Míč je kulatý a fotbal je hra

Titulek je poněkud stupidní. Alespoň na první pohled. Ale ve skutečnosti toto banální sdělení skrývá hlubokou informaci. Vyplývá z ní: předmět kulatého tvaru v podobě kopací meruny je záležitostí poměrně nesnadno ovladatelnou, jak se může každý přesvědčit na vlastní kůži, či lépe – nohu. Jen si to zkusit. Je proto občas nespravedlivé, jak nadáváme mládencům, kteří se fotbalem živí a měli by skrze něj přinášet radost. I když jsou profesionálové, znáte přece úsloví o utnutém mistru tesařovi. Tedy i mistr hry v míč kopaný se může ukopnout.

Nehanobte jej hned po každém kiksu. Stačí odskok po nerovnosti a všechno je úplně jinak, než mělo být a než vidíte v televizi. Brankář, kterému letí míč okolo stojné nohy, může být v daný okamžik zcela bezmocný. Byť je to šourák, který se kolem něj plíží na deset centimetrů. Gólman vypadá před fanoušky jako motovidlo, ale fakt za to nemůže. Zažil jsem to mnohokrát, jako mládenec jsem chytával. Pravda, v házené, ale v ovládání koordinace pohybu to není žádný rozdíl.

Hloupé ovšem je, když se mistři tesaři utnou každou chvíli. To je pak na pováženou. Vyplývá z toho, že buď mají den či období s přízviskem Blbec, nebo že to pořádně neumějí. Potom nejsou jakékoliv omluvy na místě. Ještě horší je, když nechtějí, ale to snad u reprezentace nemůžeme očekávat. Demonstrace nezájmu a neochoty u hráče národního mužstva je téměř morálním zločinem.

Nyní jsem použil nepřesné slovo. I když „národní“ tým se ještě stále občas říká, s odvozeninou „nároďák“. Přitom sotva už uvažovat, že se kope za národy. Rozhodující je občanství, ne národnost. Ostatně zvláštní bylo, když se toto slovo užívalo v případě Československa. Který že to národ tehdejší mančafty reprezentovaly? Československý sotva. Nic takového nikdy neexistovalo, to byl jenom takový politický konstrukt. Podívejme se, k čemu přemítání o fotbalu člověka dovede, i když je to vlastně jenom hra.

Bohužel ale často kopanou jako hru neumíme chápat. Porážky přijímáme s pocity zoufalství, mnohdy hledáme viníka všude jinde, jen ne v „našich zlatých hoších“. Vítr i soudce foukali proti nám, soupeř hrál brutálně a simuloval, trávník klouzal i drhl, prohráli jsme nešťastnou brankou 0:3. Čert mě bere, když slyším: „Porazili jsme se sami!“ Je to nabubřelá fráze ponižující soupeře a stavějící nás samé do role gigantů, kteří, když by si to sami nezorali, byli by nejspíš neporazitelní. Vždycky nás přece porazí ti druzí. A říkat, že kdyby, tak by, to je také nesmysl. Ještě jsem neviděl žádná pravidla kopané, v nichž by stálo, že se zápas hraje na „kdyby“. Kope se to přece na góly, že? Vůbec korunou tohoto „kdybyování“ je výrok: „Kdyby jim nezachytal gólman!“ Pokud vím, sestavu tvoří jedenáct hráčů, z nichž jeden je brankář. A ten je na hřišti od toho, aby chytal.

Což platí i v opačném gardu: je-li náš tým, nebo mnohdy stačí trenér, v obecné nemilosti, jsou jeho úspěchy zlehčovány ve stejném duchu, jak zní předchozí věty, jenom s přehozenými znaménky. Naše vítězství zavinil soupeř svou tragickou hrou a navíc nám zázračně chytal brankář. O tom, že měla být proti nám nejméně jedna penalta, nemluvě. Jen když si můžeme na mužstvo plivnout.

S čímž souvisí zajímavý „zákon spojení a oddělení“. Pokud reprezentační mužstvo vítězí, ba triumfuje, říká se v obecenstvu „My“. Prohrává-li, zvlášť nějak ostudně, zní „Oni“. V případě vítězství stáváme se součástí týmu, v okamžiku porážky se od něj snažíme izolovat jako od nakažených leprou.

Je pěkné, že první zápas hrajeme právě s Rusy. Pravda, už jsem se plynutím doby poněkud zbavil pocitu, že každý ruský sportovec je reprezentantem okupantů. Ostatně poslední sovětský ozbrojený „internacionální pomocník“ odtud odtáhl před už více než dvaceti lety. Ovšem moskevská omluva za to darebáctví nepůsobila příliš upřímně. O pokání ani nemluvě. Doteď je v mnoha Rusech skryto přesvědčení, že měli na onu hanebnou srpnovou noc právo. Proto přece jenom vnímám utkání s nimi trochu jiným pohledem než třeba s Řeky, o Polácích samozřejmě nemluvě. Byť při fotbale to není tolik vypjaté jako v hokeji. I když je to ale proti Rusům, budu se snažit uvědomovat si, že kopaná je jenom hra a míč je kulatý. Tu se přikutálí na tu, jindy na onu stranu…

Vcelku se na mistrovství Evropy v kopané těším. Alespoň na chvíli zapomenu na Ratha a spol., přičemž oním „spol.“ nemyslím jenom jeho spoluobžalované, ale všechny, kteří se podílejí na správě věcí veřejných a nedělají to tak docela k mé spokojenosti. Vím, je to „útěk od reality“, jak řeknou uvědomělí občané. Je to banální a obyčejné, schovávat se do hodiny a půl fotbalu. Myslím ale, že občas má člověk právo na něco obyčejného a banálního. Na něco jenom tak. Na hru a kulatý míč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...