Dovětek první, chruščovský: Jiří Paroubek se rozhodl zachránit český sport. Nejdříve došel k odbornému závěru, že naši mladí hokejisté nebudou hrát v kapitalistických kanadských soutěžích, neboť je to kazí. Jak jim to kažení zarazí, neuvedl. Možná se chystá nepustit je přes hranice. Nebo jenom pod dozorem. Možná pod sankcemi zakáže klubům NHL, aby naše talenty angažovaly. Dále pro vylepšení tělesného stavu lidu, rozšíření sítě sportujících a podchycení talentů chystá předseda ČSSD uzákonit jednoprocentní „sportovní daň“ ze zisku největších podniků. S vybranými penězi bude zacházet stát. Vzhledem k historií ověřeným praktikám státního hospodaření a dozoru nad ním i stavu místní politické a obchodní morálky nabízejí se dvě možnosti – buď A) skutečně se zlepší výkonnost našich sportovců a masy budou pěstovat fyzkulturu, nebo B) stoupnou „černé části“ rozpočtů klubů, blízkých právě vládnoucí státní garnituře, a také ceny produktů, které zdaněné firmy vyrábějí. Zbylých pár krejcarů chudí talentovaní sportovci utratí za pivo. Sázím dolar proti bobu na bod B). „Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam, kde není řeka.“ (Nikita S. Chruščov)
Několik dovětků k minulému týdnu
Dovětek druhý, à la Leonardo da Vinci: Rakouský prezident Heinz Fischer rozdmýchal starou debatu o Benešových dekretech. Má před volbami. Čeští politici mají také před volbami, a proto zaujali pozici hrdinných obránců našich národních zájmů. Nyní se zase budou navzájem vytahovat oboustranné křivdy a ústrky až do prapokolení. Česky a německy mluvící společenství jsou v tomto punktu trénovaná. Překrucování minulosti. Z hříchů zásluhy. Z hnusu hrdinství. Na obludnosti své zapomenout. Zakopnutí druhého zobludnit. Ano, to v česko-německém (i rakouském) „stýkání a potýkání“ žije po staletí. „Nenalhávej si minulost dle potřeby.“ (Leonardo da Vinci)
Dovětek třetí, Baconův: Miloš Zeman pozval na večeři představitele parlamentních stran. Přišli jenom zástupci ODS a TOP 09 (i když ta je parlamentní odštěpením, ne volbou). Kladu jim otázku, na kterou určitě neodpoví: Přišli by v případě, kdyby je pozval předseda některé jiné nesněmovní strany? Nebo jsou pro ně někteří nesněmovnější mezi nesněmovními? Vypadalo celé to hodování poněkud pomateně. A proč vlastně Zeman nezve strany či lépe straničky sobě politickým umístěním a předvolebním postavením rovné? On už dávno nemá zadek kalhot ošoupaný sněmovními lavicemi, nýbrž knoflíky kamizolky otrhané od objímání vysočinských stromů… Že by budoval volební kampaň na chlubení se starými známostmi a bývalým postavením mezi nimi? Něco lepšího, pane Zemane… „Z vysokých míst lidé nemohou odejít, když chtějí, a zase nechtějí, když už by to bylo nejen možné, ale i rozumné.“ (Francis Bacon)
Dovětek čtvrtý, dle La Bruyera: Jaromír Dušek, známý odborářský matador, označil vedení českých drah jako cosi na způsob gayské mafie. Má právo na prezentaci svých názorů, o tom žádná. Nicméně dle médií ještě dodal, že na velitelství modré armády se bojí ohnout pro spadlou tužku. To je natolik ješitný, že si myslí, jakým je přitažlivým a vzrušujícím cílem pro homosexuály? Ti jsou přece známi tím, že jsou většinou dost vybíraví. Lze předpokládat, že by si o Duška nikdo z nich ani neopřel kolo. Což v jiném smyslu by po jeho buranském vystoupení neměl udělat žádný slušný člověk. Bez ohledu na sexuální orientaci. „Mluvit a urážet je pro jisté lidi úplně totéž: Jsou kousaví a trpcí; jejich styl je směsicí absintu a žluči; výsměch, spílání, útoky jim tekou od úst jako sliny. Bylo by pro ně užitečnější, kdyby se narodili němí nebo jako blbci; jejich díl života a ducha jim škodí více, než by jim škodila hloupost.“ (Jean de La Bruyere)
Dovětek pátý, po švejkovsku: ještě jednou Jiří Paroubek. Řekl, že je proti posílení našeho kontingentu v Afghánistánu, přestože jej o tuto pomoc žádali naši spojenci z NATO. Prý většina jeho politických podporovatelů s něčím takovým nesouhlasí a sociální demokraté nepůjdou proti těm, kteří kráčejí pod jejich volební fanglí. Očekávám nyní, že pan Paroubek už nevznese nikdy v životě žádnou výtku vůči Chamberlainovi a Daladierovi (potažmo Francii sladké a hrdému Albionu) kvůli jejich mnichovskému chování. Tehdejší jejich spojenci (tedy my) od nich též očekávali pomoc, nicméně většina francouzského i britského obyvatelstva (tedy jejich voličů) neměla chuť pálit si prsty kvůli nějakému bezvýznamnému nárůdku uprostřed Evropy (navíc s Brity jsme neměli pražádné smluvní ujednání). Hlavy států je po paroubkovsku vyslyšely. „Každý člověk se octne někdy v choulostivé situaci a chybuje.“ (Jaroslav Hašek)
Dovětek šestý, čertovsky český: Pořád se publikují výsledky všelijakých volebních průzkumů. Už se vás nějaký výzkumník ptal, koho budete volit? Mě ne. A kdyby se mi to stalo, odpověděl bych parafrází notorického rčení: „A slušnější otázku nemáte?“ Neboť mám obavu, že ať budu volit toho, či onoho, nedostane se mi za to vděku v podobě slušného vrchnostenského zacházení. Já jim dám hlas a oni mně… darmo či neslušno mluvit. „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění!“ (české přísloví)