Udává styl a často hraje prim – pokud chybí, narušuje to protokol. Francouzská první dáma je žena, která se usmívá při státních návštěvách, je hostitelkou a občas taktně přehlíží avantýry svého manžela. Skutečně. To, co například ve Spojených státech šokuje a pobuřuje, vnímají Francouzi u svých prezidentů tak trochu jako běžnou lidskou slabost, ale o tom až později. Ve Francii se rozpoutal boj o prezidentské křeslo v Elysejském paláci a veřejnost začíná dumat nad tím, kdo usedne po pravici nové hlavy státu. Někteří přidávají otázku, co přesně tam bude dělat a za kolik.
Nevděčná práce francouzských prvních dam
Kancelář pro Carlu za milion
Když se René Dosière, poslanec a specialista na rozpočet Elysejského paláce, kdysi dotazoval, kolik řidičů na státní náklady využívá první dáma Bernadette Chiracová, dostal jednoduchou odpověď: Žádného. První dáma přece oficiálně žádnou funkci v Elysejském paláci nezastávala, a ve francouzském systému tak trochu neexistovala. Veřejnost dlouhé roky neměla tušení, kolik ji kancelář manželky hlavy státu stojí. První, kdo zveřejnil útraty své ženy, byl bývalý prezident Nicolas Sarkozy.
V březnu 2013 tak vyhověl písemnému dotazu poslance někdejší UMP, mimochodem Sarkozyho politické strany, Guillauma Larrivého. Ukázalo se, že Carla Bruni-Sarkozyová měla k dispozici osm spolupracovníků, kteří stáli Elyseje měsíčně 36 448 eur, tedy v přepočtu téměř milion korun. Její nástupkyně, dnes už bývalá partnerka Françoise Hollanda, Valérie Trierweilerová využívala poradců jen pět a vyšli ji měsíčně na 19 542 eur. Dostala se tedy zhruba na polovinu výdajů Sarkozyové. Nutno podotknout, že Trierweilerová se tradičním aktivitám prvních dam spíš vyhýbala.
První dámy Francie v období V. republiky
François Hollande se teď tváří, že první dámu Francie nepotřebuje, a od chvíle, kdy Elyseje opustila Valérie Trierweilerová, dnes a denně dokazuje, že se bez ženy v úřadě v klidu obejde. Jenže otázkou je, kde končí všechny prosby a výzvy veřejnosti, které tradičně úřad první dámy zaplavují.
Hostitelky bez květin
O tom, že bez kanceláře to prostě nejde, promluvila bývalá manželka Nicolase Sarkozyho – Cécilia Attiasová, která vydržela v Elysejích téměř na den pět měsíců. Právě ona je zastánkyní toho, aby se titul první dámy uděloval oficiálně.
V rozhovoru v posledním květnovém čísle časopisu Point de Vue popsala, že byla jako manželka prezidenta zavalena stovkami dopisů, na které musela odpovídat, a zároveň připomněla, jak opomíjené jsou obecně pozice žen vysokých funkcionářů. Manželka francouzského velvyslance má být například hostitelkou, ale sama ze svého rozpočtu nemůže koupit ani květiny nebo čaj. Žádný nemá. Do stejného problému se pochopitelně dostávají i partneři velvyslankyň.
Bývalá první dáma Cécilia Attiasová (Sarkozyová)
Libyjská mise pro bulharské zdravotníky
Od prvních dam se od nástupu jejich muže do úřadu očekává mnoho, ale nenabízí se jim skoro nic. Vzdávají se svých prací, omezují svůj čas s rodinou, jezdí na státní návštěvy a často pomáhají tam, kde pomoc chybí. Danielle Mitterrandová založila nadaci, která investuje do ochrany lidských práv. Bernadette Chiraková se zabývala pomocí nemocnicím, zejména v oblasti pediatrie.
Cécilia Attiasová (tehdy ještě Sarkozyová) si v roce 2007 získala veřejnost na svou stranu, když v Libyi vyjednala propuštění bulharských zdravotníků, které země odsoudila k doživotí za údajné nakažení dětských pacientů virem HIV. I Carla Bruni-Sarkozyová založila nadaci. Hájila práva nemocných AIDS, což je choroba, na kterou zemřel její bratr. Zajímavé je, že ani přesto Francouzi podle průzkumů společnosti Ifop valný význam ve funkci první dámy nevidí. A to ostatně nahrává Françoisu Hollandovi.
Pohled Francouzů na první dámy
Tolerované milenky na chodbách Elysejí
Dlouhá desetiletí se přitom automaticky vycházelo z toho, že prezident je muž žijící v oficiálním svazku, tedy že má manželku, která ho podporuje v kampani a ideálně se objevuje na veřejnosti i s dětmi. Rodina prezidenta byla svým způsobem ikonická, co na tom, že soužití páru mělo často nemalé trhliny. Už v roce 1899 Elysejský palác zatloukal, že prezident Félix Faure zemřel v sídle přímo v náruči své o generaci mladší milenky.
Danielle Mitterrandová se zase musela smířit s nemanželskou dcerou svého muže – dnes spisovatelkou Mazarine Pingeotovou. Rozvod svému muži kvůli zachování rodinné image rozmlouvala několikrát Bernadette Chiraková a zástup jeho milenek raději celý život přehlížela. Svého muže veřejně okřikla až při svém projevu v roce 2009, kdy přímo za jejími zády flirtoval s dnes už zesnulou poslankyní Sophií Dessusovou. Legendární záznam se okamžitě dostal do televizí.
