"Nemůžete mi někdo pomoct najít levného zubaře, aby mi vytrhl osmičky?" ptal se před dvěma týdny na Facebooku můj americký kamarád Jeremy. "Zajeď si do Prahy, i s letenkou tě to vyjde nastejno jako tady," vtipkovala na známé internetové sociální síti jeho spolužačka. Jiný kamarád zase vzpomínal, jak si jel nechat vytrhnout zuby moudrosti do Mexika a tiše doufal, že nedostane infekci: "Doktor mi vytrhl tři zuby, nedostal jsem žádné pilulky, jen mi řekl, abych pár dní nekouřil, samozřejmě španělsky…" A jak nakonec dopadl Jeremy? Nechal si vytrhnout jen jeden zub. Na ten druhý totiž neměl peníze. Absurdní? Ne, realita amerického zdravotnictví.
Jeremy, stejně jako řada dalších mladých vysokoškoláků bez stálé práce, ale i důchodců nebo jen nemajetných Američanů, nemá zdravotní pojištění. Cokoli se mu stane, pokaždé, když potřebuje navštívit doktora, musí si všechno zaplatit. A o zubařích ani nemluvě. V USA je takových lidí téměř 50 milionů. Zdravotní pojištění není povinné, a zároveň je poměrně drahé, proto si ho někteří lidé nechtějí nebo nemůžou dovolit. Jen pro příklad: průměrné zdravotní pojištění se dá sehnat za přibližně dvě stě dolarů měsíčně. Přitom i nadále platí, že za každou návštěvu doktora pacient zaplatí například 30 dolarů, za návštěvu specialisty 50 dolarů, za jeden den pobytu v nemocnici 250 dolarů, samozřejmě se platí i za léky a další vyšetření. Toto navíc platí jen u smluvních doktorů a nemocnic, takže pokud se stane úraz a člověk je odvezen na ošetření do nejbližší nemocnice, kde jeho pojištění neplatí, částky mnohonásobně naskakují.
Na druhé straně při běžných výdajích Američanů není částka 200 dolarů měsíčně nijak závratná. Problém je spíš v tom, že v mnoha lidech není zakořeněný pocit zodpovědnosti vůči vlastnímu zdraví. Pojištění si neplatí, protože je k tomu nikdo nenutí, do určité doby ho za ně platili rodiče a teď, když jsou na vlastních nohou, dávají přednost autu, počítačům, cestování, mobilním telefonům apod. Doufají, že právě jim se nic nestane.
O této krizi se mluví už desítky let, kontroverzní dokumentarista Michael Moore o tomto problému natočil film, příběhy stovek nemocných lidí, kteří si nemohli dovolit léčbu, byly popsány na mnoha stránkách knih nebo časopisů. A tak není divu, že teď Amerika stojí před jednou z nejdůležitějších změn ve svém systému zdravotnictví. Plán, se kterým přišel prezident Obama, počítá se zavedením státního zdravotního pojištění, které by bylo novou konkurencí soukromých pojišťoven. Finance, které jsou na udržení tohoto systému potřeba, chce vláda získat mimo jiné zvýšením daní rodin s větším příjmem než je milion dolarů za rok. I když prezident momentálně nemá mezi zákonodárci tu nejsilnější podporu, při každé příležitosti se dušuje, že reforma bude schválena do konce tohoto roku. Pokud ano, co Američany čeká?
Obama slibuje, že si lidé budou moci vybrat mezi státním a soukromým pojištěním. Chce zajistit, aby pojištění dostali i takoví pacienti, kteří v minulosti měli a stále mají specifické zdravotní problémy a za které se mnohokrát pojišťovny nechtěly zaručit. Nové zdravotní pojištění má pak zvýhodňovat všechny ty, kdo dbají na prevenci. Pokud jsou lidé spokojení se současným pojištěním, které mají například hrazené zaměstnavatelem, mohou si jej nechat a nic se pro ně nezmění. Pokud ale najednou přijdou o práci, a tím i o zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, státní varianta může být levnější alternativou. Odpůrci reformy ale namítají, že právě zavedení státem podporovaného pojištění způsobí, že firmy budou jejich zdravotní programy a bonusy postupně ubírat a možná i rušit. Lidé si zatím moc neumějí představit, jak by systém fungoval, i proto jsou zatím spíše zdrženliví. Politiky i média tak ještě čeká dlouhá cesta, aby prezidentův program detailně představili a vysvětlili.
Do boje proti možné konkurenci se okamžitě pustily soukromé pojišťovny. Zahájily protiútok: v novinách i televizi se objevují reklamy se slogany „nenechte státního úředníka rozhodovat o vašem zdraví“ apod. Naráží tím na to, že proces bude velmi složitý a že získání léků i ošetření nebude v rukou nemocných, ale v rukou úředníků státních pojišťoven. Straší Američany, že státní zdravotní pojištění nebude tak pružné a výhodné jako jejich soukromé, že státní pojištění bude pokrývat jen ty nezbytně nutné úkony.
Jaký je ale rozdíl mezi soukromým pojišťovacím agentem a úředníkem státní pojišťovny? Žádný. Oběma jde v americkém tržním prostředí o jedno - o peníze. Pacient, ten bývá až na posledním místě.
- Bezplatné ošetření pacientů v USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/918/91759.jpg
- Uzavření pojistky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/794/79359.jpg
- Prodejce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/265/26408.jpg
