Každého to jednou potká. Vyklidí kancelář, zamkne dílnu, odevzdá pomůcky, vypne počítač nebo nějaký stroj a stane se důchodce. I ke mně se ta chvíle blíží. Možná přežiji restrukturalizaci v ČT a dočkám se penze tady, možná budu pět let před důchodem propuštěn a půjdu do penze jako nezaměstnaný.
Každopádně jednou to přijde, „důchodový úřad“ mi pošle důchodový výměr a já budu důchodce. Předpokládám, že dostanu penzi ve výši 10 000 Kč. Za byt dávám už teď 8 100 Kč. Za těch pět let to bude určitě přes 10 000. Je tedy jasné, že se budu muset odstěhovat z Prahy, někam na venkov. Lidé se prý dnes často stěhují na chaty. V MFD o tom nedávno psali a pobavili mě – prý je to kvůli životnímu stylu. Lež jako věž. Je to z čirého zoufalství. Důchodci nezaplatí deregulovaný nájem ,a tak jim nezbývá nic jiného než se stáhnout na chaty, které si opatřili za minulého režimu.
Ale když už se mám stěhovat, tak proč ne rovnou pryč z této republiky? Vždyť tato země o své důchodce nijak zvlášť nestojí a dává jim to na každém kroku znát. Třeba tím, že jejich důchod stačí sotva na nájemné! Tady budu se svými 10 000 Kč vždycky jen živořit, kdežto někde jinde, v nějaké zemi třetího světa, někde v teple, u moře bych mohl dožít jako král!
Co třeba na Srí Lance? Dívám se do Wikipedie a vidím, že za svých 10 000 Kč bych tam mohl mít 50 000 rupií a stát se tam solidním a váženým rentiérem. Noc v průměrném hotelu prý vyjde na 200 až 400 rupií. Vezmu průměr 300 rupií a vidím, že za 30 nocí dám 9 000 rupií, tedy ani ne čtvrtinu měsíčního přijmu. Ve studených a neútulných Čechách bych dal za bydlení někde na kraji města 4/5 svých měsíčních příjmů.
Pořád mi ještě zbývá 41 000 rupií. Jídlo je prý na Srí Lance velmi levné. Když vydám za jídlo okolo 300 rupíí denně, bude to až moc. Za 30 dnů tedy projím okolo 10 000 rupií.
Pořád mi ještě 31 000 rupií zbude. Co s nimi? Uložím si je. Za rok z nich bude 363 000 rupií. Za ně si nechám na pobřeží postavit dřevěný domek a příští rok tak ušetřím ještě dalších 118 000 rupií za hotel. Co já s těma penězma budu na té Srí Lance dělat?!
Z mého nadšení mě vyvedlo zjištění, že na Srí Lance, ostrově velkém jako Slovensko, bydlí 20 000 000 lidí. Asi nejsem sám, kdo Srí Lanku objevil jako ráj levného bydlení. Ostatně Sir Artur Clark, slavný britský spisovatel sci-fi, na Srí Lance žil a zemřel.
A tak už nějaký čas bloumám po Googlu Earth a zkoumám, kde bych svých 10 000 Kč nejvíc zhodnotil. Zatím mi vychází nejlépe ta Srí Lanka nebo pobřeží africké Guiney. Neprozkoumal jsem ještě Jižní Ameriku a k Austrálii přilehlé ostrovy. Nemáte s těmito končinami nějaké zkušenosti?
Když jsem to vyprávěl kamarádce Olze, řekla mi, že slyšela, že na Sicílii se prodávají domky za směšně nízké ceny. Domek prý za 100 000 korun, vila s garáží za půl milionu. Co o tom víte?
Soudím, že nadešel čas zařadit se mezi švédské, německé a švýcarské důchodce, kteří jezdí sem a tam po světě. Čeští důchodci zaplaví svět. A doma na ně budou pracovat gastarbajtři.
Uvidíme. Zatím si pojedu tu Sicílii a Srí Lanku obhlídnout.
