Ještě o Slovanské epopeji a našem slovanství

Známé události okolo přemístění Muchovy monumentální Slovanské epopeje do Prahy jen potvrdily názor některých publicistů a kunsthistoriků, že toto dílo z hlediska ryze uměleckého patří spíše na periferii našeho kulturního dědictví než do jeho centra. Není to vůbec názor nový, vždyť už několik let po dokončení Slovanské epopeje – tedy ve třicátých letech minulého století – si musel Alfons Mucha vyslechnout sžíravou kritiku tohoto svého díla od veršujícího malíře Vlastimila Rady, který té satiře dal zpěvní formu. Našel jsem tu krátkou písničku ve svém archivu a žasl jsem nad její aktuálností:Žijem v důmění, žeť věru není,nad pořádné velké umění.Hektar plátna a samý Slovan,když je na něm vymalován.

Dnes máme snad jen větší možnost, abychom se právě skrze tento problém zamysleli nad tím, co nás Čechy může opravňovat k hrdosti na naše národní umění a v tom případě také nad tím, co nám ještě dnes říká pojem „slovanství“.

Nejprve tedy k tomu umění. Sám jsem Slovanskou epopej neviděl, nebo snad někdy jednu či dvě její části. Ale už jen letmý pohled na jakékoli plátno o devíti metrech šířky a sedmi metrech výšky by asi ve mně nezanechal valný dojem, tím méně, když zobrazuje jakési postavy, které mají pateticky rozmáchlá gesta a – jak napsal minulý týden šéfredaktor časopisu Reflex Pavel Šafr – „vznášejí se nad svou slovanskou zemí jako oslavná píseň či mohutný chorál letící k nebesům.“ A tady citovaný autor přímo poukazuje na to, že umělecká hodnota tohoto díla není úměrná jeho fyzické mohutnosti ani množství práce, kterou Mucha do něho vložil.

Z tohoto hlediska – při vší úctě k ostatnímu Muchovu dílu – Šafr označuje Slovanskou epopej téměř za slátaninu. V Moravském Krumlově by to mohlo vadit méně než v Praze, protože jde do jisté míry o lokální senzaci, která značně povzbuzuje tamní cestovní ruch a svým způsobem i prospívá ekonomice celého Jihomoravského kraje. Zajisté i proto se na stranu představitelů a obyvatel Moravského Krumlova po jistém zaváhání postavil i poměrně uvážlivý jihomoravský hejtman, sociální demokrat Michal Hašek. Možná by bylo správné, aby k těmto všem hlediskům přihlédl i soud, který teď asi bude muset o věci rozhodnout, a nevycházel pouze z ne příliš jasných aspektů právních, v nichž se určité písemné dokumenty proplétají s vágními ústními podmínkami a dohodami, jejichž právní závaznost se bude dnes jen velmi těžko dokazovat. Někdy více než strohé právo se osvědčí prostý selský rozum.

Stojí ostatně také za úvahu – a zde přicházíme ke druhému bodu této úvahy, zdali fenomén slovanství nezanechal na Moravě přeci jen o něco zřetelnější stopu než v téměř odslovanštěných Čechách. Na původně německý Moravský Krumlov to asi platit moc nebude, ale nutno brát v úvahu, že různí velcí Češi, i když později ze svého rusofilství vystřízlivěli, jako Palacký či Havlíček, přeci jen v jistých dobách byli jeho velkými vyznavači a nebylo náhodou, že pocházeli buď přímo z Moravy, nebo alespoň z českomoravského pomezí – tedy z oblastí blízkých někdejší ryze slovanské Velkomoravské říši. To všechno už se dá po více než tisíciletých historických kotrmelcích jen těžko určovat.

Faktem však je, že ještě před půldruhým stoletím bylo slovanství pro obyvatele území dnešní České republiky důležitým pojmem národní a tehdy ještě jen pomyslné státní existence. Palacký jím zdůvodňoval své neněmectví, když odmítal pozvání na frankfurtský sněm, a dokonce i Masaryk v samých počátcích svého protihabsburského odboje uvažoval o některém ruském knížeti jako o budoucím českém králi.

Ba ještě i Edvard Beneš začátkem druhé světové války se ve své knize Úvahy o slovanství zabýval tímto pojmem jako něčím, co je pro Čechy velmi důležité. Teprve po neblahých zkušenostech s ruským bolševismem se u nás na slovanství zcela zanevřelo a šlo se přitom až do takových krajností, že se u nás zapomíná i na význam nejen ruské, ale i ukrajinské kultury pro náš současný život. Ta je také asi umělecky mnohem hodnotnější než celá ta Slovanská epopej od umělce českého.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Slovanská epopej autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1589/158890.jpg
  • Slovanská epopej autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1824/182334.jpg
  • Slovanská epopej autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1824/182336.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...