Předvánoční připomenutí slov

„Mám sraz u Inriho,“ řekla vnučka. Bylo jí třináct, bylo léto, stáli jsme na dvoře před naší pastouškou (mimochodem, kdo ví, co to byla v původním významu pastouška?)… Hlavou mi proběhl seznam vnuččiných vesnických kamarádů a kamarádek. „U jakého Inriho?“ povídám. „No přeci na návsi…“ Teprve v tu chvíli se mi to v hlavě složilo. Kříž se zmučeným Ježíšem Kristem, pod lipami vedle kostela, kolem tři lavičky, na nichž posedává omladina a vede řeči. Podezírám je, že se tam občas dopouštějí drobných hříšků, jako je například nějaká ta cigareta, či dokonce marjána nebo láhev s čúčem a dál ani pomyslet nechci. Bůh Syn jim to ale velkoryse odpouští, ba možná puberťáky mimosmyslově varuje, když se blíží nebezpečí.

INRI. Iesus Nazarenus Rex Iudaorum. Venkovní krucifix. Prastaré zpodobnění utrpení a symbol cesty k vykoupení druhých skrze vlastní oběť. I v prostoru české společnosti, nevěřící a přesvětské, připadla mi vnuččina familiárnost až frivolní. „Vy říkáte Kristovi Inri?“ „Jo.“ „A víš vůbec, co to znamená?“ Zaobíral jsem se už v duchu moralistní přednáškou. „Ježíš Nazaretský, král Židovský,“ uzemnila mě. Zapomněl jsem v tom rozhorlení, že se živě zajímá o staré věci a příběhy. Též i o biblické. 

A šla. Na sraz k Inrimu. Zda-li ne na rande k Inrimu. Dospívají dnes rychleji. A mají jinou řeč. Naše slova přestávají znát. Jako by skrze jazyk přicházela nová doba. Zda-li lepší, nebo horší, netroufám si soudit. Řeči mladých a těch, povězme, nemladých, stávají se odlišnými a dělí generace jako kdysi národy. Mezi věky slova vytvářejí meze. Inu, například: mez. Narazil jsem už na mnoho lidí, kteří neznají termín „mez“ v tom našem prastarém, chce se říct „klasickém“, smyslu slova. Jako dlouhý vyvýšený pásek země mezi poli. Rozorali jsme je vskutku důkladně. Leckdo z mladých, není-li zarputilým ochráncem přírody a netrpí-li existenciálními obavami o osud půdy ničené erozí, doopravdy neví, co to slovo prapůvodně znamenalo. Zná je spíše ve smyslu mezí lidských možností při překonávání světových rekordů. Kdepak sedět někde na už oschlé jarní mezi a žmoulat si s osobou druhého pohlaví ruce i leccos jiného… 

Před časem se mě zeptala skupina mladších, zda by mi nevadilo, kdyby si mě uvedli ve Facebooku jako „přítele“. Řekl jsem, že vadilo. Ne kvůli nim, to mě naopak těší. Pro to slovo „přítel“. Má pro mne jakýsi starodávný, úctyhodný význam. Skrze počítačovou síť dostává povrchní, všeobjímající smysl. Kde kdo má být mým „přítelem“, i když ho skoro neznám. Zdá se mi, že takové snadné užívání bere tomu výrazu jeho jistou vznešenost. Stejně jako bolševici svou historií a pokřiveným užíváním zcela znehodnotili slovo „soudruh“, termín dlouhou dobu svým pravým významem jistě ctihodný. 

Slova se mění a nelze říci, že my s nimi. Když začnou ti starší používat rozverně slov mladší generace, nejsou zábavní, ale směšní. Stejně těm větám, které se pokouší roztomile rozžvatlat jako teenager, dědečkové a babičky ve skutečném smyslu slova nerozumějí. Jsou pouze papoušky, jak se natřásají, aby nadběhli nebo podlezli mladým. Sotva mě omladí, začnu-li říkat „u Inriho“. Za nás říkalo se „u křížku“. 

Generace se stále hlouběji rozcházejí také proto, že hovoří čím dál rozdílnými jazyky. Přestože vědci zjišťují, že struktura hodnot se posledními lety nemění a mladí se vracejí časem k návykům těch starých, navíc horlivěji k těm návykům hnusným, přece se stále více vzdalujeme. Nicméně jsou rituály, které nám pořád zbývají coby společné a které alespoň jednou za dobu svádějí nás dohromady a způsobem do jisté míry muzeálním vytvářejí pocit souvztažnosti, sounáležitosti. Třeba Vánoce. Stromky zdobíme, dárky dáváme si vzájemně bez ohledu na věk a hodně štěstí si také přejeme. Možná i jakýsi cit nás dohromady svírá. A víme, staří i mladí, že se kdysi kdesi narodil malý bosý chlapeček Ježíšek, u něhož se, věřící i nevěřící, v tomto čase scházíme. 

Vyprávěl jsem u předvánočního piva přátelům příhodu o srazu u Inriho, nostalgicky jsme se zasmáli nad těmi jinými světy slov a jeden, ještě starší než já, řekl:  „Máš vlastně štěstí.“ V první chvíli jsem myslel, že má na mysli skutečnost, že moje vnučka zná význam oné zkratky na kříži, ale on je nejen starší, ale i moudřejší: „Že jsi jí vůbec v jejích třinácti stál za to, aby ti řekla, kam jde…“ vysvětlil. V rádiu jako na potvoru zrovna hráli Narodil se Kristus pán…

Vítej, Inri…

  • Ježíš na kříži autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/797/79685.jpg
  • Facebook autor: ČT24, zdroj: firstfriday.worldpress.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/307/30619.jpg
  • Oslavy Velkého pátku na Filipínách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/796/79522.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...