NATO a Rusko neválčí. Hrají spolu šachy

Pokud se zamyslíme nad tím, co se v naší bezpečnostní situaci zásadně změnilo za poslední dva roky, zjistíme, že vlastně nic. Jen jsme si na ni zvykli, píše v komentáři pro ČT24 Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Ruská federace dále drží anektovaný Krym, Ukrajina s ní zápasí a nemá na to příliš energie, protože ji musí utratit spíš na zápas sama se sebou a na světové šachovnici mocností došlo ke dvěma větším pohybům. Rusko se objevilo v Sýrii a NATO situaci dorovná v Pobaltí a Polsku. Oba kroky jsou podobné už tím, jak jsou symbolické.

Ruská operace v Sýrii má obsah politický, vojenský i strategický. Brutálně řečeno Rusko ví, že se sedmi procenty muslimů na svém území je pro něho jakékoliv rozšíření militantního islámu sedmkrát větším nebezpečím než pro USA s jejich jedním procentem muslimů. Po vojenské stránce si chce zachovat svoji námořní základnu v Sýrii a rozšířit ji natolik, aby lodě z anektovaného Krymu měly kam doplout. A strategicky potřebovalo ukázat, jak rychle je takové vojenské operace schopno a že je pro nás výhodnější na Blízkém východě kooperovat – a bez Rusů to nepůjde.

Hlavně žádnou hysterii

Rozmístění jednotek NATO v Pobaltí a v Polsku je rovněž politické, vojenské a strategické. Politicky uklidní spojence na hranicích NATO a Ruské federace empirickým důkazem, že na jejich obavy organizace slyší, ať už je její členové přijímají úplně, částečně nebo útrpně. Vojensky nám dá výhodu systému včasného varování, kdyby se – Bůh chraň – někdy mělo něco stát doopravdy, s čímž dnes ani jedna strana naštěstí nepočítá. A strategicky říká po anexi Krymu, „co je naše, to je naše, a na to nesahej.“

Je jasné, že oba kroky mají své kritiky. Diskuse nikdy neškodí. Ale pokud v takové diskusi zaznívají hlasy hysterické, tu o obnově Sovětského svazu a studené války, tu zase o „útočném charakteru NATO“, je třeba v této diskusi zůstat nohama na zemi.

Koneckonců – Rusko nepodniklo pozemní invazi do Sýrie, jako by to udělal Sovětský svaz. Pamatujete Afghánistán v roce 1979? A NATO zase nerozmísťuje jednotky na Ukrajině za účelem dobytí Donbasu, ale v Pobaltí. Jednoduše řečeno jazykem výsledků Varšavského summitu: Rusko není nepřítel, ale protivník. S nepřítelem vedeme válku jako dnes s tzv. Islámským státem. S protivníkem ale hrajeme šachy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...