Ministr Vít Bárta (a teď je jedno jestli ministr dopravy nebo vnitra) nedostatkem kreativity určitě netrpí. Tlak na dodavatele dopravních staveb, kteří dostanou zakázku, jen když ji zlevní, nebo návrh na zpoplatnění silnic první třídy (pro kamiony, které tudy objíždějí dálnice) nezvedl popularitu jen panu Bártovi, ale i vládě, která si říká úsporná a reformní. Jiné je to s dublováním Radka Johna na ministerstvu vnitra, kam by Bárta jako nedávný spoluvlastník a šéf dozorčí rady největší české bezpečnostní agentury měl mít zakázaný přístup. Zvláště by neměl kolegovi Johnovi doporučovat škrty paralyzující policii, z nichž následně nemůže profitovat nikdo jiný než zločinci a bezpečnostní agentury.
Králíci z Bártova klobouku
Absolvent Policejní akademie se ovšem nezapře a pošilhávat do Johnova resortu zřejmě nepřestane. I poslední králík z Bártova kouzelného klobouku - vyšší pokuty pro majetné řidiče - oba rezorty propojuje. Je zajímavé, že premiér svého ministra za tento levný námět ke zvýšení bezpečnosti a utužení sociálního smíru na silnici nepochválil. Prý by to příliš připomínalo autoritativní režim, míní Petr Nečas. Ale autoritativní režim to kupodivu nepřipomíná TOP 09 ani socialistům, na toto téma zvlášť háklivým. Dopravní expert TOP 09 Václav Cempírek návrh naopak podporuje: „Ti pracháči za volantem dělají největší přestupky.“ Bártova myšlenka se líbí i stínovému ministru dopravy za ČSSD Romanu Onderkovi a poslanec za tutéž stranu Jeroným Tejc zastává názor, že účinnost pokuty je nutno posuzovat podle toho, jakou hodnotu má pro pachatele. Také šéf dopravní policie Leoš Tržil potvrzuje, že podle analýz a statistik je nehodovost a agresivita podstatně vyšší právě u řidičů luxusních aut. Politici jsou však skeptičtí, pokud jde o administrativní zvládnutí taxace pokut a hlavně průchodnost legislativních změn parlamentem. Nečas navíc tvrdí, že „policii do toho, jaký kdo má plat a příjem, vůbec nic není.“ Nedovede si prý představit, jak by takový systém fungoval.
Představivost pana premiéra zajisté není podrobena takové zátěži, jakou předstírá. Ministr dopravy nejen nabízí dvě varianty postupu pro stanovení pokuty – jak podle ceny vozu, tak podle skutečné majetkové situace – ale tu druhou i celkem uspokojivě vysvětluje. Už dnes mají policisté ve služebních autech připojení na různé sítě, z nichž prověřují kontrolované řidiče i vozidla. Napojení na daňovou databázi, v níž naskočí daňové pásmo pachatele přestupku, proto může být obyčejnou úpravou softwaru. Optimální by samozřejmě byla kombinace obou parametrů – ceny vozu a příjmové situace - poskytla by nejspolehlivější objektivní informaci pro určení konkrétní výše pokuty. Dopravní experti zvažují i začlenění slovenského systému odevzdání řidičského průkazu až do zaplacení pokuty, v případě nezaplacení do 10 dnů pak zákaz řízení na půl roku. O zpřísnění postihů neukázněných řidičů si říká i katastrofální vývoj nehodovosti o letošních prázdninách. Jen v červenci zahynulo na českých silnicích 99 lidí, což je o 24 lidí více než v loňském roce (v srpnu 67 mrtvých – o 13 méně než loni). Nemálo mladých řidičů nachází smrt právě v silných a drahých sportovních vozech, které si půjčují, někdy i na jedinou osudnou jízdu. I pro tuto věkovou kategorii by mohl mít vyšší postih přestupků v luxusních vozech preventivní účinek. Ale jak se ukázalo v televizním testu Autoškola národa, řidičský průkaz by pro neznalost předpisů muselo odevzdat 11 tisíc ze 14 tisíc soutěžících. A mladí neznalci si v testu nezadali se seniory nad 60 let. Takže úvahy o zpřísnění postihů nejnebezpečnějších přestupků, ať už v levných či drahých vozech, nepochybně jsou na místě.
Může se zdát, že politický nováček Vít Bárta bere svůj úřad vážně a nekázeň na silnicích vidí realisticky. Rozhodně neprosazuje svůj nápad s vyššími pokutami pro majetné řidiče hlava nehlava. Připomíná, že podobný systém bez problému funguje ve Finsku a Švýcarsku, kde nedávno vyměřili Švédovi ve sportovním Mercedesu pokutu v přepočtu 18 milionů korun za rychlost 290 kilometrů. Bárta sám jako majitel sporťáku Maserati za tři miliony korun ví, že dodržet s tímto vozem na české dálnici předepsanou stotřicítku je svého druhu masochismus a že případný postih za překročení byť jen o 20 – 30 km/hod by se citelně týkal i jeho. Říká: „netrvám na tom, je ale dobré tuto diskusi otevřít.“ Prozatím zadal návrh legislativní úpravy Centru pro dopravní výzkum, což je vědeckovýzkumná instituce v působnosti jeho ministerstva. Musíme doufat, že tajně nespoléhá na úspěch odmítavého postoje premiéra Nečase a nesbírá jen dobré body pro sebe a svá „véčka“.