Latinské oči ve Vietnamu

Ač specialista na Latinskou Ameriku, do jihovýchodní Asie jezdím vždy velmi rád. Alespoň mi to umožní porovnat, co mají tyto dva světy společného či rozdílného. V Thajsku a Kambodži jsem už byl v minulosti čtyřikrát, včetně vysílání z přírodní a humanitární katastrofy po tsunami před téměř pěti lety. Teď mne reportážní cesta zavedla poprvé do Vietnamu.

Oba regiony - Latinská Amerika a jihovýchodní Asie - mají některé předem dané a zákonité podobnosti, mezi které patří tropické klima, exotická příroda, bohatý folklor, minulost třetího světa a další. Přesto jsou na první pohled patrné jasné a charakteristické rozdíly.

Začneme jídlem. Potravinové zdroje jsou v obou oblastech velmi podobné. Hovězí, vepřové i drůbeží maso, zelenina, ryby, mořské plody, rýže, rozmanité tropické ovoce. Způsoby zpracování a stolování jsou však naprosto rozdílné. Rozmanitá vietnamská kuchyně patří k těm typickým orientálním s využitím nejrůznějších koření a bylin.

Dalším rozdílem mezi Latinskou Amerikou a Vietnamem, který je patrný na první pohled, je doprava. Vietnam sice patří v posledních dvou desetiletích k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa, země se modernizuje a motorizuje, počet automobilů tady každým rokem strmě stoupá, přesto mezi nejpoužívanější dopravní prostředky stále patří ty na dvou kolech. Dnes už to ale nejsou jízdní kola, ale motorky. Z každé městské křižovatky jich na zelenou vystartuje několik desítek. Motocyklisté se ulicemi prodírají v mnoha proudech, předjíždějí, odbočují, vjíždějí, zastavují, na první pohled vše probíhá velmi chaoticky. Přesto zde dopravní nehody vidět nejsou. Je to především díky obrovské toleranci a ohleduplnosti všech účastníků provozu.

Velké rozdíly jsou na první pohled vidět i na meziměstských tazích. Zatím jsem sice jel pouze trasu z Hanoje do města Hai Phong a z Hanoje do Ha Longu a zpět, k vytvoření obrazu to ale stačí. Jde o trasy o délce asi 110, respektive 150 kilometrů, jejich překonání však zabere nějaké 3, respektive 4 hodiny. V první řadě je to kvůli velmi hustému provozu automobilů, motorek, jízdních kol, nákladních aut, místy i pěších či dobytka. A v druhé řadě je to i proto, že obě cesty vedou vlastně z nějakých 80 procent neustále městskou zástavbou. Jedno město přechází v druhé, na cestě jsou křižovatky, odbočky, překážky, semafory. Cesta se tak velice protahuje.

Cestovatele také ve Vietnamu na první pohled zaujmou často vysoké, mnohapatrové, leč mimořádně úzké domy. Některé mohou být široké tak 3 metry, mohou ale mít i 5 nebo 6 pater. Je známé, že jihovýchodní Asie trpí přelidněností, místa je málo, pozemky jsou velmi drahé, a všechny prostory je třeba velmi dobře využít. A Vietnamci to dokáží výborně.

V zajímavých rozdílech bych mohl pokračovat dál, ale vyberu teď už jen jeden, který považuji za velmi výrazný:
Společnosti jihovýchodní Asie, a Vietnamu zvlášť, jsou v porovnání s Latinskou Amerikou asketické. Lidé jsou velmi pracovití, vydrží větší zátěž a nekladou velký důraz na vlastní požitky. Stěžejním rozdílem je bezpečnost. Zatímco Latinská Amerika dlouhodobě bojuje s rozsáhlou kriminalitou, jihovýchodní Asie patří k nejbezpečnějším koutům světa. Svou roli v tom určitě hrají přísné zákony a tresty ve zdejších zemích, zřejmě i větší autorita úřadů, státu, policie a režimu.

Dračí zátoka

Příběh o drakovi, kterého kdysi dávno seslal Vietnamcům bůh na pomoc proti čínským útočníkům, zná téměř každý, kdo zemi někdy navštívil. Říká se i to, že drak nakladl do moře svá obří vejce, která pak měla nájezdníkům zabránit v plavbě a jejich vylodění na vietnamském pobřeží Jižního čínského moře. Z oněch vajec se pak staly bizarní ostrovy - symbol Dračí zátoky. Jsou to jen příkré skály a na nich hustý porost. Je jich kolem 3300 a vytvářejí mimořádně malebnou krajinu. Na proklatě rychlém člunu se v jejich bludišti proháněl i slavný James Bond a svoji cestu sem povinně váží téměř všichni turisti. My jsme se ale během natáčení dostali přímo do jedné ze zdejších plovoucích vesniček a osobně poznali, jak žijí její obyvatelé, kteří si do kolonky „trvalé bydliště“ píší: moře. Mořské plody, které loví, prodávají na trh či na místě přímo připravují, chutnají znamenitě. Ale mnohem víc uvidíte v jednom z příštích Objektivů České televize. Teď už musíme pokračovat dál, na interview s ministrem zahraničí. K nahlédnutí tu zatím nechám aspoň pár fotografií.

  • Filip Kanda v Dračí zátoce autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87803.jpg
  • Městský provoz v Hanoji autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/878/87797.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/878/87798.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87805.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87801.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...