Klaus u protinožců

Přetřásá se nevpuštění českého prezidenta do australského parlamentu a je to z mnoha důvodů dobře. Především jako ukázkový příklad srážky politické bohorovnosti s bohorovností úřední, neboli exemplární netolerance jednoho k hlouposti druhého. Samozřejmě, Václav Klaus si mohl myslet, že má před sebou nedovzdělaného Aborigince, či dokonce potomka britského trestance, pro něhož hlava státu nic neznamená. Australan u bezpečnostního rámu zase mohl chtít dát lekci politikovi, který si podle médií na zahraničních návštěvách trapným způsobem přivlastňuje propisky. Ani jeden ovšem neprojevil ani náznak porozumění, natož smyslu pro humor, čímž se oba v tu chvíli ocitli na podobné (bohužel nepříliš vysoké) mentální úrovni.

Patrně se v tomto žabomyším střetu také oba cítili vítězi, třebaže prezident Klaus přišel o možnost propagovat své názory v televizi ABC a pracovník ochranky možná i o prémie. Je totiž jisté, že to se služební horlivostí – i přes striktní pravidla australského parlamentu – poněkud přehnal. Není myslitelné, aby hlavy států kdekoliv na světě procházely bezpečnostními skenery. Co kdyby některým zapípal senzor kovů? Musely by obracet kapsy nebo zouvat boty? Nešťastná byla i režie Klausovy návštěvy: proč nikdo nevyjednal prezidentskou výjimku? Nevhodné je také umístění televizního studia ABC v budově parlamentu: proč by pozvaný návštěvník studia měl prokazovat parlamentní stráži, že není terorista, když do parlamentu vůbec nemíří? Procházet rentgenovým rámem není nic příjemného už kvůli záření, ale hlavně proto, že se člověk cítí jako podezřelý. Navíc fyzické vyšetřovací praktiky některých pracovníků ostrahy v případě detekce kovu jsou vysloveně šikanózní, čeština má ostatně pro takový způsob šetření přiléhavé synonymum buzerace.

Na druhé straně nekompromisní postoj australské ostrahy ukázal Klausovi jeho vlastní tvrdou tvář ve vztahu k širokému okolí a byl mu celkem adekvátní odpovědí na léta povýšenosti a arogance. V živé paměti ještě jsou Klausovy majestátní pochody na oběd chodbami českého parlamentu, kdy jako předseda sněmovny s kamennou tváří a se švarnou sekretářkou po boku neuhnul protijdoucím ani o píď. Nezapomenutelné jsou i jeho přezíravé „odpovědi“ na otázky (jím neoblíbených) novinářů: „Neznám vás. Nemám pro vás žádnou zprávu.“ Hrdost a zvýrazněné sebevědomí mohou být akceptovány u jedinců nejvyšších morálních kvalit, ne však u lidí, kteří např. nerozlišují „čisté“ a „špinavé“ peníze a mají problém i s jinými mravními zásadami.

Možné ovšem je, že v „potrestání“ nafoukaného státníka byl i škodolibý záměr. Klaus vůbec není u protinožců tak oblíben, jak by rád předstíral. Jeho svérázné názory na globální oteplování pronášené za vysoké honoráře na konzervativních shromážděních jsou přijímány jen s rezervou a s ohledem na některé mnohem významnější záblesky Klausova zdravého rozumu. Produkční studia ABC zřejmě byla s diskreditací tvrdohlavého státníka docela srozuměna. Aspoň tomu nasvědčuje její nezájem o náhradní realizaci rozhovoru v hotelovém prostředí.

A s tou „neúprosnou přísností“ parlamentních ochranek je to také všelijaké. Pozoroval jsem to včera v recepci české poslanecké sněmovny: z pěti civilních návštěvníků jen dva museli projít rámem. Asi byli stejně nebezpeční jako Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...