Krutá poučení z minulosti

Ještě dříve než začneme intenzivně vzpomínat na kulaté dvacáté výročí pádu komunismu, musíme se přenést přes nekulaté výročí vyhlášení Československa z 28. října 1918. Po dlouhá desetiletí byl tento státní svátek slaven anebo alespoň vzpomínán bez nejmenší pochybnosti nás Čechů, že šlo o událost jednoznačně kladnou. Byla totiž interpretována jako obnovení českého státu, po němž Češi celé věky toužili. Z tohoto hlediska byla jejich přání splněna, obzvláště když do historického sídla českých králů mohli dosadit muže tak moudrého, jako byl T. G. Masaryk. Rychle se zapomnělo na to, že před válkou zdaleka nebyl tak oblíben, ba dokonce v době tak zvané hilsneriády dokonce nenáviděn, takže nebýt jeho americké manželky, možná by byl z této země odešel a kdoví, jak by to pak bylo s tím obnovením českého státu dopadlo.

Jakkoliv se nám pozdější diktátorské režimy uctívání 28. října snažily znechutit, my jsme si to nedali vzít, neboť tento den a celý čas první republiky byly pro nás symbolem svobody, demokracie a kulturnosti, jakou náš národ v takovém rozsahu nikdy nezažil. Nepřipouštěli jsme si pochybnosti o nevhodném národnostním složení tohoto našeho mnohem více než pouze českého státu, neuvědomovali jsme si nesourodost tak zvaného československého národa a hlavně – ponechávalo nás dlouho v klidu, že vítězná Amerika hned po válce opustila Společnost národů, a ti, kteří v ní zůstali, nedbali příliš o to, aby se kolem malé středoevropské oázy demokracie nevytvářelo nebezpečné okolí, které nás málem mohlo jako národ zahubit.

Toto katastrofální nebezpečí bych chtěl připomenout právě teď, kdy se u nás z vrcholných míst dost nezodpovědně nakládá s těžce získaným začleněním do spřáteleného celku po dlouhých desetiletích skutečného národního ohrožení. Budeme-li tedy za měsíc připomínat naše vymanění z pout komunismu, zamyslíme se především nad duchovní stránkou toho útlaku ubíjející v našich lidech všeobecnou vzdělanost a hlavně morálku. Neměli bychom však zapomínat ani na diktaturu nacistickou, vedoucí boj ne pouze o naše duše, ale i o naši holou fyzickou existenci.

Právě začátkem října před pětašedesáti lety zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, vyslaný do Prahy Hitlerem, svolal představitele nacistické protektorátní exekutivy, aby je seznámil s vůdcovými plány na vyklizení českého prostoru pouze pro Němce. Mělo se to ovšem stát až po válce, o jejímž vítězném konci neměli hitlerovci nejmenší pochyby. Během války však potřebovali ještě českou pracovní sílu a klid v zázemí, takže Heydrich sám neměl za úkol provedení likvidace Čechů osobně řídit. V onom projevu ze 2. října 1941 však celkem nepokrytě své podřízené s poválečnými plány na naši národní likvidaci obšírně seznámil. Četl jsem záznam té jeho řeči jednou přímo v sídle sudetoněmeckého landsmanšaftu v Mnichově a musel jsem uznat, že tím tato organizace jako by Čechům přiznávala jisté oprávnění k tomu, že i oni se pak po válce uchýlili k drsné odvetě v duchu kolektivní německé viny.

Nyní mi jedna posluchačka poslala plný text té Heydrichovy řeči. Z jejího závěru volně ocituji alespoň několik vět. Heydrich řekl: „Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopen poněmčení, musíme získat příležitost, abychom ohodnotili veškeré obyvatelstvo z hlediska rasového a národnostního. Jedni budou dobré rasy a dobře smýšlející, ty můžeme poněmčit. Dále najdeme lidi špatné rasy a špatně smýšlející. Ty musíme dostat ven, na východě je místa dost. Pak musíme uvážit, co provedeme se špatně smýšlejícími lidmi dobré rasy. U jedné jejich části nezbude nic jiného, než je usídlit v čistě německém prostředí a převychovat jejich smýšlení. Když to nepůjde, musíme je nakonec postavit ke zdi.“

Takhle měl pro náš národ skončit neblahý vývoj v zanedbaném versailleském systému, který jsme považovali za vrchol našich tužeb. Co bychom byli za to dali, kdyby se po první světové válce rýsovalo v politickém uspořádání světa něco podobného, jako je dnes NATO nebo Evropská unie, kde bychom byli mohli doufat ve svou ochranu. Kéž by si to uvědomili ti nerozumní lidé, kteří v jakémsi pošetilém boji o naši neposkvrněnou suverenitu přímo zločinně nedbají hrůzných poučení z minulosti a ignorují naše dosud nevídané možnosti, které se nám ze strany dvou mocných kontinentů nabízejí.

  • Státní vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/10/958.jpg
  • Lisabonská smlouva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1158/115706.jpg
  • Reinhard Heydrich zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/100/9993.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...