Malé věci řešme ruky mávnutím a mysleme na ty velké

Média se teď jen hemží jmény veřejně známých osob, která se vynořují z dávných policejních archivů nebo z anonymních udání, a zpochybňují jejich charaktery tu spoluprací s bývalou StB, tu  nějakými finančními nepravostmi.

V prvním případě to stále ještě nemusí být spolehlivé a úplné, zejména proto, že všichni pátrači v archivech, Petrem Cibulkou počínaje a Pavlem Žáčkem zatím konče, nemají k dispozici registry všech možných tajných služeb, které u nás měly své agenty – hlavně sovětské KGB. Vím například o jednom večírku z osmdesátých let, kde se ředitel a náměstek jednoho podniku zahraničního kulturního obchodu v opilosti trumfovali, kdo z nich má v té okupantské tajné službě vyšší hodnost. A velmi mnohé tehdy téměř s jistotou nasvědčovalo, že oba říkali vínem uvolněnou pravdu. A vida, v nejrůznějších těch seznamech po nich není ani vidu, ani slechu, zatímco několik jim podřízených prťavců tam samozřejmě figuruje.

Pominu mnohokrát už opakovaný podiv, že nejvyšší funkcionáři strany a vlády, kteří to vše inspirovali, zůstali bez úhony stejně jako skuteční a opravdu krutí estébáci, kteří v rámci své bohulibé činnosti kromě nepopsatelného týrání lidí také řídili ony často méně provinilé spolupracovníky. A když už minulý týden jeden z nich – jistý Michael Ulbrich – dostane za tak zvanou asanaci našeho kolegy Jana Bednáře tři roky, pak je to samozřejmě podmíněně, aby snad sám nemohl alespoň ochutnat slasti jámy nesvobody, kterou tak přičinlivě a za vysoký plat pro své spoluobčany kopal. Zní v tomto případě až výsměšně, že Obvodní soud pro Prahu 1 vzal v úvahu jeho bezúhonnost, jako by nějaký příslušník této vpravdě zločinecké organizace mohl být podle běžných norem lidskosti bezúhonný.

Ale abych se vrátil k těm často veřejně propíraným agentům. Nechci je hájit, ale stále jsem ještě nečetl nějaké závažné obvinění nebo udání kteréhokoliv z nich, jež by někoho přivedlo do kriminálu nebo mu nějak zničilo život. Nelze pochybovat, že taková udání existují a možná i od oněch veřejně známých lidí, ale zatím jsem se z novin dozvěděl jen to, že Jan Kanyza povídal estébákům třeba o tom, jak malíř Karel Trinkewitz často hlučel po ulicích. Pravda, o Jaromíru Nohavicovi jsme se dozvěděli, že estébákům oznámil jména lidí, kteří mu dali podepsat petici za propuštění Václava Havla, ale učinil tak s měsíčním zpožděním, kdy už o tom musela StB dávno vědět. Dokonce i u Vojtěcha Filipa bylo zatím oznámeno jen tolik, že při pětapadesáti setkáních dostával od estébáků nějaké nevelké honoráře a že pak po listopadu svého řídícího důstojníka zaměstnal ve své advokátní kanceláři. Tohle považuji zatím za největší oznámené svinstvo, ale na zveřejnění skutečných a pro postižené osoby osudových udání od našeho současného vysokého ústavního činitele stále čekám.

I ty ostatní hříchy, které se s takovou vášní v médiích propírají, jsou většinou mnohem méně důležité než věci, o nichž se mlčí a z nichž jen něco tu a tam problikne na veřejnost. Nejméně známé jsou pak motivy toho, jak a kdy se ty věci menšího významu a velké třaskavosti objevují. Například v celé záležitosti Jiřího Čunka mě nejvíc zajímá načasování onoho anonymního udání. Po zkušenostech z podobných případů minulých jen zvědavě očekávám, co se z toho nakonec vyklube.

Neboť ty minulé případy se dále vyvíjejí, ale docela jinak, než se původně zdálo. Právě tento týden policie už podruhé odložila záležitost bytu Stanislava Grosse s konstatováním, že dotyčný se žádného trestného činu nedopustil. Podobně přítelkyně Grossových Libuše Barková nebyla souzena za nějaký nevěstinec a samozřejmě ani to nemohlo být správně použito proti Grossovi. Vážná otázka však zní: Byl ten, kdo bytovou a nevěstincovou aféru proti Grossovi rozpoutal, veden jen zlými úmysly? Neboť právě teď vycházejí najevo velmi ošklivé, ale úplně jiné věci, které až přespříliš nasvědčují tomu, že Stanislav Gross – ta dlouholetá mladá ikona sociálních demokratů a dlouholetý nejoblíbenější politik – mohl být po celých patnáct let své mladistvé politické činnosti zapleten do prorůstání organizovaného zločinu až na nejvyšší místa tohoto státu.

Zde mohu jen odkázat na článek Jaroslava Spurného v 7. čísle týdeníku Respekt nazvaný ”30 vražd kolem Mrázka”. Čtenář tam najde vskutku otřesné informace o neuvěřitelné propojenosti jmen Františka Mrázka, Jaroslava Starky, Lamberta a Radovana Krejčířových, Františka Vybírala, Tomáše Pitra, Libuše Barkové a hlavně Tomáše Kadlece s vládou, v níž byl Stanislav Gross ministrem vnitra. Nezapomeňme, že Tomáš Kadlec byl nejdříve důstojníkem BIS, jehož agentem byl vysoce podezřelý a pak záhadně zastřelený František Mrázek. Pak Zemanova vláda jmenovala Kadlece šéfem Národního bezpečnostního úřadu, kde se stal odpovědným za mnoho dodnes nevyšetřených a neobjasněných prověrek, a když toho už bylo moc, byl přesunut do čela podniku s nenápadným názvem Čepro, u něhož dnes začíná Úřad pro odhalování organizovaného zločinu rozmotávat obrovité klubko matky všech současných afér zvané ”biolíh”.

S tím určitě nějak souvisí i tak zvaná Kubiceho zpráva. A zase – její podstatné části zůstaly utajeny a patrně jen jako vedlejší produkt bylo to, že část této zprávy se objevila čtyři dny před volbami a předseda ČSSD z ní vyšel jako pedofil a málem spoluúčastník vraždy. Toto obvinění bylo tak absurdní, že je nikdo nebral vážně, a teprve teď si v Respektu můžeme číst o něčem daleko podstatnějším z té zprávy, totiž o změtení odporných červů, které zatím jen můžeme tušit při pomalém nadzdvihování kamene, jímž je to vše přikryto. A uvědomíme si, jak malé je to, o čem v novinách čteme, oproti věcem, které se zatím jen obtížně derou na světlo boží…

Takže se můžeme jen divit, že hlavní aktéři toho všeho – pokud nejsou zastřeleni – stále ještě chodí po svobodě, a když už to vypadá, že jsou v pasti, vždy se najde nějaká dobrá duše, která je z ní vyvede. Třeba na Seychely.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Seznamy spisů StB autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/66/6581.jpg
  • František Mrázek, Miroslav Provod, Karel Gott autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/80/7982.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...