Nevděčná práce francouzských prvních dam

Udává styl a často hraje prim – pokud chybí, narušuje to protokol. Francouzská první dáma je žena, která se usmívá při státních návštěvách, je hostitelkou a občas taktně přehlíží avantýry svého manžela. Skutečně. To, co například ve Spojených státech šokuje a pobuřuje, vnímají Francouzi u svých prezidentů tak trochu jako běžnou lidskou slabost, ale o tom až později. Ve Francii se rozpoutal boj o prezidentské křeslo v Elysejském paláci a veřejnost začíná dumat nad tím, kdo usedne po pravici nové hlavy státu. Někteří přidávají otázku, co přesně tam bude dělat a za kolik.

Kancelář pro Carlu za milion

Když se René Dosière, poslanec a specialista na rozpočet Elysejského paláce, kdysi dotazoval, kolik řidičů na státní náklady využívá první dáma Bernadette Chiracová, dostal jednoduchou odpověď: Žádného. První dáma přece oficiálně žádnou funkci v Elysejském paláci nezastávala, a ve francouzském systému tak trochu neexistovala. Veřejnost dlouhé roky neměla tušení, kolik ji kancelář manželky hlavy státu stojí. První, kdo zveřejnil útraty své ženy, byl bývalý prezident Nicolas Sarkozy.

V březnu 2013 tak vyhověl písemnému dotazu poslance někdejší UMP, mimochodem Sarkozyho politické strany, Guillauma Larrivého. Ukázalo se, že Carla Bruni-Sarkozyová měla k dispozici osm spolupracovníků, kteří stáli Elyseje měsíčně 36 448 eur, tedy v přepočtu téměř milion korun. Její nástupkyně, dnes už bývalá partnerka Françoise Hollanda, Valérie Trierweilerová využívala poradců jen pět a vyšli ji měsíčně na 19 542 eur. Dostala se tedy zhruba na polovinu výdajů Sarkozyové. Nutno podotknout, že Trierweilerová se tradičním aktivitám prvních dam spíš vyhýbala.

První dámy Francie v období V. republiky
Zdroj: ČT24

François Hollande se teď tváří, že první dámu Francie nepotřebuje, a od chvíle, kdy Elyseje opustila Valérie Trierweilerová, dnes a denně dokazuje, že se bez ženy v úřadě v klidu obejde. Jenže otázkou je, kde končí všechny prosby a výzvy veřejnosti, které tradičně úřad první dámy zaplavují.

Hostitelky bez květin

O tom, že bez kanceláře to prostě nejde, promluvila bývalá manželka Nicolase Sarkozyho – Cécilia Attiasová, která vydržela v Elysejích téměř na den pět měsíců. Právě ona je zastánkyní toho, aby se titul první dámy uděloval oficiálně.

V rozhovoru v posledním květnovém čísle časopisu Point de Vue popsala, že byla jako manželka prezidenta zavalena stovkami dopisů, na které musela odpovídat, a zároveň připomněla, jak opomíjené jsou obecně pozice žen vysokých funkcionářů. Manželka francouzského velvyslance má být například hostitelkou, ale sama ze svého rozpočtu nemůže koupit ani květiny nebo čaj. Žádný nemá. Do stejného problému se pochopitelně dostávají i partneři velvyslankyň.

Bývalá první dáma Cécilia Attiasová (Sarkozyová)
Zdroj: ČTK/AP

Libyjská mise pro bulharské zdravotníky

Od prvních dam se od nástupu jejich muže do úřadu očekává mnoho, ale nenabízí se jim skoro nic. Vzdávají se svých prací, omezují svůj čas s rodinou, jezdí na státní návštěvy a často pomáhají tam, kde pomoc chybí. Danielle Mitterrandová založila nadaci, která investuje do ochrany lidských práv. Bernadette Chiraková se zabývala pomocí nemocnicím, zejména v oblasti pediatrie.

Cécilia Attiasová (tehdy ještě Sarkozyová) si v roce 2007 získala veřejnost na svou stranu, když v Libyi vyjednala propuštění bulharských zdravotníků, které země odsoudila k doživotí za údajné nakažení dětských pacientů virem HIV. I Carla Bruni-Sarkozyová založila nadaci. Hájila práva nemocných AIDS, což je choroba, na kterou zemřel její bratr. Zajímavé je, že ani přesto Francouzi podle průzkumů společnosti Ifop valný význam ve funkci první dámy nevidí. A to ostatně nahrává Françoisu Hollandovi.

Pohled Francouzů na první dámy
Zdroj: Ifop

Tolerované milenky na chodbách Elysejí

Dlouhá desetiletí se přitom automaticky vycházelo z toho, že prezident je muž žijící v oficiálním svazku, tedy že má manželku, která ho podporuje v kampani a ideálně se objevuje na veřejnosti i s dětmi. Rodina prezidenta byla svým způsobem ikonická, co na tom, že soužití páru mělo často nemalé trhliny. Už v roce 1899 Elysejský palác zatloukal, že prezident Félix Faure zemřel v sídle přímo v náruči své o generaci mladší milenky.

Danielle Mitterrandová se zase musela smířit s nemanželskou dcerou svého muže – dnes spisovatelkou Mazarine Pingeotovou. Rozvod svému muži kvůli zachování rodinné image rozmlouvala několikrát Bernadette Chiraková a zástup jeho milenek raději celý život přehlížela. Svého muže veřejně okřikla až při svém projevu v roce 2009, kdy přímo za jejími zády flirtoval s dnes už zesnulou poslankyní Sophií Dessusovou. Legendární záznam se okamžitě dostal do televizí.

