je pokládáno za „zásadní odpor“, zda to, že někdo vyznává obecně zlodějskou zásadu, že jednou ukradené se nikdy nikomu nevrací, anebo onu speciální zásadu, že nic se nevrací pouze křesťanům a židům, jelikož by jim vrácený majetek mohl sloužit k veřejně prospěšné činnosti, a tím i k většímu vlivu ve společnosti. Tvrdí-li politici ČSSD, že zabraňují navrácení majetku náboženských institucí jen aby vyšli vstříc „většině občanů ČR“, pak se jako příslušníci demokratické politické strany (dokonce usilující o vedoucí úlohu ve státě) výrazně proviňují proti liteře ústavy, chránící nejen právo „vlastnit majetek“, ale především práva etnických náboženských menšin, definovaných jejich historickým původem, křesťansko-židovskou kulturou, mentalitou, tradicí a koneckonců i rasovým typem. 

Součet nepravd na Sobotkově složence spolu se sociálně demokratickým podněcováním protináboženské zášti pochopitelně zavdává legitimní důvod k hlubšímu zkoumání této nové a překvapivě extrémní orientace. Církevní a náboženské aktivity, zahrnující  např. církevní školství nebo zdravotnictví, sociální péči, podporu misií, církevní charitativní činnost (která je ostatně nejrozsáhlejší v ČR), zapojení do mezinárodních struktur a do ekumenického hnutí, budování infrastruktury a informačního systému, nezbytnou modernizaci technického vybavení církevních institucí, zapojení do činnosti veřejných sdělovacích prostředků, péči o rodiny, mládež, vězně a další specifické skupiny obyvatelstva,  si jistě - jako každá veřejně prospěšná činnost - zaslouží ochranu společnosti a státu. A to tím spíše, je-li na dosah zatím nejreálnější možnost rozšíření těchto aktivit formou spravedlivého majetkového vyrovnání s církvemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...