Mazarine Pingeotová, nemanželská dcera Françoise Mitterranda
Útěky žen z prezidentského paláce
Výrazná změna přišla až v roce 2007 s nástupem Nicolase Sarkozyho. Francie zažila mimořádnou situaci. První dáma Cécilia vydržela v Elysejích jen pět měsíců. Pak přišel rozvod a země řešila, co s úřadem první dámy. V tomto případě byl ale volný nakonec jen čtyři měsíce. Poté se ho ujala Sarkozyho třetí manželka Carla Bruni-Sarkozyová.
Ta největší krize úřadu první dámy ale měla ještě přijít. Postaral se o ni prezident François Hollande. Se svou dlouholetou partnerkou Ségolène Royalovou se rozešel krátce po její neúspěšné kandidatuře do Elysejí v roce 2007. O pět let později už kráčel do paláce po boku emancipované novinářky Valérie Trierweilerové. Když vyšel v roce 2014 najevo Hollandův vztah s herečkou Julie Gayetovou, Trierweilerová udělala něco, co se do té doby také nedělo. Místo mlčení odešla.
Gayetová se do Elysejí nikdy nenastěhovala a úřad první dámy od té doby prakticky neexistuje. To ale občas působí problémy. Francie si musela poradit například s návštěvou španělského královského páru, kde protokol s osamělým prezidentem nepočítal. Nakonec zaskočila Royalová. Nikoliv ale díky své osobní historii s Hollandem. Důvod je prostý – dostavit se nemohl ani premiér ani ministr zahraničí a Royalová jako ministryně životního prostředí je právě podle protokolu náhradou číslo tři.
Jakákoliv zmínka o první dámě už zmizela i z webových stránek Elysejského paláce. S ohledem na blížící se volby si ale Francouzi stále častěji kladou otázku – jak to bude dál?
François Hollande a Ségolène Royalová se španělským královským párem v Paříži (2015)
Výhrůžné dopisy přítelkyni prezidenta
Zatímco Cécilia Attiasová už roky poukazuje na to, že první dámy by se měly dočkat oficiální funkce a uznání, veřejnost to tak nevidí. Alespoň podle průzkumů Ifop. Málokdo však tuší, že v době výjimečného stavu kvůli terorismu je daň za vztah s hlavou státu ještě vyšší než jindy. Julie Gayetová se od pařížských útoků v listopadu 2015 potýká s nebývale vysokým počtem výhrůžek, a tak ji hlídá prezidentská ochranka.
Valérie Trierweilerová se předtím zase musela vyrovnávat s faktem, že o soukromí přišly ze dne na den s nástupem do úřadu její děti z předchozího vztahu. Ačkoliv samy neměly s prezidentem nic společného, i je doprovázeli z bezpečnostních důvodů bodyguardi.
Pohled Francouzů na první dámy
Všechny prezidentovy ženy
Na nevděčné křeslo první dámy se i tak stojí už teď ve Francii dlouhá fronta a boj o něj vyvrcholí příští rok v květnu. Znovu by se ho mohla chopit Carla Bruni-Sarkozyová. Je reprezentativní, na státních návštěvách uchvacovala. Francouzi jí ale nemůžou zapomenout její rozmařilost. Uspět by mohla Isabelle Juppéová. V politickém prostředí se vyzná – je nejen manželkou někdejšího premiéra, ale jako novinářka pokrývala kampaň Jacquese Chiraca.
Éterická houslistka Anne Gravoinová se Francouzům také líbí. Zjemňuje image svého manžela, premiéra Manuela Vallse. Ve hře je ale i Brigitte Macronová. Bývalá učitelka francouzštiny, o generaci starší než její muž, bývalý ministr hospodářství, je jiná než ostatní. Její vlastní děti už jsou dospělé, s manželem žádné nemá. Naplno se proto může věnovat prezidentské misi.
Manželky možných prezidentských kandidátů: Carla Bruni-Sarkozyová, Isabelle Juppéová, Brigitte Macronová, Anne Gravoinová
Úřad prvního muže
Záhadou zůstává, jak by se s úřadem první dámy vypořádal podruhé François Hollande. Francouzi se už teď dohadují, jestli ho v případě vítězství definitivně pohřbí, nebo jestli přiměje Gayetovou ke stěhování do Elysejí.
Louis Alliot, partner Marine Le Penové
Úplně novou situaci pak může Francouzům přinést vítězství šéfky krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové. Pokud totiž vyhraje, do Elysejí se bude vůbec poprvé v historii stěhovat první muž. Bývalý hráč rugby a současný poslanec Louis Alliot se takové funkce rozhodně nebojí a na vlastní kariéře mu příliš nesejde. Veřejnosti už poslal jasný vzkaz: Jakmile ona vstoupí do Elysejí, vzdám se všeho.
Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK se studijními pobyty na univerzitách v Paříži a ve Washingtonu. Absolvovala stáže ve France Télévisions a v americké talkshow The McLaughlin Group. Pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Od roku 2012 působí v České televizi. O aktuálním dění ve Francii informuje pravidelně na svém twitterovém účtu @KatkaEtrychova.
Kateřina Etrychová, redaktorka zahraniční redakce ČT