Pro svého Krampola uděláme cokoliv…

Poslední magazín Lidových novin má titulní rozhovor s Jiřím Krampolem. Na první strany tisku se dostávají kuriozity, anomálie, bulvár se pomalu začíná přelévat a prolínat s takzvanými seriózními médii. A ten, koho povrchnost, plytkost, zbožnění nul a bádání v nedůležitostech nezajímá nebo přímo dráždí, začíná nemít šanci. Dostává se na úplný okraj společnosti. Nemají o něj jako o cílovou skupinu zájem nejen komerční média, ale pomalu ho ztrácejí i ta předurčená - veřejnoprávní.

Existují různé světy, zájmové skupiny, více či méně uzavřené, více či méně militantní. O některých víme, jsou to třeba fanoušci fotbalu či hokeje. Nebo v jiných zemích jiných kolektivních sportů. Těch je pořád dost na to, aby cílovou skupinou zůstali. Ale pro ty, koho tento druh zábavy míjí, jde o svět podivný, nepochopitelný, který v lepším případě jen ignorují, v horším jím opovrhují. Prosímvás, dvacet chlapů se honí za míčem!

Jedna vražda nás upozorní na existenci společnosti, která vyznává životní styl předminulého století, Pražské jaro pak na tu podivnou množinu lidí, která se zajímá o klasiku. To už jsou skupiny podstatně menší a drtivě větší většina se pak vzájemně ujišťuje o nesmyslnosti a nedůležitosti jejich existencí. Proč bychom pro ně měli něco dělat, vždyť jsou divní. Elita bláznívá. Ať se třeba zblázní. Nebudeme pro ně psát, nebudeme pro ně vysílat, nebudeme jim dávat žádné peníze. My chceme své Krampoly, uděláme cokoliv.

Většině lze jen závidět, pro ni se dělá všechno. Všechny noviny pro ni píší, vychází desítky barevných magazínů, hrají pro ni rádia, televize se mohou přetrhnout s nabídkou. Kina hrají jejich filmy, všechny ty duševní lidly je prostě plně uspokojují. Menšina, kterou tato většina označuje po komunisticku pejorativně za elitu, má prostě smůlu. Jako kdysi, uzavřít se doma s knížkami, vlastní diskotékou a navštěvovat stále řidší divadelní a filmová představení, koncerty. Dokud to ještě vůbec jde. Protože pro tuto podivnou elitu už nechtějí pracovat ani ti, kdo by to měli dělat z podstaty.

Spolu s celkovou chemikalizací života naší civilizace, kdy klesá plodnost mužů, schopnost donosit plod u žen, narůstá počet limitů a anomálií, které se zase léčí dalšími léky, to vidím jako docela slušný konec civilizace. O jakém se Huxleymu nesnilo. Připadá vám to jako příliš katastrofický scénář? Stačí se na chvíli zastavit a krátce se ohlédnout. Spolu s narůstajícími teplotami a dalšími klimatickými abnormalitami tento proces akceleruje až neuvěřitelně rychle.

To, co se v poslední době děje s našimi hlavními sporty, je vlastně nepřekvapivé. Držet se jako příslovečné klíště se stalo v této zemi normou. A skutečně, nejsou protilátky, nejsou séra. Zavrtání se vyplácí a každá kritika se přežene. A tak zatímco fanoušci, pro které se sporty hrají, a média oprávněně očekávají, že za neúspěchy ponesou zodpovědnost trenéři, ti v klidu zůstávají.

Po ostudě na hokejovém mistrovství světa k totálnímu překvapení zřejmě všech kromě hokejového svazu zůstává Hadamczik na svém místě. Necharismatický, nemluvný, studený trenér, kterého hvězdy z NHL nerespektují a kvůli kterému nastupuje na mistrovství až taková druhá či třetí rezerva. S adekvátním výsledkem.

A ještě tristnější snad je fotbal. Už po propadu na mistrovství světa měl Brückner odejít. Psal jsem to už tehdy, možná si vzpomenete. Celkem tenkrát ojedinělý názor. A je to stále jasnější. Starý pán už neumí změnit taktiku a kdybychom ho nechali, budou Baroš, Koller a spol. reprezentovat ještě v takovém roce 2037. A nebo Rosický - jistě výborny hráč, který se po zápase odvolával na několikatýdenní pauzu zaviněnou zraněním. Pro trenéra to ovšem nebyl argument.

Nikoho nezajímá, že se na výkony reprezentací nedá dívat, že štvou fanoušky, které současně odnaučují návštěvám domácích, natož pak vzdálených stadionů. Stačí se podívat na Liberec, Mladou Boleslav nebo třeba Bohemians 1905. Dobrá parta začínajících fotbalistů dokáže zázraky a často daleko víc než unavená, utrápená, zpanštělá rutina.

K národním mužstvům by měli přijít noví, neokoukaní. Třeba Růžička nebo Výborný k hokejovému a Hašek nebo Lavička k fotbalovému. A následovat nebo lépe předcházet tomu by mělo rozmetání funkcionářských trvalek. Ale kdo to kdy udělá? Komu už konečně dojde, že i sport je určen především k zábavě mas?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...