Jsme sami?

Napadlo vás to? Mě až docela nedávno. Až docela nedávno mi došlo, že jsme v tom sami. Ti, kteří aktivně a na vlastní kůži usilovali o změnu režimu, ti už mezi námi nejsou. Poslední disident ve vládě byl Alexandr Vondra a kde je mu konec? Václav Havel šel do střetu s režimem vlastním tělem a na vlastní nebezpečí. Nic takové jeho následníci, Václav Klaus a Miloš Zeman, nepodstoupili.

Ti, které jsme znali jmény, kteří nás navigovali ze „štvavých vysílaček“, Karel Kryl, Karel Jezdinský, Václav Havel, Karel Moudrý, Lída Rakušanová, Pavel Tygrid, Pavel Pecháček, Josef Škvorecký, Ivan Medek, Karel Kühnl a další hlasy Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky, ti jsou buď mimo politiku nebo mrtví. Vybojovali změnu politického režimu a zemřeli.

Jsme sami, ve svobodě, kterou nám fakticky vybojovali jiní. Divná situace. My, kteří jsme nikdy nic neriskovali, za nic nebojovali, chodili jsme do práce, občas na nějakou tu schůzi či manifestaci, my to teď musíme odžít. Vždyť my jsme o tak radikální změnu ani nestáli. Vyhovovalo nám nadávat po hospodách, případně snít o tom, co všechno bychom mohli být, kdyby to tady „ruplo“ – s vědomím, že to tady NIKDY „nerupne“.

A ono to najednou „prasklo“ a zastihlo nás to jako ty pozemšťany, kteří celá desetiletí vysílali k nebi světla tisíců žárovek, aby navázali spojení s mimozemšťany, a když se nebe nad nimi jednoho dne rozzářilo nápisem: CO CHCETE?, napsali bezradně: NIC.

Deset milionů obyvatel „šedé zóny“ teď pokračuje v tom, co před třiceti lety nastartovala tisícovka odvážných, kteří ale už dávno nejsou mezi námi. Jsme opuštěni a stále bezradnější z toho, co s tím? Proto ta nostalgie, proto ta obliba retro pořadů v televizi, proto v rádiu daleko častěji zpívá Karel Gott a ne Karel Kryl.

Jsme sami, jsme bezradní. Rozhlížíme se kolem sebe a hledáme spasitele. Někdo na Západě, jiný na Východě. Rozhlížíme se po někom, kdo by naší existenci dal smysl, kdo by nás, jako je to v této mé písničce, zachránil.

A nenachází-li se nikdo takový, vezmeme za vděk i nepřítelem. To už umíme z dějin. Nepřítel Němec, nepřítel Rus, nepřítel chartista, nepřítel komunista. A dnes? Nepřítel prezident! No jen se podívejte, jakým se stal prezident Zeman otloukánkem, jak se mu média, kdykoliv mohou, vysmějí.

Jsme sami a nic nás před námi samotnými už nezachrání. Dávno jsme už zapomněli, jak jsme kdysi toužili po vstupu do Evropské unie, jak jsme usilovali o vstup do NATO. Dnes v obou těchto organizacích jsme a co pro ně děláme? Ohrnujeme nad nimi nos. Tehdejší předseda vlády, který žádost o vstup do EU slavnostně podával, Václav Klaus, dnes mluví o Evropské unii jako o „nové totalitě“.

Stalo se nám to nejhorší, co se člověku či společnosti může stát – splnily se nám předčasně (a bezpracně) všechny naše sny. A co dál? Jednotlivec ani společnost nemůže žít bez snů, bez fantazie, bez vizí!

V tomto marasmu je každá vize dobrá. Ale kde vzít a nekrást. Přitom tu jedna volná vize je, přímo baťovská. Kanál Dunaj–Odra–Labe. Jenomže co s takovou vizí, když o ní mluví ten vysmívaný prezident? Vysmát se jí! Kdo to vymyslel, že když máme v čele státu docela soudného, zralého člověka (co na tom, že se klátí a naklání hlavu na stranu), že z něj médii necháme udělat opilce? Pak ani nezáleží na tom, že o této vizi snil už před sedmi sty lety „otec vlasti“ Karel IV.!

Je to vize, která nás může zachránit. Unikátní projekt propojení tří moří na území České republiky – sen prapředků, uzákoněný předky (Říšský zákon z roku 1901) a do reality dovedený námi potomky!

Obrovský technický úkol, obrovská, jak se dnes módně říká, výzva. Lepší vize pro naši zemi neexistuje. Je to stavba, která by nás jednou provždy zapojila do Evropy. Že stojí obrovské peníze? Byly by to evropské peníze. Konečně investované smysluplně a navěky. Žádné golfové hřiště a vyhřívaný trávník na fotbálek v Horní Dolní. Velká evropská stavba za evropské peníze. Je to vize, po jejímž naplnění už bychom nebyli nikdy sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...