Lístek do kina, nákup v drogerii, léky v lékárně, kávu v kavárně. Vše platím, aniž bych sáhl do peněženky. Ostatně ani ji nepotřebuji. Stačí vytáhnout malou plastovou kartu a přiložit k terminálu. Typické pípnutí a na displeji se okamžitě objeví odečtená částka a zůstatek na kartě. V ruce však nedržím chytrou čipovou kartu Pražana, tedy neslavně slavnou Opencard, ale její úspěšnou jmenovkyni, hongkongskou Octopus Card.
Tahle karta umí zcela jiné věci. Je sice podstatně starší, ale člověk, a obzvlášť našinec, se učí rychle. Tak kde je ten zakopaný pes, napadne vás. Odpovědí je několik, žádná však dosud nepřinesla nějaké zlepšení života obyvatelům naší stověžaté matičky ani statisícům návštěvníků Prahy.
A tak se na webových stránkách dozvím jen to, že Opencard mohu používat jako průkazku v Pražské integrované dopravě, že ji jako čtenářský průkaz přijímá přes čtyřicet poboček Městské knihovny a Národní technická knihovna a že s ní lze platit za parkování v prvním, druhém, třetím a sedmém pražském obvodu. A abych nezapomněl, dostanete na ni i slevy. Někde. Jeden by si hned řekl, fantastické, jaké služby mi to úředníci připravili a umožňují. To bych však nesměl dlouhá léta žít v Hongkongu.
V žádném případě tu nechci špinit naše české výdobytky, ale přeci jen mi nedá se pozastavit nad tím, proč někde jinde to jde… Tím spíš, když to někdo už dávno vymyslel, tak přeci není nic snazšího než se poučit a třeba i jinde objevené vylepšit. Holt tady nešlo o službu všem, ale jen někomu…
Desítky let za…
„Karta Octopus, respektive její předchůdkyně, se začala v Hongkongu používat společně se zahájením provozu metra v roce 1978. Tehdy ale šlo o magnetickou kartu nahrazující jízdenku. O zavedení čipové karty se pak začalo jednat na začátku 90. let. A po třech letech zkoušek celého systému přišla v roce 1997 skutečná premiéra,“ líčí její historii Brian Chambers, ředitel firmy provozující kartu Octopus.
Zpočátku šlo o neziskový podnik, po vstupu dalších dopravců ale vznikla akciová společnost, která pochopitelně potřebovala vydělávat. Prospěch tak musely mít obě strany, veřejnost i provozovatelé karty: „Například autobusové firmy měly v minulosti velké problémy se zpracováním jízdného. Jen KMB denně vybrala před 50 tun mincí. Představte si, jaké logistické a další problémy s tím vznikaly. A vypočítávat bych mohl dál. Jde tedy o jednoduchý princip. Veřejnost díky této kartě získává velké výhody, pohodlí, je to bezstarostné a bezpečné. A stejně tak i obchodníci. Vezměte si třeba provozovnu rychlého občerstvení. Když tam bude fronta, spoustu potenciálních zákazníků odradí. S kartou se vše zrychlí a spokojeni jsou ve výsledku všichni,“ říká Brian Chambers.
Dnes můžete elektronickou jízdenkou v Hongkongu platit nejen v tramvajích, vlacích, na lanovkách či lodích, ale také v supermarketu, na parkovišti nebo v knihovně. Chcete si dát kávu a nemáte hotovost? Potřebujete zubní pastu, jdete do kina? Ke všemu vám stačí jediná karta Octopus. Dokonce i v nemocnici nebo porodnici. Sám jsem takto zaplatil tzv. porodné v Queen Mary Hospital při narození dcery, které mimochodem stálo v přepočtu 500,- korun. Za porod a tři dny hospitalizace.
Celkem je možné kartu použít ve dvou a půl tisících provozovnách, obchodech či hromadné dopravě. Navíc máte na výběr dva druhy karty, osobní a anonymní. Projekt jsme zahájili primárně s anonymní kartou, která tudíž neobsahuje osobní údaje. Stačí přijít k některému z prodejních míst, složit depozit, v přepočtu asi 280 korun, který v případě vrácení karty dostanete zpět. A pak ji hned můžete používat. Vy nebo kdokoli jiný. Je to vaše věc. Pokud ale chcete více výhod i jistot, pořídíte si kartu, kde je na čipu uvedeno jméno, datum narození, ale třeba i číslo bankovního účtu.
Právě díky propojení s peněžními ústavy, dnes jich jsou zhruba tři desítky, se Octopus card stala skutečnou elektronickou peněženkou. Otázku možného zneužití informací pak řeší zákon na ochranu osobních údajů. A pokud ji ztratíte, stačí zavolat na tzv. horkou linku a kartu zablokují. Navíc neztratíte ani korunu, prostě vám zůstatek přičtou k nové kartě.
Není divu, že dnes kartu Octopus využívá 95 % obyvatel Hongkongu. V oběhu jich je na 17 miliónů a ročně se na nich uskuteční transakce za cca 70 miliard korun. Celý systém, který mimochodem získal i světovou cenu za funkčnost i používání nejmodernějších technologií, je založen na co největší efektivnosti.
Třeba studenti mohou kartu využívat pro služby v areálu školy i k samotnému vstupu do kampusu. A podobně i vládní úředníci. Když jsem se ale zmínil o plánu pražského magistrátu použít naši, tedy Opencard, jako průkazku pro zaměstnance radnice, resp. o nákladech na jednu kartu údajně činících 5 tisíc korun, Brian Chambers jen zakroutil hlavou.
Do školy i na úřad
Někdejší britská kolonie dnes patří k světovým finančním centrům, přesto lidé z Hongkongu u sebe prakticky nenosí žádné peníze. A především kovové mince. Téměř všichni mají vedle kreditních karet i Octopus Card, ovšem zabudovanou třeba do mobilního telefonu či do hodinek.
Ano, technologický vývoj se řítí kupředu mílovými kroky, tedy jak kde. V České republice, kde se do Ostravy dostanete asi za tři hodiny, zatímco ve Východní Asii byste za stejnou dobu ujeli 900 kilometrů. Pravda, třeba v Brně spustí v příštím roce pilotní projekt platby jednorázových jízdenek bezkontaktní kartou. Město plánuje terminál instalovat do 16 autobusů. A i když podobnou službu už nabízí Liberec, stále to nestačí. A nejmarkantněji je to vidět, jak známo, v hlavním městě Praze.
Česká metropole, resp. její Opencard, se přesto proslavila i za hranicemi. A to díky, nebo spíše kvůli pořizovací ceně. Projekt z éry vládnutí Pavla Béma už vyšel na 1,3 miliardy korun: „V Británii stojí vydání legitimace kolem 75 centů a náklady na tuto kartu nemohou být vyšší. Samozřejmě nemohu nic kritizovat, vybudování celého projektu je velmi nákladná věc, ovšem pokud už vše funguje, jednotlivá zařízení jsou k dispozici a vy vlastně rozšiřujete existující systém, nejde už o tak vysoké částky,“ srovnává ředitel firmy provozující hongkongskou kartu, Brian Chambers.
A hongkongská karta má ještě jedno důležité využití. Bez ní se dnes nedostanete ani do školy, ani na většinu úřadů. Nikdo nepovolaný nevstoupí, kam nemá.
