Óda na radost nevoliče

Současný svět ve zrychleném tempu vnucuje závažná témata, o kterých je potřebné nejen referovat, ale které je nutné komentovat a analyzovat možnosti dalšího vývoje, a tím i dopadů na společnost, ale svým způsobem i na každého jednotlivce.

Bez nejmenší pochybnosti k takovým top tématům patří probíhající krize bankovního sektoru, která viditelně zasahuje do burzovního obchodování, ale citelně do hospodaření firem i států, s bolestnými dopady na finanční situaci konkrétních lidí. Není možné - a nebylo by to ani rozumné - nesledovat vrcholící finálový zápas v boji o trofej, které se říká Bílý dům. Vítěz tohoto klání totiž bude vládnout nejen zmíněné washingtonské rezidenci, ale ve značné míře ovlivňovat v následujících letech celosvětové dění… Možná by si ještě větší pozornosti zasluhovalo jakoby nenápadné našlapování ruského medvěda, otisky jeho stop však neradno podceňovat. Kouká-li z kožichu hlava Medveděva, stejně tušíme, kdo z břicha tahá za nitky. Můžeme si však být jisti, že to tentokrát není Va-va-vašek. Ten má starosti s přebarvováním planety podle svého vkusu (a ze zásob modré barvy po Václavu Špálovi?).

Je samozřejmé, že ve dnech po 18. říjnu, kdy tento příspěvek píšu, se v naší republice vyrojí informace o tom, jak probíhaly a dopadly volby. Kolik procent oprávněných voličů přišlo k urnám. Možná se objeví i dohady o to, co by museli představitelé stran a jejich poslanci a senátoři napříč politickým spektrem ještě předvést, aby se skutečně stali nevolitelnými. Vzájemná nevraživost? Házení si klacků pod nohy? Urážky do tváře? Střelecké manýry hodné Divokého západu? Vytváření a sbírání kompromitujících materiálů na kolegy? Sliby, které nemají reálný základ? To všechno projde a tito lidé a tyto strany budou dál „u vesla“. Je přirozené, že se ve volebních výsledcích odráží, že nositelům nepopulárních /leč v podstatě nutných a v lecčems bolestivých/ reforem se méně odpouští. Snažit se prosadit důraznější změny vyžaduje nejen ekonomickou poučenost, získání politické podpory, ale také důvěru voličů. A ta tentokrát, celkem logicky, chyběla. A tak se rozehrávají dohady o vesla. Vítězové se o něj budou muset podělit s tím nebo oním. Ale parťáků, ochotných přiložit ruku k veslu, se jistě najde dost. Nadměrně zoufat si nemusí ani ti, kteří neuspěli podle svých představ. Ono opoziční veslo je také veslo! Možná, že trochu menší, ale zabírá taky…

Probírám se letitými pocity, co pro mě v kterém období volby znamenaly. Po tíživém břemenu totalitního ponižování a beznaděje se překvapivě objevila možnost svobodné volby mezi různými stranami, programy, osobnostmi, přístupy… Áaach! Jak vzrušující napětí, pocit vlastní odpovědnosti a hrdosti ze skutečnosti, že se na něčem tak nesmírně důležitém aktivně podílím svým vlastním hlasem. Tento, přiznám se, dosti idealistický postoj (ale znáte to - postsocialistická éra byla ještě tak svěže mlaďoučká a vábná!) neměl dlouhého trvání. Postupně se transformoval do střízlivého kalkulu, že jít k volbám je nutnost, aby se „vypárovaly“ hlasy skalních voličů někdejší státostrany.

A otevřeně se přiznávám, že se mi velice hodilo, že mé trvalé bydliště je v tom volebním okrsku, který letos vůbec nevolil. Aniž bych si myslel, že moje občanská práva byla tentokrát oktrojována a já ošizen. Naopak. Přijal jsem to se značnou úlevou a radostí. Cítím se privilegován, že jsem k volbám nemusel, ani nemohl. Tak jste se na mně podepsali vy, co to myslíte upřímně, kteří pro mě chcete pracovat, kteří si děláte starost o mé blaho od kolébky až po rakev. Vy, a ty vaše urny!!

Nevím, kdy a zda na tento příspěvek vůbec zbude místo. Bude třeba přece tolik informovat, komentovat, analyzovat, prognostikovat další možný vývoj… Ale věřím (ač mě to pramálo těší), že by podobný manifest o nevoličově radosti podepsala silná skupina oprávněných voličů této země. Pozor - to ale není špatné vysvědčení pro ně a pro jejich občanskou odpovědnost! Kéž by tato óda na radost nevoliče (která je ovšem zároveň truchlozpěvem nad současnou situací) byla alespoň varováním pro ty, kteří nás svými výkony dovedli až k těmto pocitům. Už teď se začínám obávat, co bude příště, až se bude volit i u nás!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...