Odhodlání aneb inspirace Komenským

Ačkoliv jsou uznávány dokonce dva Dny učitelů, ve většině českých kalendářů není pro jistotu uveden ani jeden - zdá se, že už je těch svátků a významných dnů až až. Ale i když nemáme tento den zvláště zdůrazněn, není od věci si jej připomenout a trochu se i nad některými souvislostmi zamyslet.

Není příliš divu, že říjnový termín, který vyhlásilo UNESCO, se u nás neujal. Přeci jen tradice oslav Dne učitelů je v tuzemsku o hodně delší než zhruba desetiletá existence připomínky činnosti pedagogů pod záštitou UNESCA. Navíc je toto datum spojené s narozením Jana Amose Komenského - bezesporu jedné z největších osobností našich duchovních dějin. Je pravdou, že k 28. březnu by se mohli hlásit zástupci nejrůznějších „cechů“ - knihařského, spisovatelského, theologického, historického… ale i díky, či spíše vinou ideologie minulého režimu, máme Komenského spojeného takřka výhradně s virtuální funkcí „učitele národů“ (ale potvrzuji, že jsem viděl na vlastní oči i ve vzdálené Nicaragui název školy nesoucí jméno Juana Amose Comenia).

Jeho proslulost v této disciplíně je o to paradoxnější, že Komenský se vlastně stal pedagogem tak trochu z nezbytí - když na mnoha místech, kam jej složitá doba zavedla, byla místa duchovních Jednoty bratrské obsazena, což byl jeho vlastní obor, ale byl naopak nedostatek učitelů. Již tenkrát! A Komenský svěřené úkoly bral velice odpovědně a získal si proslulost (ale i pedagogické zkušenosti a podněty) v několika evropských zemích. Takže jeho „Opera didactica omnia“ (Veškerá didaktická díla), která vydal r. 1657 v Amsterodamu, se nadlouho stala jedním ze základních sloupů pedagogiky a jistě mají i po tolika staletích co říci.

Komenským a jeho písemnou pozůstalostí (ani tím, co pravděpodobně ještě sepsal, ale co shořelo při požáru Lešna) nechceme poměřovat dnešní učitele. Nemusí být každý z nich tak obšírně vzdělán a tak pilný spisovatel. Ale určitě bychom u nich ocenili, kdyby alespoň z nějaké části mohli společně s Komenským říci upřímně: „Příliš jsem, vyznati musím, vlasti a jazyku svého milovaný, takže po ničem netoužím více, jako aby ten všelijak vzdělán a ozdoben byl. Protož bych i sám k zmocnění se v něm rád sobě posloužil i jiným k vzdělání příčinou byl…“. Bez potřebné lásky k vzdělání nepomohou ani současné školské reformy, ani ty budoucí. I když budou lépe vymyšlené, i když by se do školství a vzdělávání převáděly větší finanční částky než doposud, což je jistě potřebné tak či onak. Ovšem v málokterém povolání je tak důležitý vztah jak k látce, tak i ke svěřencům, jako právě v učitelství.

My, laická rodičovská veřejnost, jsme náchylní mnohé prohřešky mládeže svalovat na nedostatečné působení učitelů. Bývá to pro nás pohodlnější. Je však potřebné si uvědomit, že ty základy výchovy se pokládají v „mateřské škole“, což podle Komenského nebylo instituční hromadné zařízení pro péči o předškolní děti, svěřenou profesionálům, ale výchova v rodině.

Neděláme si iluze o postavení učitelů jak ve společnosti, tak o jejich pozicích ve školách nejrůznějších typů. Víme, že již na těch nejnižších stupních nemají vůbec snadnou a záviděníhodnou úlohu. Zdá se, že i v této souvislosti nejsou práva těchto dvou skupin, totiž žáků a učitelů, zcela vyrovnaná. Alespoň v případě nějakého vyhroceného konfliktu. Jak se navíc podle mnoha hrůzných případů z poslední doby a z různých koutů světa stále zřetelněji jeví, školy, pedagogové, ale i spolužáci se stávají terčem opravdu hrůzných a krvavých činů, kdy se na tomto místě nějak seberealizují a mstí ti, kteří se cítili zneuznáni, kteří se nějak během svého dospívání nenašli a kteří zoufalým činem na sebe jednak obrací pozornost, jednak chtějí potrestat ty, kteří byli svědky jejich neúspěchu - totiž, že se neprosadili podle svých představ. V neposlední řadě si také někteří z oněch ozbrojených desperátů touto akční metodou budují svůj pochybný pomník, když nemají co jiného ukázat.

Nejsem si jist, zda-li není v západní civilizaci příliš optimisticky hodnocena úloha vzdělání při proměně světa v lepší a bezpečnější místo k životu. Skoro se zdá, že mnohé věci jsou z tohoto pohledu zbytečná námaha, a na člověka snadno doléhá pocit stísněnosti a beznaděje. Těch překážek je bezesporu strašně mnoho. Než veškeré Komenského vědění a sepisování se mi proto jeví výmluvnější jeho odhodlání se tak usilovně věnovat zápasu o nové generace, ač sám byl na útěku, ač Evropou zmítala pustošící třicetiletá válka, ač miliony (včetně Komenského první manželky a dětí) nemilosrdně hubil mor… V tomto ovzduší nepropadat zoufalství a nerezignovat, to bylo něco nesmírně cenného, neobyčejného. Buďme proto i my vděčni za každého učitele, který se v této době odhodlaně věnuje svému povolání s nadějí, že to má pro současnost i budoucnost velký význam.

  • Jan Amos Komenský zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/121/12001.jpg
  • Svíce za zemřelé v německém Winnendenu autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/751/75010.jpg
  • Brožury o Komenském autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/155.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...