Latinské oči Filipa Kandy: Španělsko – vítězství červené růže

Červená růže pokvete ve Španělsku další čtyři roky. Tamní socialisté obhájili. Výsledky všeobecných voleb dopadly dokonce na procento přesně podle předvolebních očekávání. Vládní socialisté získali 43.6% a opoziční lidovci 40.1%. Vítězná většina tedy není nadpoloviční a socialisté se budou muset ve vládě opřít také o podporu některé další menšinové strany.

Zdaleka nejen klasický levicový program

José Luis Rodríguez Zapatero své voliče nezklamal. Ještě před čtyřmi lety ho téměř nikdo neznal a jeho tehdejší vítězství mnozí přisuzovali náhodě, načasovaným atentátům Al-Káidy z 11. března a reakcím voličů na lži tehdejší vládní Lidové strany. Ta tehdy tvrdošíjně tvrdila, že za útoky stála ETA. Lidovci dobře věděli, že se 3 dny před volbami v roce 2004 nehodilo přiznat, že Al-Káida „trestá“ Španělsko za vojenskou účast v Iráku. Španělská vláda o ní a o spojenectví s USA rozhodla i přes naprosto většinový odpor lidí. 90 % Španělů bylo tehdy proti. Nakonec to premiéra Aznara stálo křeslo.

Teď, ve volbách v roce 2008 je situace jiná. Vítězství socialistů už se nedá svést na náhodu ani na reakce na atentáty. Lze je hodnotit jako odraz skutečné spokojenosti velké části Španělů s politikou staronového premiéra Zapatera. A nebyly to jen kroky typické pro levicovou politiku. Zapaterova vláda provedla významné reformy, kterými reagovala na modernizující se společnost a společenské vztahy vůbec. Provedla řadu věcí, ke kterým se lidovci díky jejich konzervativnímu přesvědčení neodvážili, a které ve svém programu neprosazovali. Výsledky voleb ukázaly, že socialisté kalkulovali správně.

Kdo by si ještě před nástupem socialistů k moci před čtyřmi roky pomyslel, že v kdysi přísně katolické zemi budou uzavírat manželství homosexuálové? A to i s právy adoptovat děti? Kdo by si v tradičně machistické společnosti dřív představoval, že ženy budou tvořit celou polovinu vládního kabinetu? Polepšili si také imigranti. V rámci vládního programu měli možnost zlegalizovat svůj pobyt v zemi. 700 tisíc z nich to také po doložení pracovní smlouvy učinilo. Neudiví proto, že ti, co získali občanství, pak socialisty také většinou volili. A že píseň pro Zapaterovu volební kampaň složil přistěhovalec, zpěvák, hudebník a skladatel Denys Santana, původem z Dominikánské republiky, který pracuje v Madridu také jako DJ rozhlasové stanice Super Estación Latina.

Těm všem teď Zapatero vděčí za podporu: homosexuálům, imigrantům, ženám, velké části voličů krajní Sjednocené levice a v neposlední řadě také katalánským i baskickým nacionalistům. Ti vědí také moc dobře, že si své širší autonomní pravomoci vydobyli právě díky socialistům. S lidovci by o ně zase mohli přijít.

A co dál?

„Dnes víc než kdykoli jindy věřím ve Španělsko jednotné a různorodé, ve Španělsko, které žije v ovzduší svobody a tolerance“, prohlásil staronový premiér krátce po vítězství. To ale jak se zdá bude zároveň i výzvou. Z tábora poražených už se ozývají výroky o opozici, která nikomu nedá nic zadarmo. „Jako jsem to dělal celý život, tak tím spíš dnes s ještě vyšší podporou voličů, než kdy jindy, budu dál bránit všeobecné zájmy Španělů a mé země“, prohlásil v reakci na výsledky šéf opoziční Lidové strany Mariano Rajoy.

Oproti předchozím volbám před čtyřmi roky si polepšily obě strany, jak vládní Socialisté tak opoziční Lidovci. A to na úkor menších stran: jak krajní Sjednocené levice, tak stran nacionalistických.

  • Volby ve Španělsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/120/11948.jpg
  • José Luis Zapatero autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/118/11713.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...