Moskva chystá Evropě překvapení mírovým řešením sjednocení Moldávie

Chystá se druhé letošní jednání moldavského prezidenta Vladimira Voronina a šéfa Podněstří Igora Smirnova. Otevírá se možnost dohody a podpisu společného prohlášení, které by vyřešilo dlouholetý konflikt v rámci zachování územní celistvosti Moldávie. Ruský prezident by byl přitom. A Rusko má zřejmě velký zájem dokázat touto dohodou neanexní principy své zahraniční politiky, a to ještě před prosincovým zasedáním ministrů zahraničí členských států NATO. Moskva prostě naléhá na konečné smíření Kišiněva a Tiraspolu. Smirnov a Voronin se zřejmě sejdou ještě tento týden. Původně byl termín stanoven na 19.září, Kišiněv chtěl 23.září. Jde o zdržení jen několika desítek hodin. Poprvé se sešli ve městě Bendery 11. dubna, bylo to poprvé za celých sedm let. Tam se má odehrát i druhé historické setkání.

Medveděv v minulých dnech přijal v Soči oba státníky a ujistil je, že Rusko bude garantem dobrých úmluv. Teď to slíbil velmi nahlas i Sergej Lavrov. A Lavrov si dal záležet na přesné formulaci: „Rusko bude aktivně napomáhat mírovému vyřešení všech konfliktů na území SNS, a to na základě mezinárodního práva, ctění a dodržování všech principů Charty OSN a dříve dosažených úmluv a dohod. Svou zprostředkovatelskou misi chápeme s plnou odpovědností, což se týká stejně tak jednání o Podněstří, jako třeba o Náhorním Karabachu.“

Voronin a Smirnov se potřetí mají sejít přímo na ruském území. Může to být Moskva, Soči či jiné místo. A tato jejich schůzka by měla vyústit v definitivní dohodu. Podepsali by společné prohlášení o hájení principů suverenity a územní celistvosti. Dalším kardinálním bodem by byl závazek o začátku jednání, které by vypracovalo zásady právního statusu Podněstří v rámci jednotné Moldávie.

Historické setkání Voronin-Smirnov-Medveděv je předpokládáno nejpozději v listopadu. Voronina na jaře 2009 čekají parlamentní volby. Chce získat moldavskou veřejnost vyhlášením Moldávie jako vojensky-politického neutrálního státu a tuto doktrínu hodlá vyhlásit zvláštním státním dokumentem. Igor Smirnov jako prezident Podněstří je pak připraven vyhlásit svou loajalitu vůči Kišiněvu a po setkání s Medveděvem už netrvá na vyhlášení nezávislosti Podněstří.   

Scénář Medveděva je zřejmě z větší části připraven Vladimirem Putinem, který po událostech na Kavkaze chce dokázat schopnost Moskvy řešit na postsovětském prostoru problémy diplomaticky a mírově včetně ochoty k neutralitě některých částí. Trochu divoce se nyní spekuluje o tom, že i Bělorusko by mohlo být „téměř neutrální“, kdyby se začaly „ne-natovsky“ chovat státy Pobaltí. To je ale zřejmě jen pokusný balonek zaměřený na psychologii veřejnosti. Ale o něčem to vypovídá: Rusko udělá hodně, aby se rozšiřování NATO k ruským hranicím zarazilo.

  • Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/419/41894.jpg
  • Mapa Moldávie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/379/37882.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...