„Jsme v situaci, kdy si Velká Británie a Evropská unie čechrají peří,“ shodli se ředitel institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic a Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Oba byli hosty ve Studiu ČT24, které se věnovalo středečnímu zahájení brexitu.
Ve čtvrtek britský kabinet představí takzvaný velký rušící zákon, kterým se Británie vyváže z evropské legislativy nebo ji nějakým způsobem adaptuje do svých zákonů. Co všechno ji v tomto ohledu čeká? Jak moc je propojená Velká Británie s EU po zákonné stránce a jak těžké bude to změnit, aby bylo brexitu učiněno za dost?
Bartovic: Velká Británie je stejným způsobem propojená s EU jako Česká republika – takže propojení je opravdu velké. V mnoha oblastech v Británii neexistuje národní legislativa, ale přímo legislativa EU. Můžeme to přirovnat k situaci z roku 1918, kdy vzniklo Československo a stanovilo, že zákonné rakouské normy, které do té doby platily, budou platit nadále, než budou nahrazeny. Pravděpodobně to čeká i Británii. Norma stanoví, aby se evropská nařízení nějakým způsobem transformovala nebo byla vložena do národní legislativy, a tak by mohla působit do té doby, než je Británie nahradí vlastními normami.
Do jaké míry se bude Velká Británie snažit těchto norem zbavovat? A kterých norem se bude snažit zbavit?
Bartovic: Bude to záležet ve velké míře i na dohodě s EU, na tom, jakou bude mít Británie volnost, bude se vzdalovat některým nařízením, nebo v oblasti jednotného vnitřního trhu. Theresa Mayová říká, že ambicí Británie není zůstat v jednotném vnitřním trhu. Dohoda tak pravděpodobně stanoví, že nějakým způsobem regulace Velké Británie zůstane stejná nebo velice podobná regulaci Evropské unie. Pravděpodobně si Velká Británie bude dávat na čas a bude velice pečlivě zvažovat, kde se jí stávající normy vyplatí, kde jsou potřebné a kde by nové normy mohly vyústit v určitý konflikt z EU.
Jak je reálné to, že by Británie mohla obchodovat dál a podmínky se nezmění?
Bartovic: Nová dohoda bude velice široká v tom, že zabezpečí možnou míru volného obchodu. Na druhou stranu EU bude po Británii také něco žádat.
Kdo bude mít dominantní hlas v Evropské unii při vyjednávání s Británii?
Kovář: V Evropské radě mohou vytvoření nových dohod komplikovat všechny členské země. I když ty největší mají největší sílu, tak schvalovat se to bude jednohlasně. Evropský parlament ale bude ve schvalovacím procesu na konci – ber, nebo nech být. Když na konci neschválí stanovené dohody, tak nebude žádná jiná dohoda.
Jak velké komplikace může způsobit další skotské referendum, ve kterém se bude rozhodovat, jestli země zůstane součástí Velké Británie, ve vztahu k britské premiérce a k Severnímu Irsku?
Kovář: Zatím to, co dělá první skotská ministryně, je do velké míry tlak na Downing Street. Samo o sobě mít referendum někdy na podzim roku 2018, kdy už sice budete znát základní výchozí body dohody, která nebude ještě schválená, je předčasné pro Skotsko a pro jeho občany. Takže si myslím, že do této míry je to spíše tlak na Velkou Británii, na její premiérku, a až potom se bude rozhodovat, jaké budou názory Skotska, ale například se to bude týkat i Severního Irska, protože tam bude podobný vývoj.
Na čem by se mohla dohoda mezi Evropskou unií a Británií lámat? Co je hlavním tématem dohody?
Bartovic: Obchod s EU bude určitě jedna z prvních věcí, o kterých se bude vyjednávat, protože vyjednání by mělo mít tři fáze. První by se měla týkat nastavení formátu schůze, jakým způsobem se bude vyjednávat. Druhá fáze by měla projednávat finanční závazky a věci související přímo s odchodem a právo odchodu občanů. Poslední, třetí fáze by se zabývala nastavením vztahů Spojeného království a EU do budoucna. Teď jsme v momentě, kdy si obě strany tak trošku čechrají peří. EU přišla s účtem a Británie ho odmítá a nakonec se pravděpodobně někde potkají. Británie si také uvědomuje, že určité finanční závazky k EU zůstanou, a s tím se bude muset vyrovnat.
