Latinské oči Filipa Kandy: Ruské námořní jednotky v Karibiku

Už za pár měsíců, pravděpodobně v listopadu a v prosinci, bude Karibské moře dějištěm bezprecedentního vojenského cvičení. U břehů Jižní Ameriky, ale také v blízkosti břehů Spojených států, budou spolu provádět vojenské manévry dvě země, jejichž vztahy s Washingtonem se v poslední době výrazně zhoršily: Venezuela a Rusko. Moskva hodlá na společné cvičení vyslat svůj jaderný křižník "Petr Veliký", protiponorkovou fregatu "Admirál Čabaněnko", jedno záchranné plavidlo a jednu plovoucí obří cisternu. Do oblasti se navíc z Ruska přesune i několik bojových stíhacích letounů a zhruba tisícovka vojáků. Oznámení manévrů experti a analytici mezinárodního dění ihned interpretovali jako odvetu za vyslání amerických válečných lodí s humanitární pomocí do gruzínského přístavu Poti. Mluví se o dalším kole studené války.

Osa: Rusko - Venezuela

Rusko-venezuelská vojenská aliance ale nemá tak krátké trvání. Zdaleka není jen důsledkem současného rusko-gruzínského konfliktu. Ten sice situaci mohl poněkud uspíšit, nicméně Rusko s Venezuelou vojensky spolupracuje už dlouhou dobu. Sílící vojenské alianci mezi oběma zeměmi jsem se věnoval například v textu z 25.července. Tehdy Chávez nakupoval v Moskvě další vojenská zařízení a zbrojní techniku. Zbrojní kontrakty mezi oběma zeměmi už přesáhly výši 4 miliard dolarů a tehdy se dokonce spekulovalo o možnosti, že by Rusko mohlo vybudovat na území Venezuely i svoji vojenskou základnu. Tato informace se ale nakonec (a možná jen zatím) nepotvrdila, přesto vojenská spolupráce obou zemí je dlouhodobá.

Proč k ní tedy dochází? Vůbec nejde jen o Gruzii. Jde o celkové rozložení současných sil. Spojené státy upevňují své vojenské spojenectví s dřívějšími satelity bývalého Sovětského svazu, s Polskem, ČR, Gruzií, Ukrajinou. A Rusko zase hledá spojence blízko břehů Spojených států. Prezident Venezuely Hugo Chávez, který je sám trnem v oku Spojených států, je pro tento cíl nejvhodnějším partnerem. Chávez může na rostoucím napětí mezi Moskvou a Washingtonem vydělat. A dělá to znamenitě. Nevynechá přitom jedinou příležitost, jak svého amerického protivníka popíchnout. „Plakejte, Yankeeové!“, zvolal ve svém pravidelném nedělním vystoupení ve venezuelské televizi a vzkázal Spojeným státům, že nejsou jedinou vojenskou mocností v Karibiku.

Chávez teď mluví o „strategické alianci“ s Ruskem jako části budování multipolárního světa. Spojené státy provádějí se svými partnery společné vojenské operace po celém světě. Těžko se proto lze divit, že jejich odpůrci se teď budou sdružovat do strategických aliancí a provádět vlastní vojenské manévry. První dva ruské strategické bombardéry TU-160 přistály na venezuelské vojenské základně Maracay už o uplynulém týdnu. To, co se teď chystá a už se i děje ve Venezuele, lze chápat jako potvrzení tvorby nového vojenského uspořádání a nového rozložení sil.

Na druhou stranu význam vojenské spolupráce obou partnerů Ruska a Venezuely také není třeba přeceňovat. Těžko si lze představit, že by ruská vojska mohla na vzdáleném kontinentu do něčeho zasáhnout. Význam tkví v záměru demonstrovat přítomnost na kontinentu. Hlavní výhody ale může spojenectví s Ruskem přinést Chávezovi. Jeho pozice v zemi totiž není a v budoucnu nemusí být právě nejstabilnější. Přítomnost ruských vojsk by ho ale v případě krize mohla podpořit. 

Na pomoc Kubě (2)

V závěru bych se ještě rád zmínil o tématu z minulého týdne. Od té doby se přes Kubu přehnal další ničivý hurikán, tentokrát Ike. Zahynuli 4 lidé (vůbec první na Kubě v této hurikánové sezóně) a země utrpěla obrovské škody. O potřebě pomoci Kubě jsem psal právě v minulém deníčku. Mnohé země od té doby už svoji pomoc Kubě zaslaly nebo zasílají. Mezi prvními bylo Španělsko, Venezuela, Rusko, Brazílie, Mexiko… dokonce se připojila tak malá a vzdálená země jako Východní Timor. Ta zaslala pomoc ve výši půl miliónu amerických dolarů, což kontrastuje s nabídkou Spojených států vyslat komisi svých specialistů, kteří měli zvážit, zda ostrov potřebuje víc než 100 tisíc dolarů pomoci…    

Dokonce i některé nejradikálnější skupiny proticastrovské opozice v Miami žádaly vládu prezidenta Bushe, aby na 90 dní přerušil hospodářské, politické a finanční embargo vůči Kubě, a usnadnil tak zasílání pomoci tvrdě zkoušeným Kubáncům. K iniciativě se připojil i prezidentský kandidát demokratů Barack Obama a někteří disidenti žijící na Kubě. Přerušení embarga by Kubáncům mj. umožnilo nákup léků, potravin a stavebnin prostřednictvím plánů soukromých půjček. Před třemi lety po řádění hurikánu Katrina ve Spojených státech Havana nabídla službu 1500 svých lékařů… Prezident George Bush přesto zůstal neoblomný a návrhy na přerušení embarga odmítl.  

  • Hugo Chávez a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/328/32757.jpg
  • Venezuelští vojáci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/115/11420.jpg
  • Hurikán Ike autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/391/39005.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...