Kdo je pravý muslim?

Když v malijském Timbuktu džihádisté likvidovali súfijské hrobky, nepochybně se při tom vnímali jako praví muslimové přinejmenším tak silně, jako se za ně považovalo místní obyvatelstvo, které destrukci mohlo jen marně přihlížet. Ať už se jedná o súfijské hrobky či otázku homosexuality, názory muslimů se různí. Stojí proto za otázku, kdo je pravý muslim a zda vůbec existuje.

Žil, byl homosexuál

Indický novinář Sadanand Dhume věnující se problematice islamismu provedl během své přednášky v pražském Americkém centru na přístupu k homosexualitě svérázné rozdělení proudů islámského myšlení. Islamista by podle něj homosexuála klidně nechal zabít, neboť jeho jednání je pro islám nepřípustné. Umírněný muslim by se naopak snažil usilovně listovat Koránem a najít nějaký verš, na základě kterého by se to dalo celé „okecat“ a homosexuál by mohl žít.

A pak je zde třetí varianta. Nazvěme jej „moderním muslimem“, byť stejně jako u islamisty či umírněného muslima jde o kategorii otevřenou polemice. Onen moderní muslim by k jednání islamisty i umírněného muslima řekl, že ve 21. století je něco takového prostě „mimo“, homosexuál si zaslouží žít jako člověk a žádnou posvěcující koránskou súru k tomu nepotřebuje.

Co muslim, to názor

Islámský fundamentalista nepotřebuje náboženskou autoritu či tradiční náboženskou učenost, aby věděl, co je ten “správný islám“ a jak na něj. Vyloží si ho sám. Na to, že právě individuálně interpretuje víru za použití své šedé kůry mozkové, při tom blahosklonně zapomene. Islám je pro něj dle Dhuma totalitární. Chce proto ve svém utopickém snažení uplatnit šaríu na všechny aspekty života. Jeho úsilí je tak druhem reakce proti komplikovanosti modernity, kterou chce islamizovat. Sem tam si ze svého uzavřeného intelektuálního mikrokosmu učiní metodologický úkrok stranou, podívá se na něj a se zdánlivou objektivitou si pomyslí: „Ano, toto je pravý islám“.

Moderní liberální či, chceme-li, reformní muslim na to jde opačně. Tam, kde chtěl islamista islamizovat modernost, on chce, jak píše arabista Miloš Mendel ve své Islámské výzvě, modernizovat islám. Jde na to také individuálně, ale na rozdíl od islamisty si to možná i připouští. Zatímco islamista je podle Sadananda Dhuma ochoten zabít třeba karikaturistu proto, že islamistické myšlenky a ideály jsou mu nad jakýmikoliv jinými normami, liberál naopak jiné hodnoty staví nad islám. Homosexuála proto nechá žít. Lidská práva, ač sekulární argument, jsou mu totiž přednější.

A pak je tady islámský ortodoxní tradicionalista. V Koránu možná listuje stejně horlivě jako islamista, ale pro závěry si radši přečte něco od náboženských učenců a porovná své jednání s tradicemi.

Všeho moc škodí

Vyplývají z toho dvě otázky: Může si člověk vykládat náboženství sám? A má se snažit, aby společnost následovala náboženský apel nebo přizpůsobit náboženský apel společnosti? Teroristé ničící svatyně a amputující končetiny v Mali si nepochybně připadali jako praví muslimové. Možná i ti nejpravější. Ale z pohledu koho? Boha? Toho ale je, myslím, vhodné z malijského utrpení vynechat. Něco jako „pravý muslim“ podle mne neexistuje, nanejvýše tak muslim většinový, jehož existence je vztažena ke konkrétnímu času a prostoru, a i u něj jde především o kritéria, která si pro jeho vymezení zvolíme. Určitě však existuje dobrý člověk. Z mé osobní zkušenost to byl v řadách (nejen) muslimů často ten, kdo to s náboženstvím nepřeháněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...