Když Evropané páchají ty nejbrutálnější zločiny…

Vraždí v přímém přenosu. Krutě a bez slitování. Bojovníci z Islámského státu (donedávna Islámského státu v Iráku a Levantě, ISIS) střílejí zajatce z řad křesťanů, jezídů nebo šiítů po stovkách. Jednou u řeky, jindy v poušti, přímo před vykopanými hroby. A pořízené záběry pak zveřejňují na internetu, a to i na sociálních sítích.

Vraždu amerického novináře Jamese Foleyho, kterému uřízli hlavu, pak ukázali doslova celému světu. Civilizovaný člověk nechápe, že něco takového je, v druhé dekádě 21. století vůbec možné, přesto tyto brutální masakry podporuje i mnoho obyvatel zemí Evropské unie!

Islamisté s evropským pasem

Podle průzkumu ICM Research provedeného pro ruskou agenturu Rossiya Segodnya totiž jen ve Francii souhlasí s aktivitami Islámského státu téměř 16 % Francouzů a své obdivovatele má i mezi Brity a Němci. Pravda, člověk musí být při podobných průzkumech obezřetný, na druhé straně ale příznivci Islámského státu rozdávají své letáky už i na londýnské Oxfrod Street. A v samotném Iráku či Sýrii nyní podle Spojených států bojuje na dvanáct tisíc cizinců z padesáti zemí, z nichž většina má evropské, americké a australské pasy. 

Jen Canberra potvrdila, že nejméně patnáct Australanů už za Islámský stát položilo život, včetně dvou sebevražedných atentátníků. Celou Austrálii pak šokovaly záběry Khaleda Sharroufa, muže s australským pasem, který na Twitteru publikoval fotku svého syna držícího uříznutou hlavu syrského vojáka.

Od Washingtonu přes Paříž, Berlín, Prištinu až po Canberru tak politici a bezpečnostní experti horečnatě jednají, jak této hrozbě zabránit - tedy tomu, že se radikálové s pasy západních zemí vrátí domů a budou v těchto krvavých zločinech pokračovat. Těžko předpokládat, že tito „princové“, jak si v Sýrii a Iráku nechávají říkat, budou v Evropě dodržovat nějaká pravidla.

Proto se, bohužel, nemůžeme divit, že před belgickým židovským muzeem vraždil právě muž, který ve službách Islámského státu strávil rok a hned po návratu do Evropy zabil čtyři nevinné lidi. 29tiletý Francouz Mehdi Nemmouche tak spustil alarm i budíček pro celou civilizovanou Evropu. A možná pro celý svět.

Ve jménu Alláha?

Zločiny proti lidskosti, které by za kruté považovali i v nejhlubším středověku, páchají členové Islámského státu vždy ve jménu Alláha. „Alláhu Akbar, Bůh je veliký“ provolávali bojovníci Islámského státu poté, co po týdnech intenzivních bojů porazili kurdské jednotky a dobyli další město v Iráku-Džalavlá nacházející se 115 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a následně vraždili všechny oponenty.

A k Alláhovi se obracel i vůdce Islámského státu: "Alláh nám nařídil, abychom bojovali proti všem nepřátelům a vedli svatou válku, abychom nastolili Jeho víru. Alláh řekl: ´Nařídil jsem vám bojovat za islám, a to i když se vám to nelíbí.´ A stejně tak je nezbytné prosadit islámské právo šaría", prohlásil po obsazení iráckého Mosulu Abú Bakr Al Baghdádí.

Právě tento fanatik se po vyhlášení chalífátu na obsazeném území v Iráku a Sýrii prohlásil za chalífu s tím, že bude vládnout ve všech dobytých oblastech a všem muslimům. Nic takového by však nemohl dosáhnout bez podpory místních. Ostatně podobně jako Boko Haram v Nigérii, kde mimochodem tato teroristická organizace úzce spolupracující s Islámským státem také nově vyhlásila chalífát.

Co vlastně láká tisíce mladých mužů z Austrálie, Velké Británie či Německa, že se vydají páchat zvěrstva toho nejhoršího druhu na Blízký Východ? V mnoha případech jde o frustrované mladíky, o delikventy či konvertity, jako u třiatřicetiletého Douglase McCaina z Kalifornie.

Mladý Američan, původně křesťan, konvertoval k islámu před deseti lety a teď padl v Sýrii při bitvě s Frontou Al-Nusrá. Ano, s organizací napojenou na Al-Kaidu. Islámský stát totiž odmítl uznat autoritu Al-Kaidy a aby přitáhl nové příznivce, musí být ještě krutější a militantnější, než organizace, které do své smrti velel Usáma bin-Ládin. A podle posledních odhadů se mu to daří. Jen v Sýrii totiž má už na padesát tisíc bojovníků, navíc vyzbrojených americkými zbraněmi včetně dlouhých raket, které po dobytí iráckého Mosulu získali na základnách irácké armády.

Nepřátelé na jedné lodi

Írán vyzbrojuje Kurdy se souhlasem či přihlížením Washingtonu, americké stíhačky bombardují pozice Islámského státu v Iráku a letouny, i když zatím jen výzvědné nyní Bílý dům vysílá dokonce nad Sýrii. Bez obav, že by je armáda syrského prezidenta Bašára Asada jakkoli ohrožovala. Ještě před několika měsíci něco zcela nemyslitelného.

Spojené státy se už před rokem horečnatě chystaly udeřit na Sýrii zmítanou občanskou válkou. Zbraněmi chřestily i arabské státy v čele se Saúdskou Arábií, která Asada nazývala „psem“ a chtěla ho zničit za každou cenu. Moc sunnitského Islámského státu se však od té doby rozrostla natolik, že Rijád otočil a nyní volá po společném boji proti „teroristům, kteří nemají s islámem nic společného“.

Saúdská Arábie bije na poplach od chvíle, kdy na začátku srpna vstoupili ozbrojenci z Islámského státu na území Libanonu. Král Abdalláh vzápětí přislíbil miliardu dolarů na výzbroj libanonské armády. Donedávna přitom Rijád finančně podporoval teroristy v Sýrii v boji proti režimu Bašára Asada.

Ohroženy jsou totiž nejen ropné monarchie na Arabském poloostrově, ale právě i Sýrie, Libanon a především Jordánsko. Země, která je doslova vlajkovou lodí všech západních zpravodajských služeb na Blízkém Východě. Osobní zájmy proto nyní musí ustoupit mnohem větší a nebezpečnější hrozbě. A my, Evropané, budeme muset přestat tolerovat všechny projevy násilí vůči jinému etniku či víře, projevy nesnášenlivosti i výzvy duchovních k vraždění civilistů odlišného vyznání, bez ohledu na to, z jakého svatostánku vycházejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...