Poslední vystoupení Sarah Palinové?

Amerika má před sebou posledních pár týdnů před volbou nového prezidenta a za sebou první a jedinou debatu kandidátů na viceprezidenta. Nechtěla jsem původně komentovat politické dění, ale události posledních dní a především postava Sarah Palinové mi nedá jinak. Když se poprvé guvernérka Aljašky na konci srpna objevila po boku Johna McCaina, všichni se ptali, kdo to je. Američané ji neznali a jediné, co o ní mohli říct, bylo, že je to atraktivní žena. První projevy jí zajistily nadšení mezi republikánskými voliči a začala přitahovat i nerozhodnuté demokraty, pro které byla v primárkách tou správnou volbou jiná žena - Hillary Clintonová.

Pak ale přišla první kauza: těhotenství její sedmnáctileté dcery. Kupodivu stáli konzervativní republikáni na straně Palinové. O takových věcech se přece moc nemluví, stejně jako se nemluví o sexu a antikoncepci. Republikánští voliči souhlasí s Palinovou, že sexuální výchova nepatří do škol. Po první kauze tu byly první rozhovory s novináři, které poukázaly na její slabiny. Svůj cestovní pas si Palinová vyzvedla teprve minulý rok a své diplomatické zkušenosti dokazovala geografickou polohou státu, který vede. Tedy tím, že ze svého domu na Aljašce vidí ruskou půdu, a to z ní přece dělá automaticky člověka zkušeného v zahraniční politice…

Dnes, po několika týdnech a mnoha řečnických přehmatech, to vypadá, že Sarah Palinová McCainovi moc nepomáhá. Přestože se většina komentátorů shodla na tom, že v debatě viceprezidentských kandidátů minulý týden obstála, nemůžu se zbavit dojmu, že žena, kterou jsme v televizi viděli, jen papouškovala naučené fráze, populisticky se usmívala, jakoby svůdně mrkala na diváky, vtipkovala a místy používala jazyk na úrovni konverzace středoškolských studentů. Na debatu jsem se těšila stejně jako většina Američanů, všichni byli napjatí, co tam zase ta Palinová vyvede. Na první pohled nevyvedla nic, odpovídala, bránila se, napadala Baracka Obamu, jak se od ní čekalo. Dokonce ani nevyslovila žádnou další ze svých perel, které se staly v USA tématem mnoha parodií. Pokud jste ale opravdu poslouchali, měli jste taky ten pocit, že neodpověděla na většinu otázek? Že její odpověď na některé otázky byla: !Já bych raději mluvila o tomhle, můžu?", a spustila znovu naučený předvolební program McCaina? Neočekávám od politiků upřímné a pravdivé odpovědi, ani demokratický kandidát Joe Biden není svatý, ale očekávám alespoň odpovědi a nevyhýbání se složitým tématům. Chci slyšet, co o světě ví člověk, který se má stát druhým nejmocnějším politikem Spojených států a tedy jedním z nejmocnějších politiků světa.

Také vinou moderátorky, která přeskakovala od tématu k tématu a Palinovou neusměrňovala, jsme nakonec neslyšeli větší znalosti guvernérky, bývalé královny krásy a vystudované novinářky, která v jiném rozhovoru nenalezla odpověď na otázku, jaké noviny čte. Není to trošku divné? Celá nominace Sarah Palinové na mě působí jako špatný vtip. Všechny její nezkušené odpovědi a hloupé výroky v televizních rozhovorech přece jen dokazují, že to Američané se Sarah Palinovou ve vysoké politice nemůžou myslet vážně. Má republikánům posloužit jen jako loutka, která dokáže přilákat voliče na svůj přitažlivý úsměv a tradiční rodinné hodnoty?

  • Sarah Palinová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/445/44484.jpg
  • John McCain a Sarah Palinová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/388/38729.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...