Latinské oči Filipa Kandy: Kolumbie bez Marulandy: blíží se mír?

Jmenoval se Pedro Antonio Marín, sám si ale vybral jméno Manuel Marulanda Vélez (jméno skutečného dělnického vůdce Komunistické strany Kolumbie, mučeného a zabitého v padesátých letech). Kolumbijské ozbrojené síly zase pro něj zavedly přezdívku "Tirofijo" (v překladu: Přesná střela. Mířil skutečně moc dobře a vůbec vynikal bojovými schopnostmi). Byl to nejstarší partyzán na světě. Narodil se v květnu 1928 a v roce 1948 už se chopil zbraně jako člen ozbrojené složky Liberální strany. Bylo to po atentátu na historického předáka liberálů Jorgeho Eliécera Gaitána a po následném revolučním výbuchu známém jako El Bogotazo. V roce 1964 spoluzaložil FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie), protože se cítil zrazen přílišnou loajálností tehdejší Liberální strany ke Konzervativcům. Takže jako partyzán strávil v ilegalitě tři čtvrtiny svého života, plných 60 let! Zemřel 26. března 2008, údajně na srdeční infarkt, nedlouho před svými osmdesátými narozeninami. Zprávu o jeho smrti přinesly kolumbijské tajné služby až o minulém víkendu, druhý den poté ji FARC potvrdily.

FARC - jak dál?

Pohyboval se s věčným ručníkem kolem ramen a většinou v civilu. Přesto byl pro své spolubojovníky neoddiskutovatelně nejvyšší autoritou. Stál v čele organizace s jasně vertikálním velením. Vedl největší, nejobávanější a nejlépe organizovanou guerrillu v Latinské Americe. Teď už tu není. Kolumbijská armáda už ho nikdy nedopadne a on sám nikdy nestane před soudem, aby se zodpovídal za své činy. Co ale bude dál s FARC? Co to znamená pro mírové naděje v Kolumbii?

- Bude ztráta nejvyšší autority a historické sjednocující osobnosti začátkem dezintegrace FARC?

Odpověď na takové otázky rozhodně není lehká. Připomeňme ale, že smrt Marulandy přichází pro FARC vůbec v nejhorší chvíli jejich existence. Jen od počátku letošního roku totiž, kromě toho nejvyššího, přišly ještě o další významné vůdce. Při útoku kolumbijské armády na území Ekvádoru, před třemi měsíci, zahynul Raúl Reyes, mnohými označovaný za muže číslo 2 a nejpravděpodobnější nástupce Marulandy. Krátce poté přišel o život Iván Ríos, další muž nejvyššího velení, zabil ho člen vlastní ochranky kvůli vidině tučné odměny. V květnu se vzdala kolumbijské armádě Karina, legendární vlivná partyzánka, a loni zemřel také při útoku ozbrojených sil El Negro Acacio, muž zodpovědný za řízení narkoobchodu. Podle vojenských expertů i běžných pozorovatelů se bojeschopnost nejsilnější kolumbijské guerrilly snížila. Ale pozor!, nečiňme účet bez hostinského a mírněme přílišný optimismus. Navzdory všem dosavadním ztrátám dosáhly FARC tak velkého jména a významu v zahraničí, jakých se jim nikdy předtím nedostávalo. Vlády některých sousedních zemí je uznávají jako partnery, uznávají jejich statut válčící strany, a vlády jiných zemí (třeba Francie) se s nimi pokoušejí dojednat osvobození rukojmích (jako je třeba Ingrid Betancourtová). Ano, FARC i přes své výrazné oslabení stále zadržují stovky rukojmích, včetně čtyřicítky prominentních politiků, vojáků, policistů, cizinců. Někteří z nich přežívají v zajetí až 10 let!

- Začne debata o případných změnách vtaktice FARC?

I na tuto otázku je odpověď velmi těžká. Je velmi pravděpodobné, že smrt Marulandy by mohla vést k vnitřní debatě o pokračování nebo ukončení ozbrojeného odporu, a mohla by otevřít cestu k politickým vyjednáváním. Tuto tezi by potvrzovalo i jmenování Marulandova nástupce. Tím je Alfonso Cano, vlastním jménem Guillermo León Sáenz, kterému se také říká filosof. Pochází z města, studoval antropologii a vždy byl označován uvnitř FARC za jednoho z hlavních představitelů politické (a nikoli vojenské) větve organizace. V minulosti už dvakrát vedl delegaci FARC při jednáních s vládou, počátkem devadesátých let, kdy byl prezidentem César Gaviria.

- Dojde kpřehodnocení „bojových“ metod?

To je otázka, která běžné Kolumbijce zajímá asi nejvíc. Ustoupí nové velení FARC od praktik únosů civilistů? Je možné, že pokud uvnitř FARC skutečně převáží politická linie nad tou vojenskou, mohla by si organizace uvědomit, že únosy civilistů jí ubírají (už beztak mizivou) podporu ve společnosti a snižují kredit v zahraničí. Na druhou stranu určitě nelze očekávat, že FARC okamžitě skončí s únosy a s narkoobchodem. Představují pro ně významný zdroj příjmů.

- Odhodlají se FARC krozhovorům svládou prezidenta Uribeho?

Dosavadní velení FARC v čele s Marulandou jednání s vládou, „dokud bude prezidentem Uribe“, odmítalo. Nové velení by ovšem některé staré zásady mohlo přehodnotit. Na druhou stranu je třeba připomenout i to, že sám prezident Uribe odmítal ustoupit o jediný krok, co se týče výchozích podmínek k zahájení jednání. I ten by ovšem teď, za nové situace, mohl přehodnotit. Uvidíme.

Chci počítač, jaký měl Raúl Reyes

A na závěr ještě jeden úsměvný příběh, o kterém mi psala moje kamarádka z Kolumbie. V prodejnách informatiky se tam v posledních týdnech zvýšila poptávka po počítačích, konkrétně po těch, jaký měl Raúl Reyes (vysoký vojenský velitel FARC, který zahynul 1. března při bombardování kolumbijské armády, a v jehož počítači se pak údajně našly informace o kontaktech s vládou venezuelského prezidenta Huga Cháveze a jeho finančních podporách FARC).

A jaký je takový počítač? Proč je o něj tak velký zájem? Protože vydrží všechno. Na tábor povstalců dopadlo celkem 10 bomb GPU, 12 Paveway II., každá o váze 220 kg. Nechaly po sobě krátery o průměru 2,4 metru a 1,8 metru do hloubky, na místě stanů, kde partyzáni přespávali, kde se školili a plánovali své operace. Navzdory tomu všemu, Reyesův počítač nejenže zůstal nedotčený, ale zachovaly se i všechny soubory dokumentů, koš, odeslaná pošta, oblíbená místa v síti, záznamy rozhovorů s Chávezem a Correou. Proč Reyesův počítač vydržel všechno a ty „naše krámy“ se rozbijí po pádu na zem, nebo se ztratí všechny uložené soubory poté, co polijeme klávesnici kávou?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...