Nový Istanbul

Možná už za jedenáct let bude vypadat turecká metropole trochu jinak. Okolí Bosporského průlivu bude klidnou obytnou zónou, kde už život lidí nebudou otravovat velké nákladní lodě. Silnice a mosty nebudou přecpané automobily a ani v ulicích centra se nebude mačkat tolik lidí. Alespoň tak si Istanbul představují do budoucna politici, kteří přišli s velkolepým plánem.

Na západě evropské části Istanbulu totiž chtějí vybudovat zcela nové městské centrum. Jeho jádrem má být nový umělý kanál, který na dalším místě spojí Černé a Marmarské moře. A právě nové město, které by vzniklo na obou březích nového kanálu, má pomoci přelidněnému Istanbulu. Plánovači doufají, že by výstavba přilákala statisíce obyvatel ze současného centra a ulehčila by i příšerné dopravě, která se denně potýká s dlouhými zácpami. Do nového města by se mohly podle odhadů nastěhovat až dva miliony lidí.

Nejdůležitějším bodem celého plánu je ale samotný kanál, který by měl být dlouhý 40-50 kilometrů, široký 150 metrů a hluboký 25 metrů. Podle premiéra Erdoğana, který se svým plánem přišel v rámci předvolební kampaně určitě i kvůli tomu, aby ohromil co nejvíce potenciálních voličů, by nový kanál znamenal úlevu nejen pro přetíženou lodní dopravu, ale i pro životní prostředí Istanbulu.

Tisíce námořních lodí, které ročně Bosporským průlivem projíždějí do a z Černého moře, často přepravují ropu nebo všelijaké chemikálie. Co by se stalo v případě, že by některá z lodí (jako už se to několikrát v minulosti stalo) havarovala, raději nechce nikdo ani domýšlet. Kdyby se doprava odvedla do nově vyhloubeného průlivu, jistě by to odlehčilo životu v současném centru Istanbulu, jeho evropskému i asijskému břehu.

S pozitivními slovy na adresu kanálu a životního prostředí ale nesouhlasí několik odborníků. Někteří geografové už řekli, že je nesmysl, aby se měnily mapy a zasahovalo se do pevniny jen podle přání politiků. Z evropské části Istanbulu by se tak po vyhloubení nového kanálu stal ostrov, který by byl oddělený z jedné strany Bosporským průlivem a z druhé strany novým istanbulským kanálem.

Za problematický považují projekt i ochránci přírody, protože oblast, kde by měl vzniknout nový kanál, nové městské centrum i největší letiště v zemi, je prozatím z velké části lesnatá. Kdo už někdy v Istanbulu byl, tak ví, že mnoho zelených míst tam nezbývá a okolí města by tak přišlo o důležitou zelenou plochu.

Pokud to myslí současná vláda se svým plánem vážně, je schopná jej dotáhnout do konce. Pro Turecko je to investice velmi přitažlivá. Kdy se ale začne vláda zajímat i o východ země, kde chybí často základní infrastruktura, kde lidé nezavadí o práci a kde je zkrátka život mnohem těžší? I na to se ptají Turci, kterým nový projekt moc nevoní.

O výstavbě se rozhodne po volbách, ve kterých v červnu podle průzkumů zřejmě zvítězí současná vládní strana. Kanál by tedy mohl mít zelenou. Pokud se s projektováním začne a vše půjde podle plánu, měl by se nový kanál otevřít v roce 2023. To bude Turecko slavit 100 let od svého vzniku a politici se potřebují pochlubit svými úspěchy. Otevření nového průlivu by přece byla úžasná příležitost, jak se připomenout světu!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...