Průzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) potvrdil, že v různých zemích Evropské unie se často liší výrobky, které mají stejný název i obal. Koordinátor projektu Jan Pivoňka v pořadu 90' ČT24 řekl, že firmy mohou prodávat různou kvalitu výrobků, ale je nefér, když se navenek tváří, že jsou stejné. Upozorňuje, že značky často slouží spotřebiteli k tomu, aby se snáze zorientoval, protože detailní informace na obalech mohou být složité.
Prodávat se může různá kvalita potravin. Nefér je, když se tváří stejně, říká Pivoňka z VŠCHT
90' ČT24 na téma boj za lepší kvalitu potravin (zdroj: ČT24)
„Firmy by měly na výrobcích deklarovat, že jsou jiné,“ míní odborný asistent z VŠCHT Jan Pivoňka. Společnosti vyrábějí různé značky a mohou tak podle něj jednoduše a transparentně výrobky odlišit. „U obchodníků se setkáváme s tím, že vyrobí různé úrovně kvality a deklarují to. Jedno označují jako kvalita za přijatelnou cenu, tedy výrobek na nižší úrovni, a potom říkají, že další je nejvyšší kvalita, za kterou si musíte připlatit,“ popisuje.
Průzkum, který si u VŠCHT zadalo ministerstvo zemědělství na vzorku 21 produktů se stejným balením, ukázal, že ve většině se nacházejí rozdíly. Pouze ve třech případech byly výrobky stejné. Pivoňka ale připouští, že jiná věc je určit, kde je vyšší kvalita a kde nižší. „Jsou případy, kde různé úhly pohledu můžou vést k různým závěrům,“ zdůrazňuje.
GALERIE
Test VŠCHT pro ministerstvo zemědělství – srovnání výrobků
„Hodnocení kvality v sobě nese řadu aspektů, které v některých případech jdou proti sobě. Na něčem přidáte a logicky se někde jinde ubírá. Hledání balance závisí zejména na samotných spotřebitelích, co chtějí, ale i firmy za to nesou odpovědnost,“ řekl.
„Můžete si vybrat – bude lepší výživová hodnota, budou lepší senzorické vlastnosti, nebo tam bude větší podíl nějaké složky? Skloubit to všechno dohromady je často obtížné. Jde o to, na kterou misku vah přidáte víc argumentů,“ dodal.
Lidé se podle značky i orientují
Pokud se balením produkt neliší, ale složením je jiný, je to podle Pivoňky problém i z toho pohledu, že značka slouží spotřebiteli pro orientaci. „Informace, které se na potravinách píšou, jsou poměrně složitá záležitost. Denně slyšíme o tom, že je potřeba se v této oblasti vzdělávat, ale kdo nemá technologické nebo chemické vzdělání, tak se mu to obtížně čte. Průzkumy ukazují, že v řadě případů lidé vůbec nerozumí tomu, jaké informace se na obalech dočtou. Značka má soužit k tomu, aby jim zjednodušila přístup,“ míní.
Vedoucí ústavu analýzy potravin a výživy z VŠCHT Jana Hajšlová pak dodává, že i bezpečnost je součástí kvality. V tomhle ohledu je ale podle ní tuzemská jakost dobrá.
Na dvojí kvalitu potravin Česko na evropské úrovni upozorňuje už od roku 2011. Od té doby se podařilo prosadit usnesení, které vyzvalo Evropskou komisi k tomu, aby problém řešila. Vysoká škola chemicko-technologická testovala výrobky v tuzemsku a Německu už před dvěma lety. I tehdy ve třetině případů odhalila odlišné složení. Obdobné průzkumy přitom proběhly i v dalších středoevropských zemích a se stejnými výsledky.
Na začátku letošního roku se země Visegrádské skupiny rozhodly uspořádat k tomuto tématu mimořádný summit. O svolání schůzky požádala Bratislava právě poté, co tamní úřady zveřejnily srovnání produktů dodávaných na Slovensko a do sousedního Rakouska. Na březnovém setkání pak premiéři čtyř zemí vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala problému větší pozornost.