Na okraj pátečního maratónu

Když po několika letech zdráhání britští poslanci svolili k tomu, aby jejich jednání přenášely nebo zaznamenávaly televizní kamery, vymínili si, že "přenos podá nepřikrášlenou zprávu o jednání, bez subjektivních komentářů a režijních a střihových postupů zaměřených spíše na zábavu než na informaci o jednání.“

Stalo se tak až v roce 1989 a první přenosy svázala přísná pravidla. Snímat se směli jenom řečníci, prostřihy s výjimkou celku sněmovny se zakazovaly, při rušivých scénách se povoloval pouze záběr na předsedajícího, který sněmovnu uklidňoval.

Od té doby britští poslanci tato pravidla poněkud uvolnili. Prostřihy se povolují, jakož i pohledy na reakce těch, kterých se proslovy týkají. Pouze tribuna diváků je i nadále tabu. To proto, aby se skandalisté lacino nedostávali do médií.

Na rozdíl od Británie, ale také od USA se třemi parlamentními kanály C-SPAN, kde o režii přenosů rozhodují zastupitelské sbory, v Česku poslanci ponechali režii přenosů plně v rukou televize.

Také proto jsem byl zvědav, jak si lidé u kamer a režijního pultu poradí s přenosem páteční deváté schůze Poslanecké sněmovny. Přiznám se, že z projednávání žádosti vlády o vyslovení důvěry jsem měl určité obavy. Dalo se čekat, že opozice se bude snažit udělat z přenosu show pro veřejnost.

Jestliže by se televize zachovala tak, jak jsem ji znal z četných starších záznamů vysílaných v nočních časech, dalo se očekávat, že kamery si smlsnou na bouřlivých reakcích v sále, včetně četných panoram na poslance zívající, čtoucí noviny či bavící se pospolu, ignorujíce své oponenty i kolegy. Že takové přenosy nijak neprospívají obrazu poslanců a parlamentu před veřejností, je nabíledni.

Samotný začátek přenosu byl tristní. Trvalo několik minut, než přítomní vzali předsedajícího na vědomí. Promluvil předseda vlády, po něm šéf nejsilnější opoziční strany a debata se rozběhla dle očekávaného scénáře. Před televizními diváky druhého programu ČT odstartovala palba kritiky opozice na vládu, jen občas přerušovaná replikami a faktickými připomínkami ministrů.

K mému překvapení se však kamery téměř nehnuly od řečnického pultu, jako bych byl v Británii. Jen občas daly nahlédnout do poloprázdného sálu ve velkém celku, bez nájezdů na nějaké kompromitující, ale také rozptylující detaily. Postupem času se mi zdálo, že po počáteční slovní baráži se diskuse zklidnila, možná také i proto, že poslanec Petr Pleva přítomné upozornil, že od oběda je národ nesleduje na ČT2, ale jen na digitálním vysílání ČT24.

Přiznám se, že mě tento umírněný styl přenosu docela potěšil, i když chápu, že pro někoho to mohla být nuda. Na druhé straně ani tito lidé nepřišli díky internetu zkrátka. Online reportáže na internetových stránkách zpravodajských serverů si všímaly i dění mimo kameru a v kuloárech.

Například na aktualne.cz se objevilo i takovéto hlášení:
16:11 - Z bufetu poblíž jednacího sálu už zmizelo veškeré jídlo, na odbyt jdou nyní i malá balení zmrzlin a jogurty, které při běžných zasedáních nejdou politikům příliš pod nos. Uklízečky už poněkolikáté obchází zázemí sálu a plní pytle s odpadky.

Nemusím snad dodávat, že před osmou večer vláda nakonec většinou přítomných poslanců důvěru ve sněmovně získala, takže server idnes.cz mohl ukončit svoji online reportáž hlášením:
19:51 - Miloslav Vlček ukončil jednání Poslanecké sněmovny. Česká republika má sedm a půl měsíce po volbách vládu s důvěrou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...