Zatímco Česko slaví nebývalý fedcupový a daviscupový úspěch, Miroslav Černošek, majitel agentury Česká sportovní, která tenisový zápas pořádala, si v pozadí mne ruce. Vlivný sportovní podnikatel totiž na tenisové senzaci vydělá ze všeho nejvíce. Z jeho líhně pochází vedle Petry Kvitové či Lucie Šafářové i Tomáš Berdych nebo Radek Štěpánek.
Černošek, který před revolucí pracoval např. v OP Prostějov, se v novém kapitalistickém prostředí dokázal velmi rychle a dobře zorientovat. Sportovní marketing rozjel hned z kraje 90. let a dnes je jedním z vrcholných manažerů v branži. Vedle tenisových areálů v Prostějově a Praze se angažuje i ve volejbale a basketbale. Pořádá atletickou Zlatou tretru, ale také úvodní zápasy NHL v O2 areně. Nesporně úspěšná, byť leckdy přeceňovaná dráha.
„V oblasti sportovního marketingu v České republice jsem se dostal tak vysoko, jak je u nás jen možné,“ říká bývalý dlouholetý komunista, nyní tvrdý byznysmen, který spoléhá na vybudovanou síť kontaktů. „V tom mám výhodu. Ale i výsledky,“ zdůrazňuje. Není pochyb, že mu k nim pomohl i orientační smysl na Malé Straně. Sněmovna totiž hraje v Černoškově životě podstatnou roli. Bez ní by totiž pro svůj byznys nezískal desítky milionů korun.
Někdejší poslanec ODS Vladimír Šoltys si totiž jako asistenta vybral, chvilka napětí, ano – právě Černoška. Předtím se přitom potkali jenom „někde na golfu“. Šoltys jej prý za 1 020,- Kč měsíčně využíval pro „monitoring Moravy“. Za takovým monitoringem se skrývala hlavně touha po elektronické kartičce, kterou Černošek potřeboval pro styky s různými politiky. Jak ale sám říká, podle partají neselektuje. Důležité jsou vztahy.
„Nechtěl jsem absolvovat to martyrium, abych se mohl dostat do parlamentu,“ vysvětluje moravský patriot a kulturní mecenáš svou sněmovní 'bokovku'. „Rozhoduje se tam spousta věcí, které jsou na tomto hříšném světě podstatné, a já jsem tady od toho, abych zajišťoval sportovní projekty a špičkové sportovce. Pokud je mám zajišťovat, musím komunikovat s lidmi, kteří mají vliv na ČR,“ vysvětluje své poslání, aniž by mu na tom přišlo cokoliv divného.
Dala by se podle něj taková činnost charakterizovat jako podvod? „V žádném případě. Každý poslanec má právo na čtyři asistenty a já využil této nabídky a byl jsem jedním z těch čtyř.“ Prý se jedná o takovou banalitu. Kdyby banalitu, spíše charakterovou invaliditu.
Černošek se nikdy netajil tím, že se s politiky kamarádí. A politici s ním. Při rozdělování dotací na něj vždy mysleli – areál v Prostějově nebo tenisová Sparta si tak přišly na více než sto milionů korun. Argument má léta stejný – jeho svěřenci dělají ve světě nebývalou reklamu.
To je nezpochybnitelné. Otázka je, zda i tváře některých osobností, které o víkendu zasedly v O2 areně. Šéf České sportovní si s mnohými tyká a v rozhovorech to rád zdůrazňuje. Finále Davis Cupu si tak nemohl nechat ujít třeba Mirek Topolánek nebo Ivan Langer. Zápas chvílemi připomínal bez ironie spíše sjezd bývalých i současných špiček ODS. Černošek se však situaci snaží trochu zlehčit. „Ten areál je o patnácti tisících divácích. Nemyslím si, že bych měl být dehonestován kvůli tomu, že se tam díval Ivan Langer. Ta jména nemají se sportem nic společného.“
Je však dobré si v těchto euforických dnech připomenout, že není všechno zlato, co se třpytí. A že se pod normální slupkou může ukrývat červivý obsah. O českém sportu tohle platí dvojnásob.
