Latinské oči Filipa Kandy: Chávez byl „zase“ téměř u všeho

"Zanedlouho už se o dolaru vůbec nebude mluvit, protože padá a padá a s ním díky Bohu padne také celý americký imperialismus," prohlásil tento týden venezuelský prezident Hugo Chávez. Starosti by mu naopak měl dělat venezuelský bolívar. Na neoficiálním černém trhu v Caracasu jich totiž za jeden takový padající dolar dostanete už přes 6 tisíc!

VENEZUELA A ÍRÁN

I proto se Chávez zastavil na své cestě ze zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) také v Teheránu, aby tam podepsal další ze vzájemných venezuelsko – íránských hospodářských smluv. Počet bilaterálních smluv mezi oběma spojenci tak stoupl už na 186! Sám Chávez navštívil Teherán už počtvrté od roku 2005, kdy se tam do prezidentského úřadu dostal Mahmúd Ahmadínežád. Ten navštěvuje Caracas také přibližně stejně často. Naposledy zde byl letos v září, když se vracel ze zasedání OSN v New Yorku.

Četnost návštěv a smluv mezi oběma zeměmi jen dokládá, jak velké spojenectví mezi nimi existuje. Největší vrásky to pochopitelně dělá Spojeným státům. Jde přece o spojenectví jejich globálního nepřítele Íránu a regionálního nepřítele Venezuely. Co ale mohou Amerikou vetované země dělat jiného, než se navzájem spolčovat? Stejný je přece i případ Kuby, vůči které Spojené státy uplatňují už přes 40 let ekonomické embargo. Jestliže se kvůli tomu dostala během studené války do náručí někdejšího Sovětského svazu, tak teď, po jeho pádu, padla do náručí Venezuely. A stejně tak Írán. Uplatňují-li jiné země proti němu ekonomické sankce, obrátí se přece logicky k jinému spojenci. Venezuela a Írán jsou přitom významnými ropnými mocnostmi. Mohou sdílet technologie a zkušenosti. Írán chce být navíc i jadernou mocností. A Venezuela? Kdo ví. Zatím veškeré jaderné ambice Íránu horlivě brání.

Spojené státy ale nerady vidí i novou levicovou vládu v Bolívii, Ekvádoru a v Nikaraguy. A pokud jim v hospodářské sféře a mezinárodním obchodu zavírají dveře, otevře jim je Venezuela. Disponuje obrovskými zásobami ropy, může v zemích svých spojenců významně investovat a financovat jejich sociální programy, jak se to ostatně děje. Prohlubující spolupráce Venezuely s Kubou, Bolívií, Ekvádorem, Nikaraguou, ale také Argentinou, Brazílií nebo i Íránem nás nemůže překvapit.

NADĚJE PRO RUKOJMÍ – ROSTE A PADÁ

Chávez byl tento týden (jako už tolikrát) ještě u dalších událostí. Téměř u všeho významného, co se v Latinské Americe dělo nebo se k ní vázalo. V Elysejském paláci jednal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Chávez je totiž současně prostředníkem v kolumbijském ozbrojeném konfliktu. Má pověření kolumbijské vlády k vyjednávání s povstalci z nejsilnější guerillové organizace FARC o podmínkách propuštění dlouhodobě držených rukojmí. Někteří jsou v zajetí už 10 let. Od roku 2002 je mezi nimi také bývalá prezidentská kandidátka Ingrid Betancourtová, která má i francouzské občanství. Pro francouzského prezidenta je dosažení jejího propuštění prvořadým úkolem.

Kolumbijskému prezidentovi Álvaru Uribemu ale mezitím došla trpělivost a dal Chávezovi ultimátum. Jestliže nedosáhne dohody s povstalci do konce roku, pověření k jednání mu odebere. Podle všeho se v Uribem znovu probudil jeho duch neústupnosti. Nikdy nechtěl vypadat jako ten slabší, naopak jako ten, kdo věci řídí a stanoví podmínky. Jeho nejnovější rozhodnutí o ultimátu ale vzbudilo i vlnu kritiky. Podle kolumbijské senátorky Piedad Córdoba je Chávez „zřejmě jedinou osobou, která může dosáhnout humanitární dohody“ (o výměně asi 50 rukojmích, včetně politiků, vojáků, bývalé prezidentské kandidátky, tří Američanů a dalších, za asi 400 vězněných partyzánů, členů FARC).

