O předpovědích a kontinuitě

Dnes už je jasné, že republikánským kandidátem na úřad amerického prezidenta bude dvaasedmdesátiletý válečný hrdina John McCain. Když jsem se to dozvěděl, vzpomněl jsem si   na americko-britského novináře Alistaira Cooka, který před sedmi lety jeden díl ze svého cyklu rozhlasových pořadů "Letter from America" odvysílal pod titulkem "John McCain se vrací!". Předpověděl v něm, že, i když to McCain po své nominační prohře s Georgem W. Bushem v roce 2000 oficiálně popíral, se dá očekávat, že se v roce 2004 o prezidentské křeslo znovu pokusí.

Cookova předpověď se ukázala být pravdivou, ale o čtyři roky se zpozdila. Přišly události 11. září 2001, a protože volby v roce 2004 probíhaly v atmosféře boje proti terorismu a irácké kampaně, McCain v té době loajálně podpořil Bushe a do prezidentských dostihů se zapojil až letos.

Cook tedy předpovídal správně, ale zapomněl se řídit radami zkušených prognostiků, kteří říkají: buď řekněte, co se stane, ale neříkejte, kdy přesně se to stane. Nebo odhadněte dobu, kdy se nějaká věc přihodí, ale nechte si otevřená vrátka v detailech, co a jak se vlastně přihodí.

Škoda, že Alistair Cook se naplnění své předpovědi nedožil. Letos v listopadu by mu bylo 100 let, zemřel před čtyřmi roky, a jeho jméno je spojeno s unikátním rozhlasovým pořadem „Letter from America.“

Novinářskou kariéru začal Cook v roce 1935 v BBC, po návratu ze studií v USA. Tehdy již pracoval také jako londýnský dopisovatel americké rozhlasové sítě NBC. V roce 1937 odjel do USA, kde se stal americkým korespondentem pro BBC. Do Británie se již nevrátil a v roce 1941 přijal americké občanství.

První „Dopis z Ameriky“ se na vlnách BBC vysílal v březnu 1946, poslední v únoru 2004, čímž se v historii žurnalistiky stal nejdéle vysílaným publicistickým seriálem jediného autora. Všechno začalo jako jednorázová zakázka BBC na třináct pořadů, na konci této spolupráce stál úctyhodný počet 2869 čtvrthodinových relací, které sám Cook až do pozdního věku na mikrofon namlouval. Dopisy z Ameriky se vysílaly každý pátek a mohly je slyšet i čeští posluchači ze sítě zdejších vysílačů BBC.

Byly to právě Cookovy „Dopisy z Ameriky“, které mě na jaře 2000 poprvé seznámily s osobou a osudy válečného veterána z Vietnamu Johna McCaina. Jaké bylo moje překvapení, když jsem doslovné textové přepisy těchto pořadů ještě dnes našel na speciální webové stránce BBC Letter from America.

Pochopil jsem, že respektování tradic a kontinuity se může projevit také v tom, jak se udržují webové stránky, jejichž odkazy nemizí do nenávratna při každé změně designu a reorganizaci obsahu, jak to známe z české praxe.

Někdo může namítnout, že Cook ve svém pozdním věku provozoval novinařinu pouze ze svého apartmá s výhledem na Central Park. Nepohyboval se v centru událostí jako dřív, když se například stal očitým svědkem zavraždění Roberta Kennedyho, a nepřinášel tedy britským posluchačům informace o událostech, o kterých by se nemohli dozvědět z jiných médií.

Síla Cookových komentářů však spočívala v tom, že události dokázal postavit do nových, často zapomenutých historických souvislostí. Mohl se při tom opřít o bohaté osobní zkušenosti, neboť v průběhu své novinářské kariéry zažil jedenáct amerických prezidentů. Politici přicházeli a odcházeli, ale Letter from America zůstávaly. Od roku 1966 Cook nevynechal jediný týden. Svou práci popisoval takto: „V pondělí se rozhodnu pro téma a celý den pro něj sbírám materiály. V úterý napíšu asi tak dvě a půl strany, zbylé tři stránky dopisuji ve středu - celkem 1700  slov, vysílací stopáž 13 a půl minuty. Pak to celé překopávám, zbavuji text zbytečných příslovcí, přídavných jmen a banalit. Ve čtvrtek to namluvím (poslední dva roky Cook nahrával své komentáře kvůli nemoci doma v bytě - pozn. mš) a v pátek se to vysílá.“

Alistair Cook zemřel v březnu 2004, měsíc poté, co napsal svůj poslední americký dopis. Jeho stránka na zpravodajském webu BBC je však stále živá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...