Jediný vítěz arabského jara

Syrský prezident Bašár al-Asad to dokázal. Stal se jediným arabským diktátorem, který ustál za použití brutálního násilí arabské jaro. Navzdory všem předpovědím nadále každý den přepisuje syrskou krví dějiny blízkovýchodní revoluční vlny, která hlásala, že změna je možná a nevyhnutelná.

Říká se, že v izraelských tajných službách se ke každé analýze vypracuje ještě jedna, která ve svých závěrech tvrdí přesný opak toho, co ta předchozí. Vidět situaci popsanou přesně naopak totiž může analytikovi otevřít oči a vést jej k objektivnějšímu hodnocení. Nyní nastal čas tento postup aplikovat i v případě Sýrie. Dosud se totiž obvykle tvrdilo, že syrský režim je odsouzen k záhubě. Je tu s námi ale už nějak dlouho… Zkusme se na to tedy podívat tak, že válku ve skutečnosti nejen přežil, ale svým způsobem i vyhrál.

Slunce, které nezachází

Syrský prezident Bašár al-Asad, Slunce Sýrie, zvítězil. Překročil všechny červené linie, které mu mezinárodní společenství, USA, ženevské konvence či humanitární právo v písku narýsovaly. A nestalo se nic. Žádná otevřená vojenská intervence, žádný odchod do exilu. Syrský režim je pevně uchycen v Damašku a celkem pevně kontroluje i řadu dalších oblastí Sýrie.

Sever země je sice asi již natrvalo mimo kontrolu režimu, ale žádný pochod na Damašek se ani od severu z Aleppa, ani od jihu z Der‘á nekoná. Ba naopak, režim některá klíčová území dobyl zpět a jeho vítězství v boji o strategicky položené město Kusajr které leží u hranic s Libanonem a zhruba rok jej kontrolovala opozice, ukazuje, že Asad energii k dalším bojům rozhodně stále má. I spojenec syrského režimu, libanonské šíitské hnutí Hizballáh, opět napnul síly a na rozdíl od nedostatečně zásobovaných opozičních sil se chvástá vidinou „konečného vítězství“.

Válka bez konce

To, kam se konflikt dostal, přestalo být jeho vývojovým momentem či dokonce revolucí a stalo se stavem, novou temnou Sýrií, ve které může současný režim vegetovat klidně několik dalších let. Bašár al-Asad dokázal zemi i světu vnutit svoji představu, jak se má syrský konflikt vykládat – jakožto souboj legitimní vlády se skupinami zahraničních či zahraničím podporovaných islamistických teroristů. Z převážně mírumilovné opozice se pak kvůli světové pasivitě postupně stala změť milic vedená skupinami napojenými na al-Káidu, které se Západ právem zdráhá podpořit.

Země bez naděje

V Sýrii nikdo intervenovat nebude a i kdyby chtěl, tak nedávné dodávky ruských protilodních raket jej donutí si to dvakrát rozmyslet. Bašár al-Asad ukázal, jakou schopnost přežít a adaptovat se jeho režim a vládnoucí klan mají a ukázal krvavé limity podpory demokracie v regionu. Limity, které žádný místní diktátor nedovolí překročit, ať je cena, kterou zaplatí jeho „poddaní“, jakkoliv vysoká.

Podle organizace Člověk v tísni tak z populace 22 a půl milionu lidí zemřelo již 80 000 osob, 400 000 dalších utrpělo zranění, 1 400 000 Syřanů uprchlo do sousedních zemí, 4 250 000 Syřanů jsou uprchlíky ve vlastní zemi a 6 800 000 lidí potřebuje naléhavě humanitární pomoc, přičemž polovina z nich jsou děti. Bašár al-Asad je tak jediným vítězem arabského jara v Sýrii, s trochou nadsázky jediným, kdo tam časem zbude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...