Kolumbie, FARC: Nové propouštění i kritika

Vyhublý, bledý, ale s úsměvem ve tváři a štěstím v očích se vrátil na svobodu bývalý guvernér kolumbijského departmentu Meta Alan Jara. Sedm let a sedm měsíců strávil v zajetí povstalců Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC)! Doma ho čekal ještě vánoční stromeček a dárky ze všech těch let, co přežíval v pralese. "Slyšel jsem vyrůstat mého syna", řekl s poděkováním tvůrcům rozhlasových programů, které se v Kolumbii zaměřují na vysílání vzkazů rodin a přátel rukojmích.

Alan Jara je jedním z šestice rukojmích, které FARC v uplynulém týdnu osvobodily. V rukou povstalců dál zůstává přes 20 vojáků, policistů a politiků, které chtějí partyzáni vyměnit za propuštění svých vězňů či za jiné politické ústupky, a další zhruba 3 stovky rukojmích „ekonomických“ (to jsou ti, za které žádají finanční výkupné).

Co ale mnohé překvapilo, byla Jarova mimořádně ostrá kritika prezidenta Uribeho a jeho bezpečnostní politiky. „Neudělal nic pro naše osvobození“, prohlásil Alan Jara pár hodin poté, co stanul na svobodě, „Postoj prezidenta Uribeho nijak nepomohl dojednání tzv. humanitární výměny, a tím, k osvobození vězňů“. Žádný z dosud propuštěných rukojmích FARC nebyl ke kolumbijskému prezidentovi tak kritický.

Slabší nebo silnější?

Další slova osvobozeného bývalého politika také ostře kontrastují s tím, jak se v posledních měsících o FARC informuje. Jak známo, Revoluční ozbrojené síly Kolumbie utrpěly za poslední rok několik velmi silných ran: dopadení a usmrcení muže číslo 2 této guerilly Raúla Reyese, smrt legendárního zakladatele FARC Manuela Marulandy, smrt velitele Ivána Ríose, dezerce mnoha dalších partyzánů, jejich početné ztráty při útocích vládních vojsk, osvobození Ingrid Betancourt a dalších patnácti zajatců… To vše vedlo mnohé komentátory k závěrům, že FARC jsou fatálně oslabeny, ztrácí půdu pod nohama, hroutí se, a že je jen otázka času, kdy budou poraženy docela.

Osvobozený Alan Jara, který v partyzánských táborech přežil 2 760 dní a nocí (!), ale vypovídá něco jiného. Podle něj FARC zdaleka nejsou poraženy. Říká, že hluboko v pralesech a partyzánských táborech je mnoho nových a mladých válečníků, kteří rozšiřují povstalecké řady prostě proto, že nemají a nemohou mít žádný jiný životní projekt. Jara poznal mladé partyzány, kteří přišli ze zemědělských oblastí, kde vládní letouny ve snaze práškovat plantáže koky, nenávratně zničily rozsáhlé plochy úrodné půdy a připravily tak tisíce místních o živobytí. „Zdá se, že prezidentovi Uribemu vyhovuje válečný stav v zemi a povstalcům z FARC vyhovuje, že Uribe je u moci“, řekl Jara. Díky existenci FARC totiž Uribe může dál ospravedlňovat svoji bezpečnostní politiku a získávat na svou stranu podporu veřejnosti. FARC s Uribem u moci zase mají stále důvody k dalším bojům, útokům a atentátům. Alan Jara ale říká, že pouze jednání, ne síla, může vést k odzbrojení povstalců a dojednání míru v Kolumbii.

Jarova slova pochopitelně v Kolumbii vzbudila četné a rozporuplné reakce. Mnozí z jeho spoluobčanů ho viní, že se za dobu únosu nechal od partyzánů zpracovat, a nechybí ani ti, kteří mu otevřeně nadávají. Jiní naopak vítají, že konečně některý z propuštěných rukojmích veřejně prohlásil, že ztratil X let svého života kvůli FARC i kvůli Uribemu. Mezi těmi, kdo s Jarou celkem logicky souhlasí nejvíc, jsou především příbuzní dalších rukojmích, kteří v pralese zůstali.

Je dost možné, že FARC se jednostranným propuštěním šesti rukojmích v uplynulém týdnu snaží vylepšit svoji mezinárodní image, zvlášť po ranách, které v minulých měsících od Uribeho vlády utrpěly. Neměly by se však brát lehkovážně ani Jarovy výpovědi ohledně síly FARC. Jeho slova by potvrzovala teorii, že nedávné újmy povstalce neoslabily, že místa dopadených velitelů už dávno nahradili další neméně „schopní“ muži ve zbrani, a že partyzánské řady zase rozmnožily další stovky mladíků, kteří neměli jinou perspektivu.

Pokud by to vše byla pravda, pak by to ještě víc posílilo názor, že důležitější je zlepšit sociální a ekonomické podmínky širokých vrstev společnosti než zavádět další a další represivní opatření. Je přitom samozřejmě známé, že FARC jsou zločinecká organizace zodpovědná za smrt tisíců nevinných civilistů a porušující základní lidská práva. Ti, kdo přitom poukazují i na vinu a chyby kolumbijské vládní bezpečnostní politiky pochopitelně FARC neobhajují. Jen vědí, že je dobré si o jejich skutečné síle či slabosti moc nenalhávat, neklamat sama sebe, znát dobře realitu. Pomůže to k dalšímu rozhodování a podle toho pak bude možné volit prostředky, postup a strategii k dosažení cíle, který chce naprostá většina: mír a spravedlnost.

  • Bývalý guvernér Alan Jara propuštěný po sedmi letech v zajetí levicových povstalců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/663/66203.jpg
  • Álvaro Uribe autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/317/31665.jpg
  • Ozbrojenci z hnutí FARC autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/47/4662.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...