Chávez zamýšlel, kromě plánovaných setkání s emisary FARC v Caracasu, také vlastní cestu do hloubi neprostupného území ovládaného kolumbijskou guerillou, aby se tam sešel k přímým jednáním s jejich nejvyšším velitelem Manuelem Marulandou, alias „Tirofijo“. Podobnou akci dosud nikdo neučinil ani neplánoval. Kolumbijský ozbrojený konflikt trvá od počátku 60. let minulého století bez vyhlídek na jeho ukončení. Kolumbijská guerilla FARC je nestarší a nejlépe organizovanou na kontinentu. Své rukojmí zadržuje až 10 let. Pro mnohé Kolumbijce je naprosto jasné, že to vše se nedá vyřešit jako mávnutím proutku. Chávez v reakci na Uribeho ultimátum požádal o trpělivost. „Kolumbijský vládní mírový vyjednavač usiluje o dohodu už 5 let. My jsme za 3 měsíce dosáhli většího pokroku, než za předchozích 5 let, takže bude třeba mít trpělivost,“ řekl.

Chávez byl ale tento týden přítomný i v Brazílii a v Argentině, i když jen v komentářích analytiků. Do Brasilie, hlavního města Brazílie, totiž přiletěla na oficiální návštěvu zvolená argentinská prezidentka a současně stále ještě první dáma, Cristina Fernándezová. S brazilským prezidentem Luizem Ináciem „Lulou“ da Silvou dojednala mimo jiné vytvoření bilaterální komise, která by se měla v budoucnu systematicky věnovat řešení vzájemných témat obou zemí. Podle některých analytiků jde už o první signál toho, že nová argentinská prezidentka bude upřednostňovat vztahy právě se sousední Brazílií namísto Chávezovy Venezuely. Jestli tomu tak skutečně bude, se ukáže v budoucnu. Možná ve chvíli, kdy bude Argentina potřebovat udat další dluhopisy, hledat věřitele či investory.

KDO PLÁNUJE ZAČÁTKY FOTBALOVÝCH UTKÁNÍ?

Koho tento poslední odstavec nezajímá, ať mi prosím promine. Já si ale stále nemohu zvyknout na to, proč jsou některé věci v Evropě přesně naopak než v Latinské Americe. Tam si totiž lidé váží práce, i když si mnozí Evropané mohou myslet opak, je to tak. A když se pracuje, tak se nelze dívat na fotbal, a když se díváme na fotbal, tak nelze pracovat. Proto se tam středeční zápasy (kvalifikace, Pohár osvoboditelů, národní liga) hrají většinou až večer, tzn. od 20:00 a později (v Evropě už se to naučila třeba Liga mistrů). Víkendové zápasy se hrají odpoledne. V evropské fotbalové kvalifikaci to je ale stále nějak opačně. Takže proti Slovensku jsme v sobotu nastoupili až večer (asi proto, abychom fanoušky nevyrušovali ze sobotně odpoledního nicnedělání, které je zřejmě svatější než práce, v jiných ročních obdobích je to třeba chataření či houbaření), zatímco proti Kypru ve středu už v pět odpoledne (na Kypru v 6, ať se každý z práce nějak uleje…).

  • Bojovníci povstalecké organizace FARC, která ovládá více než třetinu území Kolumbie. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/44/4354.jpg
  • autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/44/4353.jpg
  • Nově zvolená prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová, manželka současného argentinského prezidenta Néstora Kirchnera. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/22/2172.jpg
  • Nově zvolená prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová slaví vítězství ve volbách se svým manželem, současným argentinským prezidentem Néstorem Kirchnerem. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/17/1675.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...