Od vlády porozumění ke kabinetu čísla

V české politice vyrostla zvláštní tradice pojmenovávání vlád. Každý nový kabinet si navlékne označení, jenž má charakterizovat úkol vlády, důvod její existence. Jméno je ale víc než charakteristika. Je to živý organismus natahující ruce k dalším těkavým obyvatelům jazykových sítí a vyjadřující postoj ke světu. Ve jméně se skrývá tajemství vesmíru, a to nemusíme být milovníci kabaly či jiné esoteriky. Jazyk nadaný přebytkem významů vyjadřuje víc než jeho uživatelé, podléhající iluzi autonomních vládců, chtějí říct.

Standardní oběti

První Čalfova vláda, „vláda národního porozumění“, přichází uhladit rozbouřené moře. Snaha rychle zkrotit divoké vlny nespokojenosti a uvolnění do plochého klidu zrcadlové vodní hladiny je prvním náznakem budoucí nivelizace.

A čemu jsme skrze tento kabinet měli porozumět? Bývalým stranickým nepřátelům? Dějinnému smyslu chvíle? Sami sobě jako těm, kteří tu žili (jak jsme mohli?!), nebo kteří tu budou žít? Bylo porozumění výzvou k empatii a usmíření, nebo k přemítání o komunistické minulosti a postkomunistické budoucnosti?

Čalfa vede také „vládu národní oběti“. Zpupné označení. Vládnoucí se předem pasují na oběť, kterou podnikají ve vyšším zájmu. Zveličují svůj výkon, aniž by nastal. Stávají se hrdiny už tím, že přebírají kormidlo. Oběťmi jsou ale nazváni i obyvatelé republiky, která se připravuje na zlé ekonomické časy, jimiž musíme projít, abychom mohli užívat vytoužených slastí konzumního kapitalismu.

Díky vládě národní oběti se stávají hrdiny všichni, kdo tento dějinný experiment podstupují, ať už s nadšením, nebo se sebezapřením. Oslava hrdinů před bitvou, to je obrana před překvapivou budoucností, kterou bychom si mohli vyčítat.

Podobně samolibě působí i „vláda sebevrahů“ premiéra Zemana. Počáteční ironie se v ústech předsedy vlády mění v sebezahleděnost velebící vlastní politickou odvahu, která přeroste v oslavné vyprávění o nejodvážnější vládě po roce 1989.

Klausově sestavě se s nadsázkou říkalo „vláda inženýrů“. Za vtipem, odkazujícím na spojující titul ministrů, lze najít konstruktivistickou vizi přehledného, vypočitatelného světa. Premiér to vyjadřuje stručně a jasně: standardní postupy, standardní trh, standardní politické spektrum. Standardizace, umožňující předvídatelnou manipulaci s mocí a lidmi, je snem inženýrského myšlení, v němž je mírou všech věcí standardně myslící člověk, který zcela standardně stojí v centru veškerého živého i neživého dění.

Malér pana účetního

A nyní Petr Nečas a jeho „vláda rozpočtové odpovědnosti“. Po dvaceti letech se do centra politiky dostává odpovědnost, ale odpovědnost omezená, rozpočtová. Odpovídá se účetní uzávěrce, primitivní matematické rovnici, červené a černé.

Politickým bohem je číslo. Nikoli však číslo coby mnohovrstevnatá idea rozvíjející se z bodu v plochu, prostor a časoprostor, nýbrž v podobě abstrakce bez rozměru a hloubky. „Umět si to spočítat“ – vrchol současné pseudopolitiky.

Odpovědnost – a odpovědnost politika se v tom neliší – se vzpírá číselnému, rozpočtovému omezování, protože musí odpovídat na otázky, které teprve přijdou. Které ještě nepadly, a tudíž se nedají spočítat. Odpovědný politik naslouchá přicházejícímu světu, nikoli tomu, co ho samospádem doběhlo.

„Vláda odpovědnosti“, od níž se Nečasův kabinet bohužel odklání směrem k modle rozpočtu, neprovádí tupé škrtání bez rozvojové vize, nešetří na investicích, nedívá se na les společnosti jako na abstraktní celek, ale pořád v něm vidí jednotlivé, vzájemně propojené stromy.

Vláda Odpovědnosti překračuje omezený rozpočtový prostor a čas: nepočítá čísla, ale vnímá tvary proměnlivých číselných konfigurací; a hlavně myslí dějinně – minimálně v dekádách, ne týdnech a měsících.

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

  • Marián Čalfa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1330/132923.jpg
  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1761/176024.jpg
  • Podpis koaliční smlouvy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1794/179319.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...