Kardinálův přešlap?

Hlava českých katolíků, kardinál Miloslav Vlk, se vmísil do předvolební kampaně způsobem, který vyvolal ostré reakce levice. 48 hodin před otevřením volebních místností uvedl na svém webu vlastní názor, koho volit či nevolit do Evropského parlamentu. Názor, jenž byl podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka "bezprecedentní a neslučující se s posláním církve". Názor, který prý byl motivován "majetkovými zájmy církve". Ve stejném duchu se do kardinálovy psychiky vlomil ve víkendovém Právu komentátor Jiří Hanák, řka "zabili jste nám, socani, restituce, tady máte oplatek"!

Mlží ovšem oba Jiří, pokud za důvod Vlkova doporučení označují pomstu za zmařené vypořádání církevního majetku. A není se jim co divit, neboť pravý důvod jednoduše neuznávají. Miloslav Vlk na webu uvedl: „V poslední době se řada stran a politiků v našem veřejném životě při bourání vlády a při dalších příležitostech projevila zcela nezodpovědně. Takové politiky nelze do Evropského parlamentu volit“. Ti, kdo stáli za pádem vlády, tímto Vlkovým vyjádřením pochopitelně nemohou být nadšeni. Kardinál však jen reflektoval onu skutečnost, že v nejexponovanější chvíli našeho předsednictví EU komunisté a sociální demokraté, spolu se čtveřicí zhrzených či dezorientovaných poslanců ODS a SZ, zcela nesmyslně zdiskreditovali českou politiku před celou Evropou.

A navázal-li kardinál slovy „je třeba hledat mezi kandidáty takové, kteří jsou zárukou, že budou zastávat duchovní a křesťanské hodnoty“, pak jako církevní představitel legitimně vyjádřil duchovní přesah politiky a připomněl, že jediná strana, která v prekérní chvíli nezklamala a byla proti vyslovení nedůvěry vládě, byla KDU-ČSL.

Pokud tedy byl předmětem rozčilení pánů Paroubka, Hanáka a dalších fakt, že si církevní hodnostář dovolil dát průchod svému přesvědčení (nejen jako duchovní osoba, ale také jako občan), pak to nesvědčí o jejich chápání demokracie jako prostoru svobodné výměny názorů a náboženské svobody. Logické bylo, že kardinál při příležitosti voleb do EP doporučil preferovat ty politické subjekty, které se při důležitých rozhodováních ve vztahu k EU zachovaly odpovědně. Naopak nelogické byly pokusy kardinálových kritiků spojovat volby do evropské instituce s ryze domácí politikou, dá-li se tak nazvat úporná snaha některých stran o nevrácení majetku církví.

Pozoruhodný v této souvislosti byl i na první straně téhož výtisku Práva nepodepsaný článek s palcovým titulkem „Církvi miliony z kasin nesmrdí“. Anonymní autor zde rozvádí notoricky známou zákonnou povinnost poskytování příspěvků ze zisků kasin na veřejně prospěšné účely prostřednictvím Nadačního fondu Naděje třetího tisíciletí. Samo o sobě to není nic zvláštního, protože od r. 1999 tyto příspěvky přijal bezpočet organizací a projektů. Mezi nimi namátkou Magistrát hlavního města Prahy, Klub přátel dětí DD 97, Marhoulův film Tobruk, Městský úřad Kladno, Ústav sociální péče o mládež v Psárech, Festival United Island of Prague a stovky jiných. Právo se ovšem zaměřilo pouze na to, že mezi příjemci byl i Nadační fond kardinála Vlka. Zvláště Právo zřejmě popudilo, že v letech 2006-2007 bylo 4,5 milionu korun z těchto peněz použito na dofinancování výstavby Komunitního centra Matky Terezy na Jižním městě. I když tu křesťanské centrum výrazně oživilo kulturní život a sídlišti neobyčejně architektonicky prospělo, Právu se jistě zdálo, že tato více než stotisícová bývalá nocležna reálného socialismu měla být křesťanských vlivů uchráněna, aby mohla nostalgicky želet starých časů.

A o tom je i celé to horlení proti kardinálu Vlkovi. Právo samozřejmě nevyznává křesťanský, ale ateistický a materialistický světový názor. Za doporučení nevolit takto orientované strany muselo panu kardinálovi uštědřit onen Hanákův „oplatek“. V kauze příspěvků ze zisků z kasin si proto vzalo na paškál jen katolíky. Postavilo proti sobě názory církevních činitelů a politiků KDU-ČSL (hazardní hry svorně odsuzujících) a ten smutný fakt, že prostředky, které měly být formou majetkového vypořádání církvi dávno vráceny, musí být přijímány i z povinných příspěvků ze zisku heren. A to jen proto, že právu na nápravu komunistických křivd nebylo stále ještě učiněno zadost.

Je to pikantní i nehorázné: nese-li někdejší Rudé právo pod vedením zasloužilého soudruha šéfredaktora Zdeňka Porybného zkrácený název Právo, mělo by tento ušlechtilý pojem svou činností naplňovat. Na právě uvedených příkladech však je patrné, že spíše dělá vše pro vrácení přídavného jména Rudé na jeho původní místo.

  • Miloslav Vlk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/825/82411.jpg
  • Jiří Paroubek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/908/90727.jpg
  • Právo autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/902/90182.jpg
  • Jiří Hanák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/102/10136.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...