Jan Hus a čas postapokalyptický

Za šest let tomu bude kulatě šest set let, co upálili Jana Husa.Osud připomínek a výkladů významu tohoto pozoruhodného muže byl stejně pohnutý jako jeho osobní los. Byl mnohými svými vykladači nevyhnutelně spojen s husitským hnutím. Zda by s husitskou revolucí sám Hus souhlasil či dokonce se připojil k Janu Žižkovi, považujícímu se za trestající paži Hospodinovu, to je otázka. Řada Hus: Žižka: Proti všem: Lipany není tak lineární, jak ji vnímáme kupříkladu z románů Aloise Jiráska či filmů Otakara Vávry. Pávě tak jsme si zjednodušili zesvětštěním pojem Pravda v dobou zbanalizovaných heslech "Pravda vítězí…" a "Miluj pravdu, mluv pravdu, braň pravdu…", které ve skutečnosti zní: "Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, neb pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné…". To byla Husova pravda, ta Boží, věčná, absolutní, univerzální. Za ni obětoval život. Ne proti církvi, ale pro ni, neboť mohla udržet svoji moc a slávu pouze skrze svoji nápravu, domníval se betlémský kazatel.

Bylo to v čase, v němž se lidé domnívali, že konec světa se blíží. Krajem bloudili podivní kazatelé, plni vizí blížících se apokalyptických jezdců, vznikaly nejrůznější sekty, církev byla huntována chováním prelátů a oslabena dvoj, ba dokonce okamžik i třípapežstvím, svými kritiky vnímána jako „chlípná babylónská děvka“, ztrácela autoritu. Očekával se příchod Antikrista a poté Boží triumf. V roce 1400 měl přijít konec světa. V tomto rámci třeba Husa chápat. Ovšem důsledky jeho postojů, vyjadřovaných v kázáních, zasáhly svět zásadně. Jak uvádí jeden z nejvýznamnějších světových historiků Jacques le Goffe (spolu s Jean-Claudem Schmittem): „Upálení Jana Husa zdánlivě uzavírá řetězec následků, povede však přímo ke scholastice augustiniánského mistra teologie na wittenberské universitě Martina Luthera.“ Jak šíření luteránské víry rozhodujícím způsobem změnilo společnost až do současnosti, netřeba debatovat.

Šest století po Husově smrti jsme zase ve zvláštní situaci. Alespoň ta část lidstva, která své kořeny hledá v křesťanství, judaismu a helénské civilizaci. (Připomeňme, že ve středověku islámský svět a už vůbec Kitaj nesdílely všeobecnou paniku. Dnes je do toho globalizačně trochu vtahujeme.) Jakoby se jistoty našeho světa bortily. Přicházejí kazatelé, kteří kritizují, ba zatracují současný řád - demokracii. Tvrdí, že se musí zhroutit a být nahrazena něčím lepším. Vyšším. Vidí odpudivé rysy našeho života: rozmařilost, nadutost, nemravnost fyzickou i duchovní, kult rozumářství, primitivní zbohatlictví, všeználkovství a mnohé další, však to sami znáte a umíte pojmenovat. Spatřují na obzoru stíny jezdců apokalypsy. A hovoří o Pravdě. Byť ne o té Boží (někteří ano, ale to už je v běhu času jakoby podivínská menšina), ale přece jenom o Pravdě (i když někteří ji vnímají jako jakousi veličinu postmoderní, špatně vyložitelnou a vykladatelnou). Nehrozí jim upálení (zatím). Mnozí očekávají Spasitele (opět: ne už syna Božího, ale - protože jsme v době Intelektu i technokratických a byrokratických axiomů - jakéhosi osvíceného Mudrce s pevnou paží), který nás z toho marastu vyvede.

Lidé, či moderně řečeno: občané, se bojí. Ztráty materiálních jistot, okolního světa a jeho vyslanců, války. Hříšný středověký Řím a papeže v něm jim nahrazují Spojené státy a jejich prezidenti, v něž střídavě vkládají naděje a zatracují je a činí odpovědnými i za vlastní hříchy. Evropská unie se snaží o protiváhu a vytváří jakési dvojpapežství… Svět ovšem rasantněji než v husovském čase chtějí ovládnout jiné víry a Putin. I příroda se vymkla z kloubů, jako by nás varovala, že bude hůř… Ještě by se někde mělo narodit dvouhlavé tele, což za středověku bylo vykládáno jako znamení příchodu podivností. Myslím, že současná obecně vyjukaná nálada by byla schopná podobných vysvětlení.

Teď jenom aby se to všechno rozhýbalo, chvíli hrozil chaos, zmar a katastrofa a potom by se z toho vyloupl přeměněný svět.

Paralela věru svádivá. Ovšem jako všechny paralely nepřesná. Svět má smůlu. Nic se nevyloupne. V Praze není Jana Husa. Vypadalo to před časem, že podobným by se mohl stát Václav Havel. Jenomže to by ho museli včas vylákat někam do Kostnice a … Dnes, kdyby se někdo ze současných místních ambiciózních pokusil vystoupit na Mistrovu kazatelnu a promluvit o Pravdě, zem by se nezachvěla. Jen lidé zasmáli.

  • Jan Hus podle Václava Brožíka autor: ČT24, zdroj: wikipedia.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/970/96951.jpg
  • Upálení Mistra Jana Husa autor: ČT24, zdroj: ggpht.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/970/96952.jpg
  • Vatikán autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/669/66817.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...