Je líp, než bylo, ale je k vzteku

Jsem dalek toho říkat, že za komunistů bylo lépe. Nebylo. Je zcela zbytečné se o tom pouštět do diskuse, protože všechny dílčí argumenty „pro ně“ jsou porazitelné a v důsledku vyvratitelné. Alespoň pro toho, kdo tu dobu žil a přemýšlel o ní.

V minulém režimu lépe nebylo. Přesto nyní je k vzteku. Díváme-li se kolem sebe: selhává sám systém, a to zejména skrze ty, kdo by měli být jeho nositeli. Strany jako pilíř politické struktury nejsou schopny fungovat tak, jak mají. Nedokážou na sebe vzít odpovědnost, vyvarovat se ubohého škorpení a mstivosti, sjednotit se a odolat tlaku, který je tzv. z vyšších míst, protože z pražského Hradu, na ně vyvíjen. Měly by tím být povinny svým voličům, aby bránily základní atributy ústavnosti, svobody a demokracie a zapomněly pro tuto chvíli na vlastní politické zisky. Nemluvě už o přínosech osobních jednotlivých politiků. Snaha utrhnout v nastalém mocenském boji co nejvíc pro sebe je zřetelná a odpudivá.

Ale abychom nezůstali jenom u stran. Prakticky polovině občanů by zřejmě vyhovoval jakýsi polodiktátorský systém či alespoň autoritářské vedení. Občanské svobody nejsou ve značné části našeho společenství nejspíš nijak váženy. Někteří tvrdí, že k tomu přispělo právě nemožné chování politických stran, které lidi zahnalo do kouta zoufalství. Kousek pravdy na tom je, ale není to pravda celá.

Od okamžiku vzepjetí v konci roku 1989 a v počátku roku následujícího touha po občanskosti brzy vyprchala. Jako by se znovu potvrdilo ono tradované: horoucně se pro něco nadchneme, ale nedokážeme u toho vytrvat. Jestliže dnes nadáváme na strany a politiky, jak nás zklamali, ba oklamali, vzpomeňme si sami na sebe: v roce 1998 byla na voliče zkonstruována neskutečná politická bouda – opoziční smlouva. Kohopak asi po tom volili čeští, moravští a slezští občánci? Opět ODS a ČSSD, opozičně-smluvní strany. A kdopak asi byli naši nejoblíbenější politici? Přece vynálezci a strůjci té opoohavnosti: Klaus a Zeman. Druhého si dokonce vděčný lid přivedl až na trůn. Jako by se (během desetiletí po „sametu“) nechumelilo.

Neházejme všechno na politiky, jsme taky pěkná čeládka! Bez paměti a sebeúcty. Minulý režim nám ohýbal páteře, srdce i rozum a mnozí na něj se slzou v oku vzpomínají. Řada současných politiků z lidí dělala tatrmany a hodně z nás na některé z nich hledí jako na nějaké věrozvěsty a spasitele. Ostatně z jiného, zahraničního a spojeneckého soudku: všichni víme, co k nám přišlo z Ruska, taky nikdo nemůže při současné informovanosti říci, že dnes je to země, která je právě vzorem svobody, demokracie, pořádku, dodržování civilizovaných zákonů a lidských práv. A pořád tam někteří pošilhávají jako po nějaké spáse. Ba jsou tací, kteří se vůči Západu ohánějí Čínou; bylo by, věru, zábavné, jak by kvičeli, kdyby se na nich začaly praktikovat „sociální výdobytky“ potomků „Říše středu“ a předsedy Maa.

Historik Jiří Suk ve své pozoruhodné knize Labyrintem revoluce konstatuje: listopadový zvrat v devětaosmdesátém začal jako revoluce étosu a rychle se změnil v revoluci zájmů. Je to přiléhavá a vyčerpávající definice. Jen bych ještě dodal malou drobnost: také v revoluci nezájmu. Za svými zájmy začali jít ti, kteří byli tzv. „u toho“, ostatní propadli trestuhodnému nezájmu o věci veřejné, tedy svoje. Jenom po zdejším zvyku kverulovali po hospodách, teď už nahlas, protože směli bez rizika. Nyní touží po Spasiteli. Což je stejné jako čekat na Godota. Nepřijde. Jenom nám nějaký manipulátor, který se za něj bude vydávat, počůrá nohy. A budeme rádi, že jenom to, že ne rovnou hlavu.

Zábavní jsou volači po přímé demokracii. Vsadím dolar proti bobu, že většina těch přímo zvolených by nám nakonec po své inauguraci vpálila přímo do tváře jaksi po jánošíkovsku: „Když jste si mě přímo zvolili, tak vás můžu i sníst!“ A my bychom pochopili, že naše otevřené huby, do nichž jsme čekali, že po zvolení našeho miláčka nalétají pečení holubi, se spojily a zosobnily v jednu jedinou tlamu – v tu jeho. A ta že nás lehce spolkne, nezavřeme-li ústa a nebudeme-li držet je i krok.

To jsme to dopracovali za necelé čtvrtstoletí svobody. Tomáš Garrigue Masaryk mluvil o padesáti letech demokracie; po jejich uplynutí by se prý o tento národ už nebál. Inu, uvidíme. Jestli se tu ona plnohodnotná demokracie udrží. Zatím jsme si ji nechávali a necháváme ohlodávat bez zábran. A vlastně jsme v tomto ohledu i my sami dost přičinliví.

Ano, rozhodně je líp, než bylo. Ale je k vzteku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...