Latinské oči Filipa Kandy: Incredible India

Indie je skutečně neuvěřitelná. Kdo ji na vlastní kůži nezažil, nemůže pochopit…"latinské oči" tedy dnes z tohoto rozporuplného subkontinentu.Ještě se sem vrátím. Rád bych tuto obrovskou zemi totiž poznal nejen jako reportér z teroristických útoků v Bombaji, ale i jako běžný návštěvník. Je tu jistě hodně co vidět, poznat, zažít, vytrpět… Nám, zahraničním reportérům, naše nekonečná, leč mimořádně obohacující práce na místě (natáčení reportáží, permanentní hon za získáváním informací, odesílání reportáží, živé vstupy, organizace rozhovorů, přesunů, plánování apod.) většinou nedovolí poznat další tváře země, než jen ten aspekt, či konkrétní událost, na kterou se soustředíme. Jsou to většinou jen prchavé chvilky, kdy se od naší práce odpoutáme a vstřebáváme další vjemy. Někdy toho ale i za těch pár minut může být až příliš.

Stačilo k tomu třeba jen obejít blok v blízkosti hotelu. Prvních 150 metrů po hlavní ulici to ještě celkem šlo. Sice se po ní proplétají auta (či vraky), autobusy i nákladní vozy ve třech pruzích v každém směru společně s chodci, obchodníky, dětmi, zvířaty, motorkami i krysami, ale k nehodám v Indii nedochází. Místy se dá jít i po chodníku, i když právě tam si lze nejvíc uvědomit, že Indie má 1.1 miliardy obyvatel, a v Bombaji žije zhruba 19 miliónů lidí. Na těch prvních sto padesáti metrech minete tak asi sto padesát nejrůznějších stánků a prodejců, většina vám pochopitelně něco nabízí, a také několik desítek žebráků.

Druhá a třetí strana onoho bloku, to už ale byla opravdová INCREDIBLE INDIA. Byla to totiž ta REAL INDIA. Lidí přibylo, a přibylo nejen těch v bdělém stavu, ale i těch spících. Bylo tak zhruba půl deváté večer a lidé ulice už se ukládali k spánku. Tady jsem viděl chudobu tak, jako ještě nikdy dosud. Indů je tolik, že prostě nemůže být bydlení pro všechny. Každé volné místo na chodníku, výklenek, zákoutí už byly obsazeny nocležníky. Na holé zemi, v neuvěřitelné špíně, bosí, i s dětmi. Ti šťastnější ještě vsedě na chodníku dokončovali svoji strohou večeři, cokoli, co za ten den sehnali, většinou zbytky z restaurací a trhů. Vše se většinou mísí s výkaly, protože lidé ulice nemají kam chodit na toaletu, a je jich všude a všeho strašné množství. V onom bloku byly ale i restaurace - ale nic pro Evropana, natož pro esteticky citlivého Latinoameričana - a při pohledu do nich nabudete dojmu, že imunitní systém Indů asi musí být ten nejlepší na světě. Odolný všem žloutenkám, cholerám, tyfům a dalším infekcím. Možná i proto je vše tak kořeněné a ostré.

Doufám, že mě teď nebudou milovníci Indie příliš nenávidět za příliš kritický pohled. Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. A neříkám tím rozhodně, že by Indové byli špatní nebo si za to mohli sami. Naopak Indové, alespoň tak jak jsem je v těch několika dnech poznal, jsou neobyčejně přátelští, srdeční a otevření. Mají neobyčejně hlubokou duši - to jsou právě ty věci, kvůli kterým se do Indie jezdí, a proč i já bych se sem ještě chtěl vrátit.

Možná se někteří diváci Událostí (a komentářů), 168ky, Dobrého rána, či programu ČT24 zeptali: A proč informuje z Indie Kanda, specialista na Latinskou Ameriku? Mohl bych tu mluvit o tom, že zkušený zahraniční reportér si musí poradit i na jiných místech za hranicemi své oblasti. Ale pak si také myslím, že je dobré neuzavírat se jen do regionu svého zájmu. To by se pak reportér mohl příliš izolovat, zabrat se pouze do své oblasti, ztratit k ní kritičnost a ztratit potřebné srovnání a celkový světový rozhled, připravit se o další potřebné zkušenosti. Indie viděná latinskýma očima je také poučná. A možná si ani nejchudší obyvatelé slamů v nuzných předměstích latinskoamerických měst nepředstavují, co je to opravdová chudoba v Indii. Přitom kriminalita v Indii zdaleka není takovým problémem jako v Latinské Americe. A asi je zbytečné dodávat, že i běžný Evropan, průměrný občan EU, po zkušenostech z Indie musí vidět své běžné každodenní problémy jako naprosto nicotné.

Bombaj navíc patří k tomu lepšímu v Indii. Je to vyhlášené finanční a obchodní centrum celé země. Je hojně navštěvovaná a hned je také vidět proč. Historická, stará část města a budovy, které patří do kulturního dědictví, jsou úžasné. Mám na mysli například Muzeum, Nádraží Victoria (ano, to, kde došlo k jednomu z těch krvavých masakrů), Brána do Indie nebo Hotel Taj Mahal. Většina historických památek kulturního dědictví pochází ještě z doby britské koloniální nadvlády. Hotel Taj Mahal také, nicméně ho postavili Indové. Jeho majitelem je dnes Ratan Tata, který mimo jiné v Indii vyrábí snad všechny typy vozidel, vlastní telekomunikace Indicom, hotelové řetězce a další podniky. Traduje se, jak se před 105 lety jeden z jeho předků, už tehdy bohatý, domáhal vstupu do jednoho tehdejšího hotelu, kde probíhala významná společenská událost. Britové ho ale do hotelu nepustili, protože byl Ind. Tak se naštval a postavil si vlastní hotel: Taj Mahal, přímo na pobřeží, dnes nejluxusnější a snad nejsymboličtější stavba v celém městě. Stojí tam od roku 1903 a teprve 8 let poté naproti němu postavili The Gate of India, Bránu do Indie, jakýsi obrovský vítězný oblouk oslavující příjezd tehdejšího britského královského páru.

Teď byl Hotel Taj Mahal jedním z dějišť nejhoršího teroristického útoku v historii Indie. Jeho oprava si vyžádá 1 rok. Vyhaslé životy už ale nikdo nevrátí. Jediný zadržený živý terorista, jednadvacetiletý Ajmal Amir Kasav, pochází z velmi chudé rodiny pákistánského Punjabu. Vychodil jen 4 třídy základní školy a jeho životní strasti a neutěšená situace ho dovedla až do výcvikových táborů buňky Laškar-e-Toiba. Tam si uvědomil, že nejlepší bude, když svůj bezcenný život obětuje „slávě islámu“. Za krvavou operaci v Bombaji slíbili teroristé jeho rodině 150 tisíc rupií (asi 65 tisíc korun)! Takovou má cenu život teroristy a všech jeho obětí!? Přesto, v kontextu zoufalé chudoby stovek miliónů obyvatel oblasti, kolik dalších ztracených existencí se nechá jeho případem inspirovat? Svět čekají stále větší hrozby a těžší úkoly…

  • Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56262.jpg
  • Bombaj autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/553/55246.jpg
  • Teroristický útok v Bombaji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/551/55007.jpg
  • Reportér z teroristických útoků v Bombaji Filip Kanda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56265.jpg
  • Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56264.jpg
  • Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56256.jpg
  • Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56258.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...