Je to jako z románu slavného Gabriela Garcíi Márqueze. A stalo se to opět v Kolumbii. Ale není to román, jde o pravdivý příběh - vyprávění o chudém zemědělci, který nejprve viděl jediné východisko z života v trvalé bídě ve vstupu k ozbrojeným partyzánům FARC. Pak po léta bojoval se zbraní v ruce v kolumbijských horách, nakonec se stal hodným, dezertoval, odevzdal se vojenským jednotkám a ještě přitom pomohl na svobodu mnohaletému rukojmímu. Dnes začíná svůj zcela nový a blahobytný život v zahraničí. Zní to celé jako sen.
Jmenuje se Wilson Bueno, ale v horách mu kolegové ve zbrani říkali „Isaza“. Dnes 28letý bývalý partyzán, který z řad FARC utekl a osvobodil přitom Óscara Lizcana, kolumbijského kongresmana uneseného v červnu 2000(!), dostal milost od kolumbijské justice a současně i slíbenou milionovou odměnu, se kterou se usadí ve Francii, dokonce i po boku své slečny. Vláda prezidenta Uribeho slíbila miliardu kolumbijských pesos (asi 10 milionů korun) těm partyzánům, kteří dezertují a osvobodí přitom některého z rukojmích. Wilson Bueno navíc ve Francii dostane ještě jednorázovou humanitární pomoc ve výši 3.000 eur na pokrytí „okamžitých nejnutnějších potřeb“; on i jeho partnerka budou pobírat ještě jakési měsíční stipendium ve výši 800 eur.
Nový zázračný život už jim začal. Do Francie odcestovali z Kolumbie v uplynulém týdnu, navíc v doprovodu bývalé nejslavnější rukojmí světa, Ingrid Betancourt. Ta se do Francie vracela po svém několikadenním turné po zemích Latinské Ameriky, na jehož programu bylo i mimořádně vřelé přijetí a složené díky venezuelskému prezidentovi Hugu Chávezovi v Caracasu.
Mohlo by se to celé jmenovat třeba „Příběh polepšeného partyzána“. V každém případě už vzbudil mimořádně četné a protikladné reakce, především v samotné Kolumbii. Podle jedněch bude tato praxe stimulovat partyzány k jejich kriminálnímu chování, které jim za jistého vývoje může přinést vysněný blahobyt. A to vše na úkor milionů běžných Kolumbijců, kteří musejí vyjít po celý život s pár stovkami pesos. Podle jiných je to naopak jedna z účinných metod, jak rozložit a demotivovat ilegální ozbrojené organizace, klasifikované v Kolumbii i ve světě jako teroristické. „Neodměňujeme únosce, ale postoj statečného jedince, který se distancoval od kriminálních praktik FARC,“ řekl kolumbijský ministr obrany Juan Manuel Santos.
V každém případě, pokud by se teď armádě odevzdalo tolik partyzánů, kolik jen drží rukojmích (přibližně 700), národní rozpočet by to výrazně zatížilo. A pak lze také čekat, že kolumbijská vláda možná nebude u všech odzbrojených partyzánů tak shovívavá jako v případě „Isazy“. U něj přihlédla k tomu, že se sám osobně na únosu nepodílel, a ani mu nedokázala žádné vraždy civilistů.
Na druhou stranu je třeba vidět, že kolumbijský ozbrojený konflikt je mimořádně komplikovaný, a stejně tak komplikované je i hledání jeho mírového rozuzlení. Ostatně se o to různé kolumbijské vlády pokoušejí už desítky let. Neotřelé novátorské metody řešení konfliktu se proto asi budou objevovat stále častěji.
Ingrid Betancourt například věří, že se všechny dosavadní rukojmí podaří dostat na svobodu do Vánoc 2009. Kéž by se to povedlo!
Ruská ofenzíva pokračuje
A mezitím ve své diplomatické i geopolitické ofenzívě v Latinské Americe pokračuje Rusko. Rozšíření svého vlivu na někdejším „dvorečku“ Spojených států, zdá se, bere velmi vážně. Po Chávezově Venezuele (viz text z 28.11.) teď uzavírá „Dohodu o strategickém partnerství“ také s Argentinou. Její prezidentka Cristina Fernándezová návštívila Moskvu v uplynulém týdnu. Cílem jsou obchodní dohody, včetně možných budoucích dodávek ruských zbraní.
- Ingrid Betancourtová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/305/30486.jpg
- Povstalecké jednotky v Kolumbii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/426/42541.jpg
- Cristina Fernándezová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/572/57148.jpg
