Kde se bude soudit terorismus?

Zpráva o tom, že se mají teroristé zodpovědní za útoky na newyorská dvojčata soudit přímo na Manhattanu, jen kousek od místa tragédie, vyvolala vloni v New Yorku neklid. Hlavně mezi příbuznými obětí. O to víc se jim teď ulevilo, když to vypadá, že očekávaný dlouhý soudní proces, nakonec v New Yorku nebude. Budeme vězni ve svém vlastním městě, bojíme se o bezpečnost, co když proběhne na protest tohoto procesu další teroristický útok? Ptali se vystrašeně a možná oprávněně Newyorčané. Proč mají navíc z jejich kapes proudit miliony dolarů na zvýšenou ochranu města? Vždyť už teď to na některých místech v New Yorku vypadá, že válka probíhá přímo na území USA. Ozbrojené muže potkáte na letištích, na hlavním vlakovém nádraží Grand Central nebo při vstupu na městské trajekty.

Pomineme-li debatu rozšířenou hlavně za hranicemi USA, že Amerika si za teroristické útoky může sama, a tak ať teď pyká, zbudou dva hlavní navzájem propojené rozpory, které momentálně Obamovi lidé řeší. V jakém městě soud uspořádat a zda viníky postavit před civilní, nebo vojenský soud. Pro Ameriku to není jednoduché rozhodování – postavit organizátora útoků a Šajcha Muhammada a jeho další pomocníky před vojenský soud a vystavit se pozdějšímu obvinění, že proces bude zinscenovaný ve prospěch Spojených států, anebo uspořádat proces před civilním soudem, který bude alespoň pod kontrolou veřejnosti a médií? „Nechápu, proč mají být tito lidé posláni před normální soud, vždyť veřejně mluví o tom, že jsou s Amerikou ve válce, patří před vojenský soud!“ rozčiloval se John – Newyorčan, se kterým jsem se na toto téma minulý týden bavila. Nejvíc mu vadila myšlenka procesu konaného před soudem v New Yorku. „Určitě to bude celé trvat aspoň rok. Umíte si představit žít rok v tomhle městě, které je ještě dodnes poznamenané tím otřesným zážitkem z roku 2001, s pocitem, že ve vedlejší budově jsou zavření tihle lidi a dožadují se spravedlnosti? Mají vůbec nárok na spravedlnost, když vědomě prohlašují, že chtějí Ameriku zničit?“ Věčné dilema současnosti. „A k čemu máme všechny ty vojenské základny, ať se koná proces v některé z nich,“ dodávají podráždění lidé.

Teď si sice zatím může John oddechnout, protože především vyjádření newyorského starosty Michaela Bloomberga na téma obrovských finančních výdajů a velké reorganizace města přivedlo Bílý dům k přehodnocení situace, ale o samotné Newyorčany nakonec stejně nejde. Je jasné, že naplánování tohoto procesu je součástí strategie americké politiky. Je potřeba vše uspořádat tak, aby měl soud i jeho výsledek přiměřený dopad na veřejnost, aby se jednoznačně ukázali viníci a média dostala atraktivní témata. Na šťastném konci se ukáže, jak to současná vláda všechno dobře zařídila a zločince odsoudila. Kritičtí republikáni s postavením teroristů před civilní soud nemůžou souhlasit už z tohoto důvodu. Navíc poukazují na fakt, že soudní síň uprostřed New Yorku by byla pro teroristy výbornou kazatelnou.

Změna plánu je další ránou pro prezidenta Obamu. Přišla v době, kdy doplňovací volby do Senátu v Massachusetts vyhrál republikán Scott Brown a demokraté přišli o svou většinu. Kvůli tomu je nyní ohroženo schválení Obamovy přelomové zdravotní reformy. No a začít proces u civilního soudu na Manhattanu byl taky nápad Obamovy administrativy, který se může nakonec zvrtnout.

Mělo jít o praktickou ukázku nového přístupu americké vlády, že Amerika už není ve válce s terorismem. Že už to není válečná Bushova Amerika. Ještě ale nepadlo poslední slovo. Politici teď hledají další místa v okolí New Yorku, která by mohla samotný Manhattan nahradit. Je to jeden z dalších sporů, který Američany rozděluje. I když podle mé zkušenosti jsou tentokrát obyčejní lidé poměrně zajedno. Chtějí především, aby byl soud konečně za nimi. A aby se to všechno odehrálo pokud možno rychle a daleko od nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...