V době, kdy (nejen motoristická) veřejnost s napětím sledovala aféru crashgate, odehrálo se u nás – prakticky bez povšimnutí – něco hodně podobného. Jen velmi stručně si shrňme, co se stalo v té „opravdové“ crashgate: Tým formule 1 Renault nechal loni v Singapuru schválně havarovat Nelsona Piqueta juniora, díky čemuž druhý jezdec Fernando Alonso nakonec závod vyhrál, ačkoliv za normálních okolností by byl z 15. místa na startu zcela bez šance. Kvůli skandálu se nakonec odporoučeli dva muži z nejvyššího vedení stáje a tým z toho s odřenýma ušima vyvázl s podmínkou.
Od Renaultu to bylo poněkud krkolomné, vysoce riskantní, možná drobet překombinované, ale hlavně nesportovní rozhodnutí. A přitom by to vlastně mohlo být docela jednoduché: stačí se mrknout kousek dál do české kotliny a poučit se, že to jde i mnohem snáz a bez zbytečných rizik. Aféra crashgate mohla po česku vypadat třeba takhle: Narychlo se spíchne startovní listina, jejíž obsah se pro jistotu divákům sdělí jen částečně, nechá se odjet závod (raději opět s vyloučením diváků) a nakonec se oznámí vítěz. A když nevyhraje ten, koho si přejí davy fanoušků, výsledek závodu se za pár dnů prostě anuluje a za vítěze se prohlásí vítěz závodu minulého, který ani nebyl na startu – kvůli jakési administrativní chybě. Všechno je právně absolutně čisté, nikomu nejde o život, na trati se nepovalují trosky, všichni jsou spokojeni a vítěz má prostě smůlu. Vypadá to neuvěřitelně? Možná ano, ale takhle nějak to bylo při nedávné volbě nového generálního ředitele ČTK. Na rozdíl od té formulové crashgate ale víceméně bez přehnaného zájmu médií.
Shrňme si opět stručně, co se vlastně stalo: Milan Stibral oznámil před prázdninami svou rezignaci na funkci generálního ředitele ČTK a odchod do penze a Rada ČTK narychlo vypsala výběrové řízení na ředitele nového. Projekty jednotlivých kandidátů nezveřejnila, ale ten od Radima Hrehy ji nadchl natolik, že ho poměrem hlasů 4:3 zvolila v srpnu Stibralovým nástupcem, aniž se obtěžovala o kandidátově osobě a jeho minulosti cokoliv zjišťovat – ať už jde o jeho sporné působení v České a Slovenské televizi nebo údajné napojení na lobbistické skupiny. Takže nakonec vyhrál někdo, kdo vyhrát neměl. Hlasovali pro něj dva radní za ČSSD a po jednom za KSČM a KDU-ČSL. Tady se jen sluší připomenout, že pro nového ředitele četky „nezávisle“ hlasoval i radní Jan Bohdal, někdejší Hrehův podřízený ze společnosti Česká média.
Vítěz, který se nikomu nelíbil
Výběrové řízení ještě rada ani nestihla vyhlásit, a zasvěcení už pokládali za hotovou věc, že ho vyhraje Stibralův náměstek Jiří Majstr. Hrehovo zvolení tak byl pro všechny doslova šok. Co s tím? Má si četka nechat poroučet někým cizím, když po bezmála dvě desetiletí funguje v jistém smyslu jako rodinný podnik? Kde se sice nejvyšší a lukrativní funkce ruší, vytvářejí a vzájemně vyměňují, ale jen mezi hrstkou vyvolených, do jejichž okruhu se jen výjimečně daří vklínit někomu, kdo nastoupil po listopadu 1989? Manus manum lavat a Cornix cornici nunquam effodit occelum, jak říkávali staří latiníci. Opatrně svěží vítr by byl fajn, ale takovýhle? Nota bene když se vzápětí objevil dopis „99 Pragováků“ (v tomto případě otevřený dopis odborového svazu Media a prosba zaměstnanců ČTK), aby rada své rozhodnutí přehodnotila a aby Stibral nedopustil zmaření výsledků společné mnohaleté práce.
Moudré hlavy usedly a v duchu jezuitského „účel světí prostředky“ na to nakonec přišly: Když se nepodá platná rezignace, je prostě neplatná. Jak prosté! Na základě právní analýzy se prý ukázalo, že JUDr. Stibral zaslal rezignaci jen radě, nikoli ČTK jakožto svému zaměstnavateli. Tím pádem je jak vyhlášené výběrové řízení, tak i jmenování Hrehy neplatné, jak sdělila předsedkyně Rady ČTK Pavla Valčáková. Chudák Stibral tak bude muset zůstat ve funkci až do konce svého volebního období, tedy ještě dva roky. Pak se uvidí, ale rada už bude jistě opatrnější a zvolí tentokrát určitě toho, koho zvolit má - pokud se ovšem po těchto zkušenostech vůbec ještě někdo další přihlásí. „S radou se nikdo soudit nemůže, protože rada není právní subjekt. A s ČTK se podle mě taky nemůže soudit, protože ČTK nemá k panu Hrehovi žádnou povinnost, nebyl jmenovaný do funkce a současný generální ředitel neodstoupil,“ řekla podle Lidových novin Valčáková. Jinými slovy řečeno: srandakonkurs proběhl, hezky jsme se zasmáli a teď zase zpátky do práce.
Zvítězit neznamená v Česku vyhrát
To Rada ČTK nevěděla předem, že vyhlašuje konkurs na základě neplatné rezignace? V lepším případě byla rezignace opravdu neplatná, a pak lze o kompetentnosti radních pochybovat. V tom horším rezignace platná byla a někdo ji jednoduše ztopil, a pak je opravdu zle. Nedokážu si představit, jak by se to rozmázlo a co by se strhlo za rambajs, kdyby se podobně trapná machinace odehrála v kterékoliv jiné instituci. Ale na četku zkrátka není tolik vidět - dokonce se obávám, že tři čtvrtiny lidí v téhle zemi vůbec netuší, co to vlastně ČTK je.
Nechci nikomu sahat do svědomí, ale znám Milana Stibrala jako moudrého, rozvážného a velmi opatrného muže, který – alespoň v právních věcech – nikdy chybu neudělal. Nechci se ani náhodou zastávat pana Radima Hrehy, kterého osobně neznám, pověst ho ale provází jemně řečeno nevalná a nechci ani domyslet, co stálo za jeho překvapivým zvolením. Zrovna tak nepochybuji o tom, že Jiří Majstr (tedy ten, kdo podle původního záměru měl správně konkurs vyhrát, aby dopřál svému předchůdci zasloužený odchod do penze) by byl pro pokračování současného kursu ČTK (ať už s ním lze či nelze souhlasit) tou nejvhodnější osobou. Ale musím zopakovat to, co jsem o pár řádků výš napsal už o Renaultu: Rozhodnutí Rady ČTK o zrušení řádně proběhlého konkursu bylo poněkud krkolomné, vysoce riskantní, možná drobet překombinované, ale hlavně nesportovní.
(autor byl 19 let zaměstnancem ČTK)
- Radim Hreha autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1060/105920.jpg
- Milan Stibral autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/922/92170.jpg
- Jiří Majstr autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1133/113269.jpg
- Česká tisková kancelář autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1031/103008.jpg
