Kapitola 17 - Skaut po amputaci svědomí

„A tak jsem šel a lhal,“ řekl soudu Nixonův poradce pro domácí záležitosti John Ehrlichman před svým propuštěním z vězení v roce 1977. „A teď platím cenu za slabost vůle. Rezignoval jsem na svůj morální úsudek a delegoval ho na někoho jiného.“ (V době, kdy radil Nixonovi, řekl o sobě, že "má nadstandardní smysl pro plnění příkazů, aniž by si při tom procvičoval vlastní úsudek.„) “Kdybych měl poradit svým dětem, řekl bych jim: nikdy nepostupuj své svědomí."

John Daniel Ehrlichman

20. 3. 1925 – 14. 2. 1999

Urputnost energického Ehrlichmana, mračícího se zpod štětinatého obočí, přímo symbolizovala konfrontační nixonovskou politiku. S H. R. Haldemanem (viz kapitola 16 Přítel a nejbližší spolupachatel pana prezidenta) tvořil dvojici prominentních prezidentových mužů. V Bílém domě řídil tým Instalatérů (Plumbers), jenž měl bránit únikům informací k nepřátelským médiím a diskreditovat Nixonovy politické soupeře.

Schválil vloupání, jehož účelem bylo najít kompromitující materiály na analytika Ellsberga, který stál za zveřejněním výbušných informací o americké pozici ve vietnamské válce.

Řediteli FBI Grayovi nařídil zničit dokumenty z trezoru Howarda Hunta v Bílém domě – s plány na sabotáže demokratů.

Věděl o shromažďování peněz na právníky pro watergateské obžalované, trval ale na tom, že to byla regulérní právní pomoc, nikoliv součást krytí skandálu (aby obžalovaní mlčeli o svých řídících).

Když se roztrhl pytel s odhaleními, donutil Nixon v dubnu 1973 Ehrlichmana ve svém víkendovém sídle v Camp Davidu (Maryland), aby rezignoval současně s Haldemanem a právním poradcem Johnem Deanem.

Narodil se v Tacomě (Washington) a jako kluk vedl skautský oddíl (byl tedy Eagle Scout). Za války byl hlavním navigátorem v osmé Air Force a zúčastnil se šestadvaceti bombardovacích misí nad Německem, za což byl vyznamenán. V Los Angeles pak absolvoval University of California a stal se partnerem v advokátní kanceláři v Seattlu (Washington). Zapojil se do Nixonovy prezidentské kampaně v roce 1960 a do guvernérské v Kalifornii o dva roky později. V další Nixonově prezidentské kampani (1968) byl manažerem předvolebních shromáždění a turné po celých Státech. K jeho pověsti pedanta přispěla příhoda v Lansingu (Michigan), kdy nechal dva řečníky v telefonních budkách a zavelel odjet, aby karavana stihla další akci. Po Nixonově vítězství se Ehrlichman stal právním poradcem Bílého domu a poté poradcem prezidenta pro domácí politiku.

S Haldemanem a s ministrem spravedlnosti a šéfem Nixonova výboru pro znovuzvolení Mitchellem nakonec stanul před porotou, jež je odsoudila. Ehrlichmana za spiknutí, maření vyšetřování a křivou přísahu v případu Watergate a za spiknutí v Ellsbergově kauze. Odseděl si osmnáct měsíců ve Swift Trail Camp, federální věznici s minimální ostrahou u Saffordu v Arizoně. Propuštěn byl na čestné prohlášení v roce 1978. Pak žil v Santa Fe (Nové Mexiko) a později v Atlantě (Georgia). Musel si vybudovat novou existenci, protože po odsouzení byl také vyloučen z advokátní komory. Začal jako poradce u firmy Law Environmental, v Atlantě pak působil jako obchodní poradce. Napsal několik románů a paměti Svědek moci: Léta s Nixonem (Witness to Power: The Nixon Years, 1982). Pozoruhodné je, že spoluautorem této knihy byl Howard Simons, editor Postu, který ze všech médií nejvíc prezidentovým mužům včetně Ehrlichmana prášil kožich na jejich cestě z vrcholu moci do vězení.

Kdysi příkrý fanatik efektivity si nechal narůst plnovous a stal se – nebo budil ten dojem – člověkem jemným, uvolněným a přátelským. Říkal, že jeho původní obraz byl zkreslený: „Nikdy jsem nebyl tím, koho jste viděli během watergateských soudů,“ řekl v rozhovoru v roce 1979. Bojoval za vyvážený obraz Nixonovy administrativy, v níž byl klíčovou postavou: citoval její (své) úspěchy. Kromě sociální reformy se podílel na zřízení Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency) a na prosazení zákonů o čistotě vody a ovzduší.

V roce 1973, když rezignoval na svou pozici v Bílém domě a očekával, že bude obžalován, měl tři děti na studiích. Rodina, jak po Ehrlichmanově smrti řekl jeho syn Tom, se pak protloukla jen s využitím finanční podpory pro studenty. „Díky Bohu za tu tehdejší finanční pomoc. Byla to doba, kdy jsme my všichni museli znovu přemýšlet, co dál. Museli jsme se vrátit ke svým kořenům a nakonec jsme tím prošli posíleni,“ řekl.

Třiasedmdesátiletý Ehrlichman zemřel ve svém domě v Atlantě na diabetické komplikace.

Stáhněte si grafické přehledy nejdůležitějších aspektů aféry Watergate:

Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu

  • WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1028/102741.jpg
  • John Ehrlichman zdroj: http://upload.wikimedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1099/109850.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...