Krušné chvilky Syřanů

Zhruba 100 až 200 lidí přejde každý den syrsko-tureckou hranici. Říkají to zprávy novinářů, kteří se přímo v oblasti pohybují. V tureckých uprchlických táborech už teď žije na 13 000 uprchlíků ze Sýrie – uvádí aktuální zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Podle jeho údajů už Turecko za poslední rok pomohlo 23 000 Syřanům, zhruba 10 000 z nich se ale vrátilo zpátky – buď kvůli slibům syrského režimu, že bude brzy lépe, nebo kvůli špatnému pocitu, že v rodné zemi nechali své příbuzné. Alespoň takto hovoří svědectví lidí, která z míst na jihovýchodě Turecka postupně přicházejí.

A zatímco počet uprchlíků v zemi roste, Turecko usiluje seč může co nejdříve ukončit krizi v sousední zemi. I přes tisíce domácích aktuálních politických problémů se snaží zdejší vláda tlačit na svět a okolí, aby byl v boji proti současnému režimu prezidenta Bašára Assada co nejaktivnější. Ankara na svém území nabízí azyl nejen tisícovkám lidí bez domova, ale i příslušníkům povstalecké armády a syrským disidentům. Právě z Turecka (ale i z Libanonu) míří do Sýrie potraviny, léky, ale také zbraně. A hlavně kvůli tomu musí být podle syrské strany hranice pod ochranou, ať už jde o přítomnost jednotek samotné syrské armády anebo o nášlapné miny.

Na začátek dubna naplánovala turecká vláda další konferenci zemí „Přátel Sýrie“, která se po předchozím setkání zemí v Tunisku tentokrát uspořádá v Istanbulu. A i když Turci, jak si troufám podle osobních diskuzí a pozorování odhadovat, většinou vládu v těchto aktivitách podporují, nestačí se divit, jak rychle dokázal současný premiér Erdogan a jeho ministři obrátit kabát. Není žádnou novinkou, že ještě do vypuknutí povstání v Sýrii byl Assadův režim jedním z nejbližších tureckých spojenců. Doba se ale mění a Turecku s každým dalším neúspěšným jednáním docházela trpělivost.

Červený půlměsíc, humanitární organizace, tedy přesněji její turecká pobočka, která má od počátku bojů v Sýrii na starost syrské uprchlíky, má letos napilno. Deset tisíc stanů nejprve rozmístila v okolí tureckého města Hatay, kde vznikla stanová městečka. Když ale zemi koncem října zasáhlo silné zemětřesení, všechny nevyužité stany musely putovat do města Van. I tam zůstaly tisíce lidí najednou bez domova. A i když se předtím turecké rodiny snažily uprchlíkům ze Sýrie pomoci, teď putovalo všechno dárcovství na novou adresu. Na Syřany se upřímně řečeno po několika měsících zapomnělo. Aktuální je téma zřejmě jen pro ty, kteří mají uprchlické tábory takzvaně za humny. Mnoho Turků žijících v okolních vesnicích mají v táborech své příbuzné, přeshraniční sňatky nejsou v oblasti výjimkou, a tak alespoň oni se snaží své blízké podporovat a pokud jim to Červený půlměsíc dovolí, tábory navštěvují.

Není asi překvapením, že to, co lidem v táborech nejvíce chybí, je normální společnost, běžná konverzace a alespoň chvilkový pocit, že na světě ještě někam patří. To, že je teď v zimních měsících v provincii Hatay opravdu chladno, nebo že jsou tam nevyhovující hygienické podmínky, jde mnohdy stranou. Lidé se bojí o své blízké, kteří zůstali v Sýrii a nejhorší je nejistota, říkají v rozhovorech pro turecká média. Z domova samozřejmě nemají mnohdy vůbec žádné zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...