Mazarine Pingeotová, nemanželská dcera Françoise Mitterranda
Zdroj: ČTK/AP

Útěky žen z prezidentského paláce

Výrazná změna přišla až v roce 2007 s nástupem Nicolase Sarkozyho. Francie zažila mimořádnou situaci. První dáma Cécilia vydržela v Elysejích jen pět měsíců. Pak přišel rozvod a země řešila, co s úřadem první dámy. V tomto případě byl ale volný nakonec jen čtyři měsíce. Poté se ho ujala Sarkozyho třetí manželka Carla Bruni-Sarkozyová.

Ta největší krize úřadu první dámy ale měla ještě přijít. Postaral se o ni prezident François Hollande. Se svou dlouholetou partnerkou Ségolène Royalovou se rozešel krátce po její neúspěšné kandidatuře do Elysejí v roce 2007. O pět let později už kráčel do paláce po boku emancipované novinářky Valérie Trierweilerové. Když vyšel v roce 2014 najevo Hollandův vztah s herečkou Julie Gayetovou, Trierweilerová udělala něco, co se do té doby také nedělo. Místo mlčení odešla.

Gayetová se do Elysejí nikdy nenastěhovala a úřad první dámy od té doby prakticky neexistuje. To ale občas působí problémy. Francie si musela poradit například s návštěvou španělského královského páru, kde protokol s osamělým prezidentem nepočítal. Nakonec zaskočila Royalová. Nikoliv ale díky své osobní historii s Hollandem. Důvod je prostý – dostavit se nemohl ani premiér ani ministr zahraničí a Royalová jako ministryně životního prostředí je právě podle protokolu náhradou číslo tři.

Jakákoliv zmínka o první dámě už zmizela i z webových stránek Elysejského paláce. S ohledem na blížící se volby si ale Francouzi stále častěji kladou otázku – jak to bude dál?

François Hollande a Ségolène Royalová se španělským královským párem v Paříži (2015)
Zdroj: ČTK/ZUMA

Výhrůžné dopisy přítelkyni prezidenta

Zatímco Cécilia Attiasová už roky poukazuje na to, že první dámy by se měly dočkat oficiální funkce a uznání, veřejnost to tak nevidí. Alespoň podle průzkumů Ifop. Málokdo však tuší, že v době výjimečného stavu kvůli terorismu je daň za vztah s hlavou státu ještě vyšší než jindy. Julie Gayetová se od pařížských útoků v listopadu 2015 potýká s nebývale vysokým počtem výhrůžek, a tak ji hlídá prezidentská ochranka.

Valérie Trierweilerová se předtím zase musela vyrovnávat s faktem, že o soukromí přišly ze dne na den s nástupem do úřadu její děti z předchozího vztahu. Ačkoliv samy neměly s prezidentem nic společného, i je doprovázeli z bezpečnostních důvodů bodyguardi.

Pohled Francouzů na první dámy
Zdroj: Ifop

Všechny prezidentovy ženy

Na nevděčné křeslo první dámy se i tak stojí už teď ve Francii dlouhá fronta a boj o něj vyvrcholí příští rok v květnu. Znovu by se ho mohla chopit Carla Bruni-Sarkozyová. Je reprezentativní, na státních návštěvách uchvacovala. Francouzi jí ale nemůžou zapomenout její rozmařilost. Uspět by mohla Isabelle Juppéová. V politickém prostředí se vyzná – je nejen manželkou někdejšího premiéra, ale jako novinářka pokrývala kampaň Jacquese Chiraca.

Éterická houslistka Anne Gravoinová se Francouzům také líbí. Zjemňuje image svého manžela, premiéra Manuela Vallse. Ve hře je ale i Brigitte Macronová. Bývalá učitelka francouzštiny, o generaci starší než její muž, bývalý ministr hospodářství, je jiná než ostatní. Její vlastní děti už jsou dospělé, s manželem žádné nemá. Naplno se proto může věnovat prezidentské misi.

Manželky možných prezidentských kandidátů: Carla Bruni-Sarkozyová, Isabelle Juppéová, Brigitte Macronová, Anne Gravoinová
Zdroj: ČT24, ČTK

Úřad prvního muže

Záhadou zůstává, jak by se s úřadem první dámy vypořádal podruhé François Hollande. Francouzi se už teď dohadují, jestli ho v případě vítězství definitivně pohřbí, nebo jestli přiměje Gayetovou ke stěhování do Elysejí.

Louis Alliot, partner Marine Le Penové
Zdroj: ČTK/AP

Úplně novou situaci pak může Francouzům přinést vítězství šéfky krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové. Pokud totiž vyhraje, do Elysejí se bude vůbec poprvé v historii stěhovat první muž. Bývalý hráč rugby a současný poslanec Louis Alliot se takové funkce rozhodně nebojí a na vlastní kariéře mu příliš nesejde. Veřejnosti už poslal jasný vzkaz: Jakmile ona vstoupí do Elysejí, vzdám se všeho.

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK se studijními pobyty na univerzitách v Paříži a ve Washingtonu. Absolvovala stáže ve France Télévisions a v americké talkshow The McLaughlin Group. Pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Od roku 2012 působí v České televizi. O aktuálním dění ve Francii informuje pravidelně na svém twitterovém účtu @KatkaEtrychova.

Kateřina Etrychová, redaktorka zahraniční redakce